Do gastronomie jde asi čtvrtina produkce. V hmyzu je ale naše budoucnost, tvrdí farmář ze Spolku chovatelů a zpracovatelů hmyzu

Je průkopníkem chovu hmyzu v Česku s dvacetiletou praxí, ovšem s hmyzem pro gastronomii začal před sedmi lety.

„Banka mi nechtěla půjčit, sehnal jsem investory, ale když banka viděla, jak jde byznys, půjčila mi ještě s nižším úrokem než investoři. Do gastronomie jde asi čtvrtina produkce, ostatní pro krmné účely. V hmyzu je budoucnost,“ říká sebejistě chovatel.

„Tohle jsou rodiče potemníka, nakladou vajíčka, která oddělíme a přeneseme do vedlejší stáje, kde se líhnou larvy.“ V přepravkách se mrskají drobní do žluta zbarvení mouční červi, v každé je jich zhruba 20 tisíc a váží dohromady jen pár kilogramů.

Čtěte také

Kdyby vymřel hmyz, vymře lidstvo. “Bez změny zemědělské politiky se neobejdeme,” soudí entomolog

Zavrtávají se do šrotu, do kterého ošetřovatelé přidávají brambory, jablka nebo mrkev. „To je mimo jiné zdroj vody. Jiné napájení nepotřebují.“ 

Larvy dorůstají do požadované velikosti, pak přestanou dostávat na pár dnů potravu, aby se takzvaně vylačnily, zbavily exkrementů a jdou živé na prodej. 

„Část larev si necháme na zakuklení, z nich se vylíhne brouk, naklade vajíčka a tříměsíční cyklus je uzavřený,“ vysvětluje nadšeně Papoušek podstatu cirkulárního chovu.

Biologická konverze

Náklady na produkci jednoho kilogramu hmyzu jsou výrazně nižší než na kilogram dobytka. Expertka na výživu z České zemědělské univerzity Lenka Kouřimská používá výraz „biologická konverze“.

„U skotu je deset. To znamená, že na kilogram živé váhy potřebujete deset kilogramů krmiva. U prasat je to pět, u drůbeže je to přes dva. Hmyz má také kolem dvou, ale i méně.“ 

Čtěte také

Cvrčci a červi na talíři. Proč ochutnat hmyzí speciality?

Podle Kouřimské je důležité, že i exkrementy lze využít jako hnojivo a vytvořit uzavřený řetězec, ze kterého jsou všechny výstupy včetně odpadů využitelné. „Rozličné studie se shodují v tom, že hmyz má i výrazně menší uhlíkovou stopu než tradiční hospodářská zvířata.“

V Česku se zatím může chovat na jídlo Potemník moučný, Potemník stájový, Cvrček domácí, a Saranče stěhovavé.

„Příslušné úřady teď zkoumají žádost o povolení k chovu mouchy bráněnky (Hermetia Illucens). Její larvy dokážou zvětšit svůj objem za několik dnů pět tisíckrát, je to v podstatě superkrmivo.“  

Podle Kouřimské se na odborných konferencích v zahraničí už dávno neřeší otázka, jestli se bude hmyz konzumovat, ale probírají se praktické metody jak, kde a s jakými náklady. „Svět je jinde než konzervativní Česko.“

Co obnáší chov hmyzu, jak výdělečný je to byznys a kdy se larvy prosadí do běžného jídelníčku? Odpovědi najdete v Zaostřenu Lubomíra Smatany. (repríza)