Elektřina přímo z vinic a polí? I s tím počítá agrovoltaika, jen zase čekáme na úřední vyhlášku
Co kdyby nám vinice nebo ovocné sady nesloužily jen pro pěstování plodin, ale mohli bychom na nich zároveň získávat i elektřinu? Přesně tak funguje tzv. agrovoltaika, kdy si zemědělec na svou půdu instaluje i solární panely a pěstuje třeba vinnou révu nebo ovoce. Fotovoltaické konstrukce jednak převádějí sluneční energii na elektřinu a zároveň poskytují plodinám stín. Což bude s ohledem na klimatické změny čím dál důležitější.
Čtěte také
Důležitým krokem pro rozvoj agrovoltaiky bylo schválení zákona o ochraně zemědělského půdního fondu v polovině loňského roku.
Zákon říká, že ji jde instalovat na zemědělské půdě dokonce bez toho, aby bylo nutné pozemky vyjmout z půdního fondu, a zemědělec se nemusí bát, že by snad přišel o dotace.
Bohužel, potřebná vyhláška, která by specifikovala podmínky pro vznik agrovoltaických projektů, začala platit až od ledna 2025, takže se stále čeká na metodiku, která by mohla stavebním úřadům pomoci s povolováním konstrukcí.
Čekání...
Agrovoltaické projekty tak teď jen čekají – i když podle Jiřího Bíma ze Solární asociace, která sdružuje firmy v odvětví, jsou připravené projekty o výkonu cca 250 MWp, což odpovídá roční spotřebě zhruba 75 tisíc průměrných domácností.
Čtěte také
Bím vysvětluje, že dalším významným krokem k rozvoji podobných projektů bylo i schválení novely LEX OZE 3 energetického zákona letos v březnu.
Ta totiž solárním elektrárnám obecně umožnila akumulovat energii získanou ze slunce do baterií.
Poslechněte si celé Zaostřeno Vojtěcha Kovala v audiozáznamu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
