Korespondenčně a poprvé. Češi v zahraničí dostávají šanci volit dopisem
Korespondenčně a poprvé. Češi v zahraničí dostávají šanci volit dopisem
Poprvé v historii budou moci Češi žijící v zahraničí hlasovat v parlamentních volbách korespondenčně – bez nutnosti docházet na ambasádu nebo konzulát. Změna, o kterou dlouho usilovali, ale vyvolává také ostré reakce současných opozičních stran a hnutí. V pořadu Zaostřeno přináší reportér Vít Pohanka názory českých emigrantů i poslanců, kterým se novinka nelíbí.
„Žiju v Belgii už dvacet let, vyučuji češtinu a podílím se na několika krajanských projektech,“ představuje se Dagmar Straková z Bruselu. „Jedním z nich je i platforma Chceme volit distančně. Usilujeme o to, aby i Češi v zahraničí měli rovný přístup k volebnímu právu.“
Čtěte také
Podle ministerstev zahraničí a vnitra hrála tato iniciativa klíčovou roli při prosazování změny zákona.
Jednou z jejích organizátorek je také Marta McCabe, která žije v Severní Karolíně. „Založila jsem zde Českou a slovenskou školu, ale volit bylo vždy komplikované. Do Washingtonu je to daleko. Teď konečně budeme moci hlasovat z domova,“ těší se.
Argumenty podporující novinku podkládá i politolog Petr Just z Metropolitní univerzity Praha: „Když jsem jako student pobýval v Nebrasce, byl jsem překvapen, jak silná a aktivní tamní česká komunita je. Je přirozené, že tito lidé mají zájem se dál podílet na demokratickém dění v zemi svého původu.“
Ztráta kontroly?
Odpůrci nového systému však varují před ztrátou kontroly. „Máme kvalitní volební zákony a dohled nad komisemi. Možná by šlo korespondenční volbu zabezpečit, ale vnímám to jako úkrok stranou,“ namítá Radek Vondráček (ANO), předseda ústavně-právního výboru Sněmovny.
Čtěte také
Ještě ostřeji se staví proti Tomio Okamura ze strany SPD. „Jde o útok na svobodu a legitimitu voleb. Tento typ hlasování umožňuje manipulace, jak víme ze zahraničí. I proto ho Francie zrušila už v roce 1975,“ připomíná.
Podle něj je navíc snaha umožnit volit až čtvrté generaci krajanů nebezpečná: „To jsou lidé, kteří v Česku nežijí, neumí česky a neplatí daně,“ zdůrazňuje.
„Záleží mi na Česku“
Zcela opačný pohled nabízí mladý sportovec Adam Holomoucký, který žije v USA na stipendiu. „Jsem pořád český občan. Mám rodinu v Česku, chci se vracet. A chci mít hlas. Korespondenční volba mi ho dává – je to pro mě osobní věc, důkaz, že na Česku pořád záleží,“ vysvětluje.
Volit korespondenčně tak pro mnohé neznamená jen praktické usnadnění, ale i symbolické přiznání plnoprávnosti. Pro jiné však zůstává nejistým experimentem s možnými důsledky pro celou demokracii.
Poslechněte si celé Zaostřeno Víta Pohanky.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
