Dobrý rodič svoje dítě frustruje adekvátně jeho věku. Je důležité naučit ho zvládnout neúspěch, říká terapeutka Janečková

Čtěte také

Kristina Žantovská: Přišel domů a zavřel se v pokoji…

„Dobrodružství je kontakt s částí sama sebe, která přináší něco, co nemůžeme naplánovat. Současný svět mi připadá strašně nudný v tom, jak je předvídatelný a že máme spoustu bezpečnostních věcí, které nás limitují,“ uvažuje Janečková. „Je velký rozdíl mezi tím jít do výrazného nebezpečí a zkoušet hranice. A cílem našeho vývoje dětí je naučit se žít bezpečně v nebezpečném světě, ale ne dělat svět bezpečnější.“

Výraznou roli v testování limitů přitom hrají i rodiče, kteří jsou pro děti a dospívající nejen autorita regulující míru rizika, ale také vzory v tom, jak nejistotu a změny zvládat a jak na ně v životě reagovat.

„Jako rodič mám dvě varianty – buď dítěti nikdy nedám do ruky sekeru, anebo mu ji dám, ale ukážu mu, jak to dělat bezpečně,“ apeluje. „Ale současný svět je hodně vystresovaný, lidé jsou úzkostní a hodně se bojí. Nemají klid a kapacitu dovolit dětem zkoušet to, co zkoušet potřebují.“

Čtěte také

Dnešní děti jsou ochuzené o dobrodružství. I ten tělocvik mají vykostěný, stýská si spoluzakladatel fondu

Protektivní výchova dětem proto neumožní najít vlastní hranice a balanc mezi rizikem a stabilitou. Spolu s tím dospívajícím ubírá reálné prožitky fyzického světa, čímž oslabuje jejich odhad vlastních schopností a možností.

„Abych se cítila dobře, potřebuji hodně cítit svoje tělo. A současné děti mají málo fyzických zážitků, což se potom obrací proti nim v tom, že hledají jiné zážitky, jak se cítit. Některé druhy mohou být toxické nebo se naopak mohou úplně vypnout a uzavřít,“ vysvětluje Janečková. „V našem světě často myslíme, jsme výborní analytici, ale na to, jak cítit a dělat věci fyzicky, už tolik kapacity není.“

Vrátit děti k sobě

Dobrodružství a čas strávený venku dnešním dětem nejčastěji nahrazuje zábava na telefonu, tabletu nebo počítači, která byla rodiči dlouho vnímána jako bezpečná alternativa vnějšího světa plného rizika.

Dnes je ale již patrné, že digitální prostředí s sebou nese silný závislostní potenciál a předpoklady pro vznik duševních potíží.

Čtěte také

Martin Fendrych: Děti se topí v úzkostech a depresích. Často bez pomoci

„Děti jsou málo zralé na to, aby mohly ovládat tak silnou věc, jako je telefon. A pokud jim s tím rodiče nepomůžou, tak nejsou schopné se zbavit dopaminové pasti,“ varuje Janoušková. „Za to, jak je dětem blbě, můžeme my. Tak jsme je chránili a umetali jim cestičku, že jsme jim dali nástroje, které jsme si na začátku mysleli, že jsou pro ně fakt super. A teď potřebujeme děti vrátit k sobě.“

Nejlepší způsob, jak děti uvést zpět do reality a pomoct jim vybudovat psychickou odolnost i motorické schopnosti, které kvůli telefonům ztrácejí, je společně strávený čas s rodiči, vzájemná komunikace a chování rodičů, které děti mohou převzít jako vzorové.

„Dobrý rodič svoje dítě frustruje adekvátně jeho věku, kapacitě a schopnostem. Je moc důležité, aby děti zažily, že nedostanou všechno, nezvládnou všechno, v něčem selžou a že jim to pomůžeme opravit,“ domnívá se Janečková. 

Čtěte také

Dospívající si často myslí, že selhávají, přitom jen potřebují slyšet, že je máte rádi, nabádá psychoterapeut Hofman

Kromě zvládání úspěchu se dnešní dospívající potřebují naučit i důkladnější sebereflexi, která nebude založená na neustálém srovnávání se s ostatními. Na sociálních sítích se totiž neustále konfrontují s životy, vzhledem a schopnostmi jiných lidí, kvůli nimž často zapomínají na vlastní přednosti.

„Mladí lidé často chodí do terapie s tím, že chtějí pracovat na svém sebevědomí. Ale sebevědomí se získává tak, že mám sama se sebou zkušenost, že jsem překonala překážky,“ uzavírá Janoušková. „Nedá se koupit, nikdo mi ho nedá. Musím vědět, co dokážu a co jsem překonala. A když mám málo šancí zažít situace, které jsem dobře zvládla, tak se to sebevědomí špatně buduje.“

Kde se v lidech bere chuť zažívat dobrodružství? Jak moc by měli rodiče chránit své děti? A proč se současní dospívající častěji cítí psychicky vyčerpaní? Poslechněte si celý rozhovor. Moderuje Tatiana Čabáková.