Rolí prezidenta není blokovat preference voličů, ale má zabránit demontáži demokratického právního státu, říká ústavní právník Kysela

6. říjen 2025

Česko zná výsledky voleb do Poslanecké sněmovny. Prezident Pavel v neděli i v pondělí jednal se stranami, které v nich uspěly. Jakou roli bude ve formování nové vlády hlava státu hrát? „Situace není úplně jednoduchá, protože ze zákona můžete vyvozovat různé závěry,“ říká pro Český rozhlas Plus ústavní právník Jan Kysela.

Jak rozumět prohlášení prezidenta, že někoho pověří sestavením vlády až teprve po ustavující schůzi sněmovny, tedy za více než měsíc nebo i dřív, když bude hotový půdorys kabinetu?

Já nejsem prezident, jeho výroky jsem s ním nekonzultoval. Respektive on je nekonzultoval se mnou, takže nevím, co tím přesně myslel. Divil bych se, kdyby tím chtěl říci, že bude čekat, až proběhne ustavující schůze Poslanecké sněmovny.

Čtěte také

Tyto kroky, které jsou, řekněme, mimoústavní, mají spíše politickou povahu. To, co se bude dít po ustavující schůzi Poslanecké sněmovny, je to, že vláda podá demisi. Prezident republiky v závislosti na tom, jak bude vypadat jednání o sestavení nové vlády, buď tuto vládu pověří výkonem jejích funkcí až do jmenování vlády nové, anebo už ta jednání budou tak daleko, že po přijetí demise jedné vlády bude moci jmenovat vládu další.

To je to, co se musí z ústavního hlediska stát. Je ale dost nepravděpodobné, že by měl vyčkávat s tím, že na někoho ukáže až poté, co proběhne ustavující schůze. V té době už bude totiž velmi pravděpodobně hotovo.

Že pověřím někoho, aby vedl jednání o sestavení nové vlády – to je něco, co ústava nestanovuje. Tudíž tento krok vůbec proběhnout nemusí, pokud politické strany bez ohledu na takové „pověření“ prezidenta republiky ta jednání dovedou tak daleko, že bude moci přistoupit ke jmenování předsedy vlády a na jeho návrh ke jmenování vlády.

Prezident jako garant demokracie

Prezident zopakoval, že jeho prioritou je setrvání v Evropské unii a v NATO. Může být proto překážkou, že SPD a další poslanci zvolení na jeho kandidátce se před volbami vyslovovali pro referendum o vystoupení z Evropské unie?

To záleží na tom, jak chápeme tu diskuzi, kterou u nás vedeme téměř 30 let, respektive přinejmenším od doby, kdy byl prezidentem Václav Klaus a poté Miloš Zeman. Jakou roli nebo váhu prezidentu republiky přiznáváme, v jaké míře, vytrháváme jednotlivé věty, respektive části vět, když pracujeme s ústavou, anebo jestli chápeme ústavu jako nějaký smysluplný významový celek.

Čtěte také

Takže pokud bychom postupovali tou druhou metodou, to znamená, chápali ji jako nějaký významový celek, tak bychom neměli chápat prezidenta jako nějakého patrona vlády nebo koaličního partnera. Může mít celou řadu představ a celou řadu výhrad, ale jde hodně o to, jestli o nich přesvědčí předsedu vlády.

Na základě toho jsou určité personální věci nebo programové posuny možné. Pokud ho nepřesvědčí, tak není úplně rolí prezidenta republiky, aby blokoval nějaký formát vlády, který se opírá o vyjádření vcelku jednoznačných preferencí voličů.

Ledaže jsou tam nějaké jasně definované právní překážky, které ale můžete vztáhnout ke konkrétním lidem, nebo nějaké překážky vztahující se k tomu, když Ústava říká, že změna podstatných záležitostí demokratického právního státu je nepřípustná.

Čtěte také

Kdyby tady byla nějaká rýsující se vláda, která bude mít v programu demontáž demokratického právního státu, zrušení Listiny základních práv a svobod, zrušení Ústavního soudu – přidávejte si, co chcete na této úrovni , pak by bylo na prezidentu republiky, aby jejímu vzniku zabránil. Ale nezdá se mi, že je to to, o čem mluvíme.

Musí Babiš prodat Agrofert?

Prezident se podle svých slov bavil s předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem o tom, jak by v roli premiéra řešil svůj střet zájmů. Babiš prý ukázal některé možnosti a všechny podle Petra Pavla vedou k naplnění zákona. Je těch možností víc?

Podle ústavních právníků odpovídají zákonu jenom dvě: buď prodá Agrofert, nebo se nestane premiérem. Ta druhá možnost v podstatě vypadává ze hry poté, co místopředsedkyně ANO Alena Schillerová řekla, že to vzhledem k výsledku voleb nepřichází v úvahu.

Jde o to, s jakou mírou jistoty chcete mířit k tomu, že bude střet zájmů eliminován. Když se podíváte na tu právní úpravu, tak zjistíte, že má nějakou evropskou část.

Čtěte také

O té se hodně mluvilo v souvislosti s tím, jestli Česká republika v důsledku střetu zájmů tehdejšího premiéra Babiše bude nebo nebude pobírat peníze z evropských fondů. Této části rozumím pramálo, každopádně je nezávislá na české právní úpravě.

Takže pokud se mluví o právních překážkách v oblasti střetu zájmů, musí se někdo zaměřit i na tu evropskou.

Český zákon má několik různých složek. Pokud byste chtěl mířit k odstranění jakékoliv pochybnosti o střetu zájmů, tak nezbyde než se Agrofertu zbavit.

Ve chvíli, kdy se ho nezbavíte, bude tam vždycky ta obecná výhrada, která z toho zákona vyplývá, že byste měl jakožto veřejný činitel jednat tak, aby nebylo pochyb, že sledujete zájem veřejný a nikoliv soukromý. Když jste v roli někoho, kdo může stanovovat pravidla dotačních programů, tak tady tato pochybnost pořád bude.

Čtěte také

Ale to není tvrdé pravidlo. Ta mají trochu jinou povahu a můžete s nimi naložit tak, že buď nebudete čerpat dotace, nebo že vytvoříte něco na způsob toho slepého nebo zaslepeného svěřenského fondu.

Jde tedy o to, jak moc jste náročný, v jaké míře chcete vyhovět té tvrdé liteře zákona anebo tomu, co tak zákon mohl mít na mysli. A do toho samozřejmě musíte promítnout politické reálie.

Měl by toto řešit prezident? Měl by být důsledný, nebo se spokojit s určitým výkladem a nechat to případně na právním posouzení?

Právní posouzení asi musí přijít ve chvíli, kdy prezident republiky k nějakému úkonu přikročí. Jde o to, jaké to právní posouzení bude.

Jestli bude mít prezident k dispozici pět různých stanovisek a ta stanoviska budou smířlivá, nebo rigorózní, co z nich bude plynout – to já přesně nevím. Ta situace není úplně jednoduchá, protože z toho zákona můžete vyvozovat různé závěry a současně musíte pracovat s tím, jak dopadly volby.

autoři: Tomáš Pavlíček , kcj
Spustit audio

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

    Karin Lednická, spisovatelka

    kostel_2100x1400.jpg

    Šikmý kostel 3

    Koupit

    Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.