Právníci se shodují, že Babiš jako premiér by byl ve střetu zájmu, říká bývalý ústavní soudce Balík
Prezident Petr Pavel má brzy jednat s předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem o tom, jak Babiš dostojí nárokům zákona o střetu zájmů v případě, že zvítězí ve volbách. Část právníků se shoduje na tom, že pokud se předseda hnutí ANO nezbaví vlastnictví holdingu Agrofert, legislativa mu zakazuje stát se premiérem. „Prezident jmenuje premiéra a není tam žádná podmínka, že to musí být předseda vítězné strany,“ rozebírá možnou situaci po volbách bývalý ústavní soudce Stanislav Balík.
Je v právnické obci na tomto výkladu shoda, nebo jste zaznamenali jiný výklad toho zákona o střetu zájmu?
V zásadě mezi větší částí právnické obce na tom je shoda. Samozřejmě dá se říci – dva právníci, tři názory, nicméně tato věc je víceméně natolik jasná, a to jak z hlediska zákona o střetu zájmů, tak především z hlediska ústavy. Řekl bych, že právníci se shodují na tom, že by tam střet zájmů samozřejmě byl.
Mohl by případně prezident odmítnout Andreje Babiše pověřit sestavením vlády, kdyby uspořádání majetkové struktury Agrofertu nevyhovělo zákonu?
Ústava je účinná od vzniku České republiky a přiznám se, že jsem v ní nenašel ustanovení článku, které by říkalo, že prezident jmenuje Andreje Babiše předsedou vlády.
Samozřejmě prezident jmenuje předsedu a členy vlády bez toho, že by tam byly jakékoliv podmínky typu, že to musí být předseda strany, která ve volbách zvítězí. Čili je to víceméně podvakrát v rukou prezidenta.
Ani vítězný předseda politické strany nebo hnutí nemá z ústavy daný nárok, aby ho prezident jmenoval.
Stanislav Balík
Samozřejmě je otázka, jestli taková vláda potom dostane důvěru v Poslanecké sněmovně, ale až teprve na třetí pokus prezident jmenuje předsedou vlády toho, koho mu předloží předseda Poslanecké sněmovny.
Čtěte také
Čili teoreticky vzato, bylo by zajímavé, kdyby dejme tomu prezident poté, co by tedy hnutí ANO bylo schopno sestavit vládu, namísto Andreje Babiše, jmenoval předsedkyní vlády Alenu Schillerovou. A teď by Poslanecká sněmovna, kde by tato vláda jinak měla většinu, měla hlasovat o tom, jestli té vládě vysloví nebo nevysloví důvěru.
Je potřeba se na věc dívat v každém případě tak, že ani vítězný předseda politické strany nebo hnutí, nemá z ústavy daný nárok, aby ho prezident jmenoval. Ostatně (v minulosti) byli jmenováni předsedové stran, kteří v podstatě složili koalici, ale nebyla to vítězná strana.
Rozhodnutí prezidenta
Z vašeho právního pohledu by se tedy případně prezident mohl takto rozhodnout bez předchozího rozhodnutí soudu o tom, že případně došlo k porušení zákona o střetu zájmu?
Čtěte také
Určitě, je to na něm a samozřejmě mohlo by se tedy stát, že by podvakrát tu vládu jmenoval, ta vláda by nezískala důvěru, čili po nějakou dobu by vládla v demisi. On by pak napodruhé musel jmenovat znovu nějakého premiéra a napotřetí by byla otázka jmenování v rukou předsedy Poslanecké sněmovny.
Nicméně tím pořád ještě opomíjíme jednu věc. Kdyby byl předsedou Poslanecké sněmovny navržen někdo, kdo by byl posléze nebo už v době návrhu jako poslanec osobou, která nesmí podnikat, tak bychom potom třeba mohli být v situaci, že by byl jmenován premiérem člověk, který by byl ve střetu zájmů.
Kdyby tedy v tom třetím pokusu prezident odmítl předsedu vlády jmenovat, přestože mu ho navrhl nebo jeho jméno předložil předseda Poslanecké sněmovny, tak tam už by došlo ke kompetenčnímu konfliktu a mohlo by být prezidentovi soudem uloženo, aby toho premiéra jmenoval.
Zákon o střetu zájmů slibovala současná vládní koalice zpřísnit. Nakonec to podle našeho zpravodajského serveru iROZHLAS neudělala. Jak ten zákon hodnotíte, můžete-li na závěr říci stručně, má případně nějaké slabiny?
Čtěte také
Samozřejmě se dá říci, že každý zákon, který vstoupí v účinnost, se posléze nějakým způsobem aplikuje a při té příležitosti se přichází na to, že by mohl být kazuističtější, místy upřesněnější.
Nicméně já si myslím, že i podle stávajícího textu toho zákona lze ústavně konformním výkladem jasně dovodit, že veřejný funkcionář nemůže podnikat a nemůže ovlivňovat podnikání nějakého subjektu, který je v podstatě řízen jeho osobou blízkou, nebo dokonce přímo jím samým. Každý funkcionář by měl přemýšlet především podle materiálního jádra ústavy a tak se chovat.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
