Šaru vnímají možná lépe v zahraničí než v Sýrii. Menšiny mají z jeho vlády strach, říká výzkumník

Kam se Sýrie posunula za rok?

Velmi výrazně se posunula od státu, jehož obyvatelé prakticky postrádali naději na to, že se něco může změnit, na to, že se Sýrie může vyvinout někam jinam. Nyní je to stát, který se rozvíjí velmi dynamicky. Jeho vnitřní politický vývoj prochází dost turbulentními obraty.

Čtěte také

Nebýt Rusů, syrský režim by padl dřív, připomíná Chalíl. Atassi: Vztahy pokračují, musí být rozumné

A zároveň vidíme, že obyvatelé asi už nemají takové naděje, jako měli před rokem, když padl režim Bašára Asada. I když pořád slyšíme, že většina Syřanů preferuje ten současný režim před tím minulým.

A co ty naděje zmírnilo? 

Myslím, že je zmírnilo uvědomění si, že výzvy, které před současnou syrskou vládou stojí, jsou skutečně obrovské.

To se týká i výzev politických. Jde o stabilizaci Sýrie zevnitř. Slyšeli jsme o celé řadě různých masakrů a celé řadě střetů mezi různými provládními milicemi a syrskými minoritami, ať už se bavíme o vraždách Alavitů v severozápadní Sýrii, kteří byli spojeni s bývalým Asadovým režimem, v březnu minulého roku. Nebo následně o střetech s drúzy na jihu země v létě tohoto roku.

Toto ukázalo, že politický vývoj Sýrie a podoba jejího politického uspořádání je ještě velkou výzvou pro tu zemi jako takovou.

Čtěte také

Usměvaví džihádisté a místy funkční stát. Nový syrský prezident vládne pragmaticky, říká zpravodaj

A myslím si, že pro řadu lidí je obrovskou výzvou i ekonomická situace, která byla extrémně špatná za posledních let režimu Bašára Asada a do jisté míry se zlepšila. Nicméně stále ještě má Sýrie před sebou obrovskou cestu, kterou musí ujít.

Jak si ve všech těchto těžkostech, které jste teď popsal, zatím vede prezident Šara?

Tam asi velmi záleží, koho se zeptáte a jaké jste od něho měli na začátku očekávání. Od řady lidí slyšíme, že ho vnímají jako pragmatika, co jste zmínil na začátku. A přesto slyšíme, že jeho úspěchy jsou poměrně velké v otázce zahraniční politiky, kdy dokázal získat nové významné spojence pro Sýrii. Ať už se bavíme o Turecku, o státech Perského zálivu nebo koneckonců o Evropské unii nebo o Spojených státech.

Často je vnímaný pozitivněji v zahraničí než právě doma, kde by lidé od něj možná čekali mnohem více v oblasti ekonomiky. Řada syrských náboženských minorit nebo etnických minorit má navíc z jeho vlády skutečně strach.

8 fotografií

Obavy minorit

Nakolik je ten strach odůvodněný?

To je obrovská otázka. Ten strach je odůvodněný kvůli historii násilných střetů a masakrů, které jsem tady zmiňoval. Také stále není vyjasněný vztah s Kurdy, kteří dál ovládají oblast severovýchodní Sýrie.

A právě od těchto skupin syrské populace slyšíme, že současnému režimu nevěří – kvůli zkušenosti s masakry, s útoky ze strany provládních milic a také s ne úplně vyjasněným vyšetřováním toho, co se tehdy stalo. Mají pocit, že režim stojí proti nim.

Čtěte také

Jan Fingerland: Sýrie kráčí k demokracii oklikou

Je na místě obava z toho, že v Sýrii vzniká další autokratický diktátorský režim?

Myslím si, že obava, že stát nebude nejspíše kompletně demokratický, je na místě. Syrská vláda se v současnosti řídí dočasnou ústavu, která není příliš demokraticky nastavena. Není tam příliš dobře nastavená dělba moci. A volby, které proběhly v září tohoto roku, také nebyly příliš demokratické v tom, že by syrská populace skutečně volila své zástupce. 

Obava je proto na místě. Nicméně prozatím nevidíme rozsáhlé postihování opozice, nevidíme masové zavírání oponentů a tak dále, tedy to, co jsme to viděli za režimu Bašára Asada.