Julie Hrstková: Nová vláda? Revoluce v mezích zákona a naděje, které nemá šanci naplnit

Čtěte také

Karel Barták: Babišovo vítězství v českých volbách vyvolává v Evropě obavy

Otázkou je, nakolik se to může povést nové vládě. Pokud se podíváme na program hnutí ANO, ekonomickou situaci jednotlivce i celé země má zlepšit především záplava peněz z rozpočtu.

Ta nastartuje investice, spotřebu, ekonomický růst – a jako perpetuum mobile přinese vyšší daně a tím i sníží vysoký deficit, který expanzivní fiskální politika přináší.

Zázraky se dějí?

Poklud by to tak fungovalo, šlo by o zázrak. S tímto scénářem je ale daleko realističtější předpověď z dílny společnosti Oxford Economics, podle které by uvolněná fiskální politika a prohlubování schodku rozpočtu, vyvolalo negativní reakci trhů.

Výsledek by byl přesně opačný: růst inflace, pokles dynamiky ekonomického růstu a hlubší zadlužení státu. Což je pravý opak toho, co se od nové vlády očekává.

Čtěte také

Petr Honzejk: S Motoristy se v nejvyšší politice opět zjevuje duch Václava Klause

Realita má naštěstí – nebo možná naneštěstí – k předvolební rétorice i programům kandidujících stran daleko. Navíc tu je několik omezení. Politika se v Česku dělá s vědomím čtyřletého volebního období, což znamená, že na reálné reformy je čas maximálně dva roky, protože pak už probíhá volební kampaň na další volby.

Druhým limitem je členství v Evropské unii. Rétorika vítěze voleb může být jakákoliv, ovšem představa, že Unie zastaví tok peněz z eurofondů, povede spíš k revoltě v mezích zákona – ne ke skutečné revoluci. A nakonec jsou tu ony „zlé“ trhy, na které je Česko navázáno. Nejde jen o finanční trh, který ovlivňuje sílu koruny a trestá dluhy. Ale také o fyzické trhy.

Česko je stále ještě průmyslově a exportně zaměřená ekonomika, která potřebuje investory a obchodní partnery. Nemůže si je výrazně znepokojit domácí politikou. Zkrátka Česko nejsou Spojené státy.

Co se tedy reálně dá očekávat? Snižování schodku rozpočtu, pokud k němu dojde, bude spíš záležitostí ekonomického růstu než nové rozpočtové politiky. A vzhledem k očekávanému oživení ekonomiky to klidně i může i vyjít. Aspoň někdy.

Zdravotnictví?

Pokud se podíváme na nejžádanější politiky – tedy na zdravotnictví, bydlení a dostupné energie –, kde může dojít ke změně? A co může vláda reálně ovlivnit?

Čtěte také

Doplatky za léky už nikoho nepohoršují. Totéž potřebujeme v celém zdravotnictví, říká expert Hroboň

Pokud jde o zdravotnictví, jeden z nejzajímavějších bodů programu ANO navrhuje centrální řízení nemocnic, povinné přesoutěžení smluv a prověřování konečných vlastníků dodavatelů. Pokud by se podařilo tento bod naplnit, aspoň jedna černá díra v systému by se ucpala. Pravdou ovšem je, že ne všichni po konci systému kulichů a korupce touží.

V bydlení ANO sází na nový stavební zákon, dotace a podpory. Nakolik jednodušší výstavba v kombinaci se zvýšenou poptávkou hnanou státními penězi, zlepší dostupnost? Tak to je otázkou. V praxi dotace všeho druhu vedly naopak ke zdražení nemovitostí. A nová výstavba přes veškeré sliby není záležitostí několika měsíců.

Povolenky? 

A konečně jsou tu levné energie pro průmysl i obyvatele. V první řadě by měl člověk zapomenout na povolenky všeho druhu, tady je schopnost vlády cokoliv prosadit limitována.

Julie Hrstková, komentátorka HN|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Do čeho se ovšem může pustit, je zestátnění energetické firmy ČEZ. Jen si musí uvědomit, že minoritní akcionáři ČEZu nehodlají nad výsledkem výkupu zaplakat. Výsledek pak může překvapit i samotnou vládu.

Očekávání, které si voliči spojují s vládou Andreje Babiše, se nenaplní a ani nemůže. Stejně jako je ostatně nenaplnil ani kabinet Petra Fialy. S ohledem na reálné fungování tuzemské ekonomiky, bude bohatě stačit, když vytvoří minimum nových překážek.

Autorka je komentátorka Hospodářských novin