Člen vlády nesmí být ve střetu zájmů. Babiš v něm bude, dokud se nezbaví Agrofertu, míní ústavní právnička

30. září 2025

Prezident Petr Pavel se sešel s předsedou opozičního hnutí ANO Andrejem Babišem. Požádal ho mimo jiné o vyjasnění, jak dostojí nárokům zákona o střetu zájmu, pokud by po volbách měl sestavovat vládu. Podle Martiny Zámečníkové, ústavní právničky z Katedry ústavního práva a politologie Masarykovy univerzity, se ho totiž přímo týkají ustanovení zákona o střetu zájmů a jeho novely z roku 2017, nazývané také jako Lex Babiš.

„Zákon poměrně jasně vymezuje, že člen vlády nesmí nikdy rozhodovat v situacích, kdy by jeho osobní zájmy mohly mít vliv na jeho rozhodování ve funkci. A společnost, kterou vlastní on nebo osoby blízké z 25 procent, nesmí získávat veřejné zakázky, investiční pobídky nebo dotace z veřejných rozpočtů,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus.

Čtěte také

Babiš prezidenta podle svých slov ujistil, že dostojí českým i evropským zákonům, a pokud dostane ve volbách důvěru a bude skládat vládu, střet zájmů problémem nebude. Zákon mu na to dává lhůtu 30 dní, Zámečníková se ale pozastavuje nad tím, proč Babiš už nyní transparentně nesdělí, jak to chce udělat.

„Představa, že je předsedou vlády a odchází někam za dveře pokaždé, když se projednává cokoliv, co může mít vliv na Agrofert, je úsměvná, protože podnikatelské rozpětí koncernu je široké,“ upozorňuje v pořadu Interview Plus.

Za reálná považuje scénář, kdy by místo Babiše v čele vlády usedl někdo jiný, ale on sám by ji z pozadí ovlivňoval.

„Pod dlouhou dobu to byl případ Jaroslawa Kaczyńského v Polsku. Z mého pohledu by to bylo obcházení zákona. Pokud problém střetu zájmů řešíme obcházením regulace, tak to není v pořádku. Jiná věc je, co se s tím dá dělat,“ dodává.

Babiše nelze oslepit

Babiš v minulosti otázku střetu zájmů řešil vložením Agrofertu do svěřenského fondu, což se ovšem podle zprávy Evropské komise i rozhodnutí českých soudů ukázalo jako nedostatečné. Prokázalo se totiž, že Babiš si udržoval rozhodující vliv na správce fondu a tedy i na chod Agrofertu, navíc mu z koncernu plynul zisk.

Čtěte také

Zámečníková vysvětluje, že svěřenský fond v podobné situaci zvolila i řada západních politiků, například britští premiéři Tony Blair či Theresa Mayová nebo americký prezident Barack Obama. Institut slepého svěřenského fondu ovšem české právo nezná.

„Takzvaný Blind Trust funguje nezávislé na vás, vůbec nevidíte, co se v něm děje. Jak jeho správce s majetkem nakládá a do čeho investuje. Ale to nebyl případ Andreje Babiše,“ zdůrazňuje.

Babiš coby vlastní Agrofertu totiž velmi dobře ví, kde jeho koncert podniká a nelze ho tedy „oslepit“.

„Vzhledem k rozsahu jeho podnikání nám střet zájmů bude na dveře ťukat neustále, dokud se Babiš Agrofertu nezbaví. Což, jak se nechal slyšet, neudělá. Taková transakce by se navíc musela připravovat měsíce až rok. A to už se nestíhá,“ konstatuje.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.

autoři: Petr Vizina , ert
Spustit audio

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

    Václav Žmolík, moderátor

    tajuplny_ostrov.jpg

    Tajuplný ostrov

    Koupit

    Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.