Rok 1926: Spejbl má syna. Jak si Hurvínek získal srdce diváků i Josefa Skupy

1. říjen 2018

„Tos neměl,“ reagoval prý loutkoherec Josef Skupa (1892-1957), když řezbář Gustav Nosek jednoho jarního dne roku 1926 položil nečekaně ke dřevěnému Spejblovi podobnou, ale menší loutku – zatím bezejmennou.

„Tos neměl. Co já teď s tím?“ bručel prý Skupa. Spejbl, který se na jevišti poprvé objevil v roce 1920, měl původně jiného protihráče: Kašpárka, který si z rádoby chytrého Spejbla věčně dělal legraci. Nakonec se z Hurvínka stal Spejblův syn a ukázalo se, že bude Spejblovi lepším „parťákem“ než Kašpárek.

Hurvínkovy proměny

Josef Skupa a jeho loutky - Spejbl a Hurvínek

Původní Hurvínek z jara 1926 byl trochu jiný, než jak ho známe dnes. Měl ještě dlouhý nos a celkově vypadal hubenější. Od počátku však dokázal koulet očima, což hned sklidilo velký aplaus. Krátce po vzniku upravil Gustav Nosek Hurvínkův původní groteskně prodloužený nosík do tvaru současného, o poznání půvabnějšího knoflíku.

V roce 1964 se pak „Hurvajz“ dočkal další proměny: hlavička se mu trošku zaoblila a v těle i v obličeji jako by poněkud přibral. Po počátečním častém střídání oblečení se nakonec Hurvínkův oděv ustálil na krátkých šedých kalhotách se šlemi a bílé košili s límcem.

Okamžitý úspěch

Úspěch Hurvínka u publika byl téměř okamžitý a nová komická dvojice si získala zástupy spokojených diváků. Poprvé se Hurvínek na jevišti objevil 2. května 1926, o tři dny později měl už během představení samostatné číslo. V únoru 1927 vystupoval Hurvínek poprvé v rozhlasu a v roce 1936 se v animované verzi objevil i ve filmu.

To už bylo Skupovo divadlo profesionálním souborem. Původně učitel Josef Skupa totiž koncem dvacátých let zjistil, že loutkové divadlo jej uživí. V roce 1930 proto pověsil učitelství na hřebík a stal se podnikatelem v loutkoherectví. Ve stejném roce přibyla ke Spejblovi a Hurvínkovi ještě Mánička a pes Žeryk. Divadlo fungovalo i za protektorátu, než Skupa v lednu 1944 skončil za poslech zahraničního rozhlasu ve vězení a loutky byly buď ukryty, nebo zabaveny.  Po druhé světové válce se potom plzeňské divadlo přestěhovalo do Prahy.

Nemocný Skupa hrál se Spejblem a Hurvínkem ještě na Silvestra 1956 v představení Spejbl na Venuši, 8. ledna 1957 ale zemřel. To už v divadle působil Miloš Kirschner (1927-1996), kterého Skupa určil za svého nástupce.

Jak přišel na svět Hurvínek? O tom více v dokudramatu podle scénáře Adama Struhaly. Účinkují Pavel Oubram, Taťána Kupcová a Tomáš Drápela, režie Olga Šubrtová.

A kdo vymyslel Hurvínkovi jméno? To se dozvíte z rozhovoru Ondřeje Ševčíka s Martinem Kláskem, po Josefu Skupovi a Miloši Kirschnerovi třetím interpretem slavné dřevěné dvojice původem z Plzně.

autor: David Hertl
Spustit audio

Související

Starší díly

Nejnovější díly

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.