Rok 1926: Spejbl má syna. Jak si Hurvínek získal srdce diváků i Josefa Skupy
„Tos neměl,“ reagoval prý loutkoherec Josef Skupa (1892-1957), když řezbář Gustav Nosek jednoho jarního dne roku 1926 položil nečekaně ke dřevěnému Spejblovi podobnou, ale menší loutku – zatím bezejmennou.
„Tos neměl. Co já teď s tím?“ bručel prý Skupa. Spejbl, který se na jevišti poprvé objevil v roce 1920, měl původně jiného protihráče: Kašpárka, který si z rádoby chytrého Spejbla věčně dělal legraci. Nakonec se z Hurvínka stal Spejblův syn a ukázalo se, že bude Spejblovi lepším „parťákem“ než Kašpárek.
Hurvínkovy proměny
Původní Hurvínek z jara 1926 byl trochu jiný, než jak ho známe dnes. Měl ještě dlouhý nos a celkově vypadal hubenější. Od počátku však dokázal koulet očima, což hned sklidilo velký aplaus. Krátce po vzniku upravil Gustav Nosek Hurvínkův původní groteskně prodloužený nosík do tvaru současného, o poznání půvabnějšího knoflíku.
V roce 1964 se pak „Hurvajz“ dočkal další proměny: hlavička se mu trošku zaoblila a v těle i v obličeji jako by poněkud přibral. Po počátečním častém střídání oblečení se nakonec Hurvínkův oděv ustálil na krátkých šedých kalhotách se šlemi a bílé košili s límcem.
Okamžitý úspěch
Úspěch Hurvínka u publika byl téměř okamžitý a nová komická dvojice si získala zástupy spokojených diváků. Poprvé se Hurvínek na jevišti objevil 2. května 1926, o tři dny později měl už během představení samostatné číslo. V únoru 1927 vystupoval Hurvínek poprvé v rozhlasu a v roce 1936 se v animované verzi objevil i ve filmu.
To už bylo Skupovo divadlo profesionálním souborem. Původně učitel Josef Skupa totiž koncem dvacátých let zjistil, že loutkové divadlo jej uživí. V roce 1930 proto pověsil učitelství na hřebík a stal se podnikatelem v loutkoherectví. Ve stejném roce přibyla ke Spejblovi a Hurvínkovi ještě Mánička a pes Žeryk. Divadlo fungovalo i za protektorátu, než Skupa v lednu 1944 skončil za poslech zahraničního rozhlasu ve vězení a loutky byly buď ukryty, nebo zabaveny. Po druhé světové válce se potom plzeňské divadlo přestěhovalo do Prahy.
Nemocný Skupa hrál se Spejblem a Hurvínkem ještě na Silvestra 1956 v představení Spejbl na Venuši, 8. ledna 1957 ale zemřel. To už v divadle působil Miloš Kirschner (1927-1996), kterého Skupa určil za svého nástupce.
Jak přišel na svět Hurvínek? O tom více v dokudramatu podle scénáře Adama Struhaly. Účinkují Pavel Oubram, Taťána Kupcová a Tomáš Drápela, režie Olga Šubrtová.
A kdo vymyslel Hurvínkovi jméno? To se dozvíte z rozhovoru Ondřeje Ševčíka s Martinem Kláskem, po Josefu Skupovi a Miloši Kirschnerovi třetím interpretem slavné dřevěné dvojice původem z Plzně.
Související
-
Rok 1971: Česká kniha ve světě. Škvorecký využil svobodu k prospěchu světa
„Byla to práce těžká, namáhavá, ale krásná. Těšilo mě, že jsem mohl kolegům knihy vydat," řekl v roce 2004 Josef Škvorecký o činnosti nakladatelství '68 Publishers.
-
Rok 1975: Hrabal hlučně osaměl. Po tendenčním rozhovoru mohl publikovat, někteří ho ale odsoudili
Bohumil Hrabal se do literatury druhé poloviny 20. století zapsal jako autor nevšedního pozorovacího talentu a strhujícího vypravěčského stylu.
-
Rok 1922: Baník, do toho! Za historií slavného fotbalového klubu
Se čtyřmi tituly čtvrtý nejúspěšnější domácí klub po pražském trojlístku Sparta, Slavia a Dukla – takový je legendární fotbalový klub FC Baník Ostrava.
Starší díly
Nejnovější díly
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.