Říšský rozhlas. Válka z druhé strany – té nacistické
Jejich vystoupení před mikrofonem jsou autoritativní, pronášená věcně a bez emocí. Tak hovoří nejen redaktoři, vojáci a úředníci, ale často i obyčejní lidé, které přesvědčila nacistická ideologie. Takzvaný Říšský rozhlas v čase Protektorátu Čechy a Morava vysílal i na českých rozhlasových vlnách.
V září roku 1939 převzala německá správa mělnický, brněnský a ostravský rozhlasový vysílač a postupně pronikala do struktury českého vysílání. Mělnická vysílačka byla obsazena Němci hned 15. března a vysílání na této vlně se začalo hlásit jako „Národní německý vysílač“, velmi dobře slyšitelný i v Praze.
Čtěte také
Bez výjimky šlo o pořady velmi tendenční, vysílané v němčině. Rozhlasový archiv dodnes uchovává několik stovek snímků jako svědectví temného času české historie. Jsou to záznamy, které se z pochopitelných důvodů málokdy dostávají do současného vysílání, ale výročí 15. března 1939 je důvodem k tomu, abychom si připomněli atmosféru, v níž „Hitlerovi lidé“ šířili nacistickou propagandu.
Z popisu a z obsahu těchto archívních snímků Říšského rozhlasu se většinou nedozvíme jména mluvčích a v řadě případů ani místa, kde byly pořízeny. Často tyto informace podléhaly utajení, jako reportáž z výcvikového střediska námořních dělostřelců, na němž se němečtí námořníci vyznamenaní Železným křížem chlubí, kolik anglických lodí poslali ke dnu i s posádkou.
Odsouzena nebyla
Neznámí muži hovoří i v ruském pracovním táboře v Sudetech, nedozvíme se ani příjmení zdravotní sestry Anny, která už za první světové války ošetřovala Hitlera oslepeného chemickým útokem.
Čtěte také
Za druhé světové války führerovi poslala dopis s osobním vyznáním zakončeným slovy: „Jste Bohem vyvolený muž.“
Navzdory tragédii milionů obětí války zněly z vysílání velmi optimistické pozdravy vojákům Wehrmachtu na frontu v pořadu „Feldpostbriefe“ (Dopisy polní pošty), kterou připravovali členové Hitlerjugend.
Ale pár jmen v pořadech Říšského rozhlasu přece jen zazní. Například Jutta Rüdigerová, která na dochovaném záznamu ze září roku 1942 plamenně hovoří na náměstí v Brně před tisíci nastoupenými členkami Svazu německých dívek (organizace patřící pod Hitlerjugend) o nutnosti zachovat čistotu německé krve, „aby na svých bedrech mohly dál nést führerovo dílo“.
Čtěte také
Jutta Rüdigerová patřila k nejvyššímu vedení Hitlerjugend. Po válce se prokazovala falešným osobním průkazem, skrývala se v Zell am See, ale nakonec byla zatčena Američany a dva a půl roku byla internována v ženském táboře 77 v Ludwigsburgu. Odsouzena však nebyla a od 50. let znovu začala pracovat ve své původní profesi psycholožky.
Do konce svého života zůstala věrná myšlence národního socialismu. V 80. letech napsala několik knih, v nichž se snažila historicky ospravedlnit a rehabilitovat nacistické mládežnické organizace. Její hlas zní v pořadu Archiv Plus, v němž vybíráme snímky z Říšského vysílání.
Související
-
Když hřměly zbraně, mluvili i Voskovec s Werichem
I v těžkém období druhé světové války měli obyvatelé Čech a Moravy přístup ke svobodným informacím. Sice omezený, mimořádně komplikovaný a nebezpečný, ale existoval.
-
Válečný rok 1942. Rozhlas vysílal z paluby bojového letounu, z továrny Orion i o životě v Praze
Polovina válečného roku 1942 se nesla ve znamení významných událostí. Německo zahájilo letní ofenzívu v Sovětském svazu a západní mocnosti odvolaly Mnichovskou dohodu.
-
Válečný rok 1942. Rozhlas vysílal o Heydrichovi, fotbalové Spartě i „novém“ pražském nábřeží
První polovina válečného roku 1942 přinesla řadu významných událostí i zajímavých reportáží. Německá armáda bojovala na východní frontě, zejména o strategické suroviny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka