Reagovat na krize a stočit pohled k západnímu Balkánu. To jsou plány Slovinska pro předsednictví EU

4. červenec 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Slovinský premiér Janez Janša s šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou

Předsednictví v Radě Evropské unie se na půl roku oficiálně ujalo Slovinsko. Místo obvyklých fanfár ale slovinský start začal chladně. Vláda premiéra Janeze Janši se stala terčem kritiky kvůli obavám o svobodu médií a stav justice v zemi. Slovinsko přitom nejspíš bude řešit i spory o porušování zásad právního státu v jiných zemích. Například v Maďarsku nebo Polsku.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v Lublani řešila, proč Slovinsko na rozdíl od jiných zemí stále nejmenovalo své zástupce do nového úřadu evropského žalobce. Ten v zemi zatím nemůže plnit svůj úkol – stíhat případy zneužívání dotací a přeshraničních podvodů.

Von der Leyenová také poukázala na stav veřejnoprávních médií zemí. Premiér Janez Janša je ostřeluje na Twitteru a zadržuje finance pro slovinskou státní tiskovou agenturu.

Čtěte také

Slovinský premiér žádné problémy nepřipouští a trvá na tom, že o tom, zda jeho vláda porušila zákony, může rozhodnout pouze nezávislý soud. Von der Leyenové vzkázal, že jeho země vstoupila do Unie, která respektuje kulturní a další rozdíly mezi státy.

Sám Janša přitom k obavám o stav právního státu ve Slovinsku podle zdrojů blízkých jednání sám přispěl, když na schůzce s Evropskou komisí vytáhl fotografii slovinských soudců, o kterých tvrdil, že jsou zpolitizovaní. Spory nic nemění na tom, že Slovinsko bude příštích šest měsíců řídit schůzky diplomatů a ministrů v Bruselu, na nedostatek práce si rozhodně nebude moci stěžovat.

Úkol? Sbližování EU se západním Balkánem

Čtěte také

„Otázka západního Balkánu stále zůstává velmi důležitou otázkou pro celou Evropskou unii. Myslíme si, že by s ní měla Unie zacházet jako s otázkou strategického významu. Proto také organizujeme v říjnu summit Unie se zeměmi západního Balkánu. Kromě toho budeme připravovat řadu dalších schůzek ve snaze znovu potvrdit unijní perspektivu pro země tohoto regionu,“ plánuje velvyslankyně Slovinska v Česku Tanja Strniša a pokračuje:

„Chtěli bychom také, aby se Unie zavázala k tomu, že proces rozšiřování bude pokračovat. Už v červenci bude schůzka na ministerské úrovni o propojení infrastruktury zemí Západního Balkánu se státy Unie. V červenci bude i schůzka ministrů pro evropské záležitosti, kteří budou diskutovat o větší pružnosti Unie.“

Ursula von der Leyenová a Janez Janša

Jak reagovat v krizích 

Slovinsko by také chtělo v době svého předsedání Unii jednat o kyberbezpečnosti v zemích západního Balkánu a vůbec rychlejší schopnosti Unie reagovat na dění v regionu. Větší pružnost má Unie začít vykazovat i v jiných směrech.

Čtěte také

„Chtěli bychom, aby byla Evropská unie schopná lépe reagovat v různých krizových situacích. Hlavně v těch, které ze své podstaty nebo kvůli svému rozsahu překračují schopnost jednoho každého státu na ně reagovat,“ přibližuje další plány Slovinska velvyslankyně Strniša.

A konkretizuje: „Chceme se zaměřit hlavně na pandemie a odolnost vůči kyberútokům. Rádi bychom v budoucnu zajistili dobře koordinovanou unijní odpověď v případě kybernetických útoků velkého rozsahu.“

Prioritou je i digitalizace

Podle ministra pro administrativu Boštjana Koritnika to bude v praxi znamenat hlavně vyjednávání o podobně takzvaného zákona o digitálních službách. Ten by podle Kornitnika měl posílit dohled nad velkými digitálními platformami a online reklamou. Řešit bude i přípravu nové dohody o zrušení roamingových poplatků, až ta současná příští rok vyprší.

Čtěte také

V neposlední řadě pak bude na Slovinsku, aby zajistilo schválení národních plánů obnovy, bez nichž se státy evropské sedmadvacítky nedostanou k největšímu dílu peněz z mimořádného fondu EU na oživení ekonomiky.

Právě tady se může ukázat, zda vláda Janeze Janši dokáže sehrát roli nezávislého prostředníka a odhlédnout od svého úzkého spojenectví s maďarským premiérem Vikorem Orbánem. Loni totiž bylo Slovinsko ochotné s Maďarskem a Polskem blokovat unijní rozpočet kvůli nesouhlasu s podmínkou dodržovat zásady právního státu pro přístup k evropským penězům.

Studená válka se slovinskými medii

Slovinsko se ale může během svého půlročního předsedání Unii dočkat i kritiky za svůj přístup k nezávislému soudnictví a svobodě sdělovacích prostředků. Podle Igora Vobiće, učitele z Fakulty sociální věd Lublaňské univerzity, jsou ve Slovinsku případy komunikace na sociálních sítích lidí ze špičky slovinské politické pyramidy. To znamená premiéra a lidí z jeho okolí.

Čtěte také

„Na twitteru dávali průchod kritice vůči novinářům. Nebyla to ani tak kritika článků, ale bylo to zaměřené na to, co ti lidé vůbec dělají. A bylo to osobní, tedy se ty tweety týkaly konkrétních lidí,“ přibližuje Vobić

Nebylo to tedy nějaké jiskření mezi politiky a novináři, což je běžné. Tohle šlo dál. Určitě tu jsou snahy ovlivňovat media. Poslední rok a za předchozí vlády vedené Slovinskou demokratickou stranou Janeze Janši byla kritika něco, co nebylo normální součástí každodenního života. Kritika ze strany novinářů nebo intelektuálních elit je u nás něco, co není dovoleno.“

Někteří lidé mají problém s tím vůbec vystoupit proti vládním krokům. Mám několik kolegů, kteří se snaží vládu raději otevřeně nekritizovat.
Igor Vobić

Reakce na to je velmi zrdcující. Někteří lidé mají problém s tím vůbec vystoupit proti vládním krokům, legislativním návrhům a vládě vůbec. Mám několik kolegů, kteří se snaží vládu raději otevřeně na veřejnosti nekritizovat,“ upozorňuje Igor Vobić a pokračuje:

Slovinský prezident Borut Pahor jedná s šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou

„Je mnoho případů, kdy pan premiér osobně na twitteru vystoupil velmi hrubě proti práci novinářů. A to nejsou, řekl bych, ojedinělé případy. Myslím, že jsme svědky dlouhodobé snahy symbolické demontáže seriózní žurnalistiky. Tohle je jedna strana mince.“

Ta druhá strana mince, která je zvláště nebezpečná, je vidět na příkladu veřejnoprávní tiskové agentury STA. Jsme svědky pokusů zlikvidovat národní informační agenturu, o které premiér říká, že je to národní ostuda. Děje se to i snahami materiálně zničit tuto agenturu tím, že ji letos vláda dočasně  zastavila přísun peněz na její fungování.“

Jsme svědky pokusů zlikvidovat národní informační agenturu, o které premiér říká, že je to národní ostuda.
Igor Vobić

Agentura STA po necelém půlroce peníze od státu znovu dostala, ale vláda jako jediný akcionář si dala řadu podmínek. Třeba že ředitel STA Bojan Veselinovič stáhne žalobu, kterou agentura podala u soudu v Lublani na vládu pro neplacení zákonných příspěvků na fungování agentury.

Čtěte také

Komentátor Deníku Luboš Palata se domnívá, že studená válka, kterou premiér Janez Janša vede s domácími medii, bude pokračovat. Zahraniční novináři se ale nemusejí obávat uzavřenosti slovinského premiéra, který si asi bude chtít cestu k zahraničním mediím najít.

Podle Palaty je ale třeba také připomenout, že za největší aférou kolem úplatků při nákupu finských obrněných transportérů Patria v roce 2008, která značně poškodila Janšovu politickou kariéru, stála nikoli slovinská media, ale finská televize.

Více si poslechněte v audiozáznamu Evropy Plus. Pořad připravil Pavel Novák.

autor: Pavel Novák
Spustit audio

Související