Unijní smlouvy o volném obchodu už nejsou jenom o zboží. Je to i politický nástroj

25. červenec 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová

Evropská unie má zóny volného obchodu s řadou zahraničních partnerů. Dohody o zrušení cel a dalších obchodních bariér podepsala v posledních letech s Jižní Koreou, Japonskem, Kanadou nebo Vietnamem. O jejich uzavření jedná s Austrálií či Novým Zélandem a stále se nevzdává naděje na obnovení rozhovorů se Spojenými státy. „Tyto smlouvy mají význam strategický,“ soudí ekonom a analytik České spořitelny Petr Zahradník.

Petr Zahradník, ekonom České spořitelny a člen Evropského hospodářského a sociálního výboru

„V poslední době charakter těch dohod významně přesahuje pouhou obchodní zbožovou výměnu. Týká se jak obchodování se službami, včetně těch komunikačních a digitálních. Týká se také hodně investičního prostředí, daňových parametrů nebo podmínek pro veřejné soutěže,“ dodává.

Podle analytika tím ale význam těchto smluv pro Evropskou unii nekončí. Fungují také jako politický nástroj k získávání spojenců ve světě.

Čtěte také

„Tento element je zejména v posledních pěti letech velmi významný. Můžeme to vidět v načasování dojednávání obchodní smlouvy s Kanadou CETA. To bylo významné i z hlediska toho, že pak v době prezidentování amerického prezidenta Donalda Trumpa byly obchodní vztahy Spojených států s Evropou hodně paralyzované,“ připomíná Zahradník, který je odborníkem na unijní ekonomiku.

Smlouva CETA začala provizorně platit od roku 2017 a EU s Kanadou chtěly podle Zahradníka pomocí ní demonstrovat, že i v nepříznivé době pro volný obchod je možné se na něm domluvit. „To byl čistě politický záměr.“

Podobný význam měla podle něj i dohoda o volném obchodu s Japonskem podepsaná v roce 2018 a platící od následujícího roku. V této době vrcholila obchodní válka mezi USA, EU a Čínou. „Evropa necítila, že má někde mimo své teritorium nějaké spojence, a Japonsko se jím nakonec ukázalo být,“ poznamenal Zahradník.

Roste export českých vín do Japonska

Pro Česko mají unijní obchodní smlouvy s oběma zmíněnými státy ale hlavně ekonomický význam.

„Od doby, kdy smlouva s Japonskem vstoupila v platnost, zaznamenáváme stabilní růst tohoto obchodu. Z českého pohledu se to týká zejména růstu obchodu v zemědělských položkách,“ přiblížil ředitel odboru obchodní politiky a mezinárodních ekonomických organizací na ministerstvu průmyslu a obchodu Ota Šimák.

Čtěte také

Více než dvojnásobně vzrostl například export českých a moravských vín do Japonska. Podle údajů ministerstva zemědělství z roku 2020 tam tuzemští vinaři vyvezli své produkty za čtyři a půl milionu korun. Rostoucí zájem o vína z České republiky v Japonsku potvrzuje i jeho velvyslanec v Česku Hideo Suzuki.

„Víno je populární zejména mezi ženami. V tokijských michelinských restauracích je spousta sommelierek. Díky uvolnění prodeje alkoholu si Japonci teď mohou koupit víno velmi snadno třeba v supermarketech. V době pandemie, kdy museli zůstávat doma, si zvykli pít doma a oblíbili si k tomu lepší vína. A to se týkala také těch z moravských vinařství, která výrazně zvýšila kvalitu svých vín,“ popsal ambasador Suzuki.

Jaká vína Japonci vyhledávají, jaký přínos mají další unijní smlouvy o volném obchodu, obnoví se jednání se Spojenými státy a je myslitelné uzavřít takovou dohodu s Čínou? Na tyto i další otázky spojené s problematickou volného obchodu odpoví pořad Evropa Plus Filipa Nerada. 

autor: Filip Nerad
Spustit audio

Související