Nerudová: Pouhé zavedení globální daně poškodí chudé země. Je třeba zdaňovat zisk tam, kde vznikl

Čtěte také

Nejvyspělejší země světa dávají signál „dost“. S ekonomkou Matesovou o návrhu na globální daň

Křeček považuje za velmi problematickou právě alokaci daňového základu do místa vzniku zisku. „Dodaňovat společnosti podle toho, kde vytváří zisk, je sice pěkná teorie, ale praxe bude daleko složitější. Mateřské společnosti budou moci vždy účtovat různé transfery za využívání systémů mateřské společnosti a zisky tak v daných místech snižovat k nule.“

Z nulového zisku následně odvedou nulovou daň, tvrdí Křeček.

Dodaňovat společnosti podle toho, kde vytváří zisk, je sice pěkná teorie, ale praxe bude daleko složitější.
Štěpán Křeček

„Je to zpráva o tom, že politici chtějí více peněz, aby mohli více přerozdělovat. O penězích budou stále víc rozhodovat politici, kteří mají často pochybná kritéria k tomu, kam peníze směřovat, což snižuje efektivitu v ekonomice a samozřejmě to bude mít negativní dopady na náš hospodářská růst,“ varuje Křeček.

Štěpán Křeček, ekonom|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas

Podle něj byla vytvořena iluze, že díky vyššímu zdanění korporací bychom mohli méně danit fyzické osoby, případně snižovat jiné typy daní. „To je ale zcela mimo ekonomickou realitu. Je zřejmé, že se bude muset zdaňovat to, co je nejméně mobilní,“ predikuje větší vliv daní z nemovitostí.

Mluvíme o tom, že nadnárodní společnosti ty daně neplatí vůbec.
Danuše Nerudová

Danuše Nerudová ale oponuje, že řeč v tuto chvíli není o přerozdělování. „Mluvíme o tom, že nadnárodní společnosti ty daně neplatí vůbec. Tedy zůstávají společnostem jako zisky. Jde jen o to, aby firmy, které někde využívají infrastrukturu a generují zisk, tam ten zisk řádně zdanily,“ vysvětluje.

Čtěte také

Sociální antropoložka Lucie Trlifajová: Vize o chudobě. Mluvme o nízkých mzdách a prekérní práci

Podle rektorky Mendelovy univerzity je nutné se podívat realitě do očí:

„Infrastrukturu, kterou globální firmy používají, platí nyní daňoví poplatníci. A já si myslím, že je potřeba se podívat na situaci i ve srovnání s malými a středními podniky, které nemají takové možnosti globálního daňového plánování, řádně platí, přispívají na infrastruktury a potom tyto infrastruktury využívají velké společnosti.“

„Aby byly eliminovány všechny negativní dopady, které s tímto konceptem mohou být spojeny, je potřeba učinit ještě další kroky,“ dodává a jako jeden z nich navrhuje Křečkem kritizovanou alokaci daňového základu do místa vzniku zisku.

Křeček: Systém budě děravý jako cedník

Snaha zdanit stovku největších firem, které mají enormně propracované účetnictví a ty nejlepší poradenské společnosti, povede pouze k těžko přehledné situaci, domnívá se Křeček.

Čtěte také

Tereza Zavadilová: Ráje, kde se neplatí daně

„Ty poradenské firmy samozřejmě dostanou zadání, jak to udělat, aby se daňová zátěž neprojevila v tržbách a ziscích. A konzultační společnosti udělají takové optimalizace, aby to odnesli spotřebitelé.“

Už dnes jsou daňové fígle velkých firem natolik složité, že je celá řada státních zaměstnanců není schopná kontrolovat. „Na tyto velké firmy se musí udělat specializované úřady, takže to povede k dalšímu obrovskému zesložitění daňového systému.“

K úmluvě stejně nepřistoupí všechny země a umožní tak přenášení sídel těchto firem.
Štěpán Křeček

Cesty k řádnému dodanění velkých společností reálně neexistují, obává se ekonom. „Protože k úmluvě stejně nepřistoupí všechny země a umožní tak přenášení sídel těchto firem. Celý systém bude nakonec děravý jako cedník,“ namítá Křeček.

Nerudová si ale nemyslí, že prostředí se stane složitějším. „Koncept minimální daně je poměrně jednoduchý nástroj,“ říká a připouští, že nebude jednoduché to prosadit. 

Pouhé zavedení globální minimální daně může mít obrovské negativní efekty. Je potřeba zdaňovat zisk v zemích, kde je produkován.
Danuše Nerudová

„Pouhé zavedení minimální daně může mít obrovské negativní efekty. Ukazuje se, že tak, jak je to v tuto chvíli nastaveno, povede k tomu, že bohaté země si ukousnou větší kus než země chudé. A v těch chudých to může mít poměrně závažné rozpočtové konsekvence,“ varuje ekonomka a navrhuje: 

Čtěte také

Kandidaturu na prezidentku stále zvažuji, rozhodnutí učiním ve správný čas, naznačuje Danuše Nerudová

„Je potřeba učinit i krok b a hovořit o tom, že budeme zdaňovat zisk v zemích, kde je zisk produkován, zapojíme i digitální stopu a nebudeme vázat zdanění na pouhou fyzickou přítomnost ve státě.“

Zachování vazby na generování zisku považuje Nerudová za klíčové. „Bez toho skutečně pouhá minimální daň bude mít negativní efekty,“ uzavírá.

Poslechněte si celou diskusi moderátorky Karolíny Koubové.