Thomas Kulidakis: Třicet miliard eur, dva kroky kupředu a jeden vzad EU na západním Balkáně

14. červen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kosovský premiér Albin Kurti (vpravo) spolu s evropským komisařem pro rozšíření EU Olivérem Várhelyim

Summitu zemí západního Balkánu v albánském hlavním městě Tiraně se zúčastnil i eurokomisař pro rozšíření Olivér Várhelyi. Místo velkolepého potvrzení schopnosti států toužících vstoupit do Unie integrovat se mezi sebou na základě praktické a pragmatické výhodnosti pro sebe i EU ale vše skončilo fiaskem.

Albánský premiér Edi Rama v roli hostitele charakterizoval setkání jako snahu o další etablování a prosazení čtyř základních unijních svobod v regionu, který v málokom evokuje ideu stability.

Čtěte také

Volný pohyb osob, zboží, kapitálu a služeb je základ unijního jednotného trhu a v rámci kandidátského regionu má být uváděný v život jednotlivými projekty. Ať už nově zavedeným minischengenem, zrušením roamingu nebo prohlubováním spolupráce bezpečnostních složek.

To vše by bylo možné a částečně to možné i je, pokud se postupuje na základě výhodnosti. V duchu úsloví, že politika do byznysu a mezilidských vztahů nepatří. Tedy že se vzájemné politické spory pramenící z křivd, často sahajících staletí zpět, na chvíli odloží a postupuje se v souladu s funkcionalistickou teorií mezinárodních vztahů. Politická nadstavba má pak přijít jaksi sama, automaticky.

Čtěte také

Problém je, že ne vždy je možné politické sváry odložit stranou. To se stalo i v Tiraně, kde se nepodařilo přijmout ani společnou deklaraci.

Kosovský premiér Albin Kurti totiž přišel na poslední chvíli s požadavkem, aby se v deklaraci území ovládané Prištinou označilo jako Republika Kosovo. Tedy názvem evokujícím státní suverenitu, kterou neuznává ani pět členských států Unie a hlavně, na který nebylo ochotné přistoupit Srbsko.

Když už se tedy podařilo posadit Srbsko a Kosovo k jednomu stolu, skončilo to dobře míněnou snahou, která dopadla jako vždy. Rozhádáním se.

Integrační úsilí není sprint

Tomu přihlížel eurokomisař pro rozšíření Várhelyi, který přijel se stvrzením vyčlenění třiceti miliard eur (v přepočtu asi 763 miliard korun) v unijním rozpočtu v rámci stabilizace a rozvoje západního Balkánu.

Tato snaha Unie je záslužná. Stejně jako balkánský pokus najít shodu alespoň na praktických výhodách, když už jednotlivé země regionu tak touží do Unie. Mluvíme přitom o státech, o nichž šéf unijní diplomacie Josep Borell právě řekl Radě bezpečnosti OSN, že jsou priorita unijního projektu sjednocení a Unie nepřestane ve svém úsilí, dokud všechny do unijní rodiny nevstoupí.

Čtěte také

Snaha Evropské unie je logická, pochopitelná a správná. Západní Balkán narušuje jinak jednolité území Unie. Tudíž existence nečlenských států je strategicky nevýhodná. Navíc konkurenční mocnosti, v čele s Čínou, státy Perského zálivu, Ruskem a Tureckem, znásobují své úsilí posílit vliv de facto geograficky uvnitř Unie, ale mimo její hranice.

Dané integrační úsilí ovšem není sprint, dokonce ani běh na střední trať. Je to maraton a vždy, když se zdá, že se blíží alespoň polovina závodu, soukolí se zasekne. Jednou kvůli výhradám Francie a Nizozemska vůči Albánii, jindy kvůli sporům Bulharska se Severní Makedonií o historii a národní příběh, jindy kvůli sporům o Kosovo nebo kdo byl větší oběť v době válek doprovázejících rozpad bývalé Jugoslávie.

Správná je přitom i snaha se před vstupem více integrovat a nabídnout tak další výhodu samotné Unii.

Thomas Kulidakis

Fiasko v Tiraně bylo předehrou ještě pro jednu významnou událost. V Bruselu se k dalšímu kolu rozhovorů sejdou Bělehrad a Priština. Vyřešit jejich vztah je úkol dosahující komplexnosti řešení sporu státu Izrael s Palestinci.

Unie to moudře zkouší nabídkou peněz na rozvoj. Na cenné oběživo slyší leckdo.

Vzhledem k zablokování summitu v Tiraně, kdy praktickou spolupráci neblaze omezila mezinárodně politická otázka, se ovšem zdá, že ani nabídka 30 miliard eur nezabrání neustálému pokroku o dva kroky vpřed, jeden zpět a pak v opačném gardu dva vzad a jeden vpřed. 

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio