Kosovo má novou vládu, ale staré problémy. Snížíme rozdíly mezi lidmi a otevřeme dveře novým možnostem, řekl staronový premiér Kurti

11. duben 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Albin Kurti, staronový premiér Kosova (Albin Kurti elected as new Prime Minister of the Republic of Kosovo)

Poslední tři týdny se v Kosovu odehrávaly v duchu sestavování vlády. Ačkoliv se politici ve funkcích prezidenta a premiéra nakonec nezměnili, Kosovo i tak zřejmě čekají velké změny. Tak to alespoň slibuje staronový premiér Albin Kurti.

Čtěte také

Albin Kurti v únoru drtivě vyhrál volby získáním téměř poloviny všech hlasů. Jeho straně Vetevendosje, v překladu Sebeurčení, se podařilo získat hlasy nejen voličů žijících v Kosovu, ale také desítek tisíců členů kosovské diaspory z dalších zemí světa. 

„Pojďme společně pracovat pro zemi, kterou milujeme a kterou musíme postavit. Gratuluji všem, vítězství je naše, ale je i vaše. Tohle bylo hlasování za spravedlnost a pro lepší život. Bylo to také hlasování proti korupci. A my jsme ho vyhráli, a to způsobem, který jsme v Kosovu ještě nikdy nezažili,“ řekl premiér hned po volbách.

Kurtiho věznili Srbové

Strana Sebeurčení zvítězila už i v předchozích dvou parlamentních volbách. Příznivce si získává kombinací levicového programu, protikorupční rétoriky a albánského nacionalismu.

Čtěte také

AlbinKurti je 46letý politik, kterého v minulosti z politických důvodů věznilo Srbsko. Dlouhodobě ostře kritizuje politický establishment v Kosovu. Teď slibuje zásadní obrat země směrem k právnímu státu a zlepšení životních podmínek.

„Máme vysokou nezaměstnanost a jsme chudá země. Ale ode dneška začínáme novou cestu vývoje a pokroku. Snížíme rozdíly mezi lidmi a otevřeme dveře novým možnostem pro všechny,“ tvrdil Albin Kurti koncem března už opět jako premiér Kosova před parlamentem. Předsedou vlády byl přitom už loni, od února do června.

Naplní velká očekávání?

Vítězství hnutí Sebeurčení ve volbách v roce 2019 znamenalo razantní změnu pro vrcholnou kosovskou politiku. Poslední dvě dekády jí totiž dominovali lidé dřív zapojení do aktivit povstalecké Kosovské osvobozenecké armády. Kurtiho vítězství tyto strany poslalo po deseti letech u moci do opozice. Prištinu a další kosovská města po volbách zachvátily oslavy a lidé v ulicích měli od Kurtiho vlády velká očekávání.

Čtěte také

Měsíc po Kurtiho nástupu do funkce jeho vládě ale parlament vyjádřil nedůvěru. Když z funkce loni v červnu odcházel, ze svého pádu obvinil Spojené státy.

Kurdi podle svých slov totiž odmítal přistoupit na ústupky Srbsku, které od něj Washington tehdy ještě s Donaldem Trumpem v Bílém domě, požadoval. Údajná neschopnost v boji s pandemií koronaviru pak měla být jen zámikou opozice.

Donald Trump totiž ještě na podzim dojednal podpis memoranda mezi srbským prezidentem Aleksandrem Vučićem a prozatimním premiérem Kosova Avdulláhem Hotim. Dohoda ale nepřinesla žádný výrazný průlom v mnohaletých sporech, a obě strany brzy po podpisu začaly výsledky zlehčovat.

V listopadu pak kvůli obviněním z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti u tribunálu pro Kosovo v Haagu rezignoval tehdejší prezident Hasim Thaci. Ve funkci ho nahradila dosavadní předsedkyně kosovského parlamentu Vjosa Osmaniová.

Kosovo vs. Srbsko

„V žádném případě nedovolíme, aby součástí rozhovorů se Srbskem byly otázky ohledně hranic, státní suverenity a ústavního pořádku Kosova. Rozhovory skončily v roce 2008 tím, že Kosovo vyhlásilo nezávislost. Jediným výsledkem dalšího vyjednávání by mělo být členství obou zemí v EU,“ řekla prezidentka Osmaniová.

Čtěte také

Jednostranně vyhlášenou nezávislost Kosova z roku 2008 totiž dodnes Srbové neuznali.

Premiér a prezidentka ale odmítají dělat ústupky, a to i za cenu oddálení svého členství v EU. Dokud se totiž mnohaletý spor mezi Prištinou a Bělehradem nevyřeší, ani jedna ze zemí nemá šanci na vstup do Unie, zvlášť když mediátorem ve vyjednávání je samotná EU.

Spojenec USA

Důležitým spojencem pro Kosovo jsou ale hlavně Spojené státy americké, které s příchodem nového prezidenta slibují razantní změny ve své zahraniční politice.

Čtěte také

„Amerika je zpátky. Diplomacie je zpátky v centru naší zahraniční politiky. Znovu obnovíme naše aliance ve světě, abychom vyřešili výzvy dneška a zítřka,“ řekl v únoru nový americký prezident Joe Biden ve svém proslovu o zahraniční politice Spojených států a zejména o novém kurzu jeho politiky za hranicemi USA.

Region západního Balkánu je nejen pro něj strategicky důležitou oblastí. Příchod Bidena by pak podle Jany Jůzové z think-thanku Europeum mohl znamenat velký obrat v přístupu USA k západnímu Balkánu a rozhovorům mezi Srbskem a Kosovem.

Celé Zaostřeno Magdalény Fajtové si ale poslechněte v audiu.

autor: Magdaléna Fajtová
Spustit audio

Související