Thomas Kulidakis: Výsledek parlamentních voleb v Kosovu coby problém pro euroatlantickou vazbu

22. únor 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Muzeum Kosova najdete v Prištině na dohled od sídla vlády a parlamentu

Vůdce kosovského hnutí Sebeurčení Albin Kurti byl premiér přesně čtyři měsíce. Z politického výsluní ho konkurence dveřmi vyhodila, teď se oknem vrátil. Sebeurčení s přehledem vyhrálo předčasné parlamentní volby.

Když Kurti z funkce vloni v červnu odcházel, ze svého pádu obvinil Spojené státy americké. Tlačily ho prý do ústupků Srbsku. Když odmítnul, postarala se bývalá administrativa Donalda Trumpa o jeho konec. Jako záminka posloužila údajná neschopnost v boji s novým koronavirem.

Čtěte také

Markantní byla podpora hlasování o nedůvěře Kurtiho vládě zástupci Washingtonu, zatímco jejich protějšky v Unii v čele s Německem chtěly pravý opak. Také se zaklínaly bojem s covidem-19, ten ale podle nich mohl být poražený jen díky stabilní vládě. Kurti přesto padnul a začaly se dít věci.

Trumpův vyslanec Richard Grenell zajistil podpis memoranda o částečné normalizaci vztahů mezi Kosovem a Srbskem vloni na podzim ve Washingtonu. Na celé akci bylo pozoruhodné, že se jednalo hlavně o otázky ekonomické, obě strany svůj souhlas začaly během několika dnů zlehčovat a hlavně, podkopalo se dlouhodobé úsilí Unie a jejích nejvýznamnějších mocností.

Předčasné volby

V dané době přišla odveta v podobě vynucené cesty politických špiček Kosova k mezinárodnímu soudu v Haagu. Diplomatické kuloáry se shodovaly, že jiskry opět zažehávající plamen vzpomínek na možné přečiny vedení kosovských bojovníků v době války s Bělehradem vedly do hlavních metropolí starého kontinentu.

Čtěte také

Po odjezdu teď už bývalého prezidenta a spol. do Haagu následoval nástup dočasné prezidentky Vjosy Osmaniové a předčasné volby.

Vítězi jsou dva. Zmíněná prozatímní prezidentka a právě Albin Kurti, který ale sám nemohl kandidovat. V roce 2018 byl totiž odsouzený za použití slzného plynu v parlamentu, když se mu a dalším opozičníkům nelíbil návrh úpravy hranic s Černou Horou. Jelikož ale Kurtiho partaj společně s partají Osmaniové vyhrála, je možné očekávat opakování už jednou viděného.

Osmaniová hlasitě odmítala washingtonské memorandum už dříve. Kurti po vítězství coby kandidát na šéfa vlády prohlásil, že dialog se Srbskem je až tak šestá, sedmá priorita, ale protože míní být hodný a vyjít vstříc zahraničí, označí ji za prioritu co do významu čtvrtou. Za bojem s korupcí, nepotismem, koronavirem, propadem ekonomiky, zemědělstvím a dalšími.

Destabilizace regionu

Americký prezident Joe Biden přispěchal s blahopřáním k výročí jednostranného vyhlášení samostatnosti Kosova, které připadá na 17. února. V předchozím přání k srbskému státnímu svátku prezidentu Aleksandru Vučićovi zdůraznil, že Srbsko má odtržení své bývalé provincie uznat. Kosovo prý pro Bidenovu rodinu znamená „zvláštní místo“.

Evropská unie a její členské státy naopak zdůraznily nutnost pokračování dialogu, což Kurti odmítal a odmítá. Navíc, v případném referendu o spojení s Albánií, černé můře nejen států na Balkáně, by hlasoval „ano“.

Bývalá Trumpova administrativa se s přístupem Unie shodovala v tlaku na Kosovo, aby zrušilo stoprocentní přirážku na zboží z Bosny a Hercegoviny a Srbska a jednalo. Neshodovala se s evropskými partnery v tom, kdo dosáhne dohody a zaslouží si fototermín s předáky Kosova a Srbska podpisujícími dokument o spolupráci, jakkoliv vágní.

Prezident Biden ale už před volbami dal jasně najevo, že hodlá pokračovat ve svém angažmá minulosti, tedy podpoře Kosova a albánského elementu.

Spolupracovník Českého rozhlasu v Řecku Thomas Kulidakis

Zatímco Unii jde především o stabilizaci blízkého zahraničí, Spojeným státům pochopitelně hlavně o vliv v dané části světa a zadržování geopolitické konkurence.

Albin Kurti sám o sobě říká, že je sociální demokrat s důrazem na svou vlast. V sociální demokracii jsou všude dvě křídla. Internacionalistické a národovecké. Kurti je to druhé. Za svou bezvýhradnou podporu kosovské nezávislosti seděl v době Jugoslávie i za správy OSN.

Pokud bude i nadále stejně radikální, může rozklížit euroatlantické zájmy v regionu, destabilizovat okolí a ve finále nahrát Srbsku, které se může jevit coby oběť nekooperativního radikála.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio

Související