Luboš Palata: Českým národním zájmem není podpora Srbska proti Kosovu

18. září 2019
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kosovo

Zdál se to být jeden z vrtošivých bonmotů Miloše Zemana, kterým chtěl při oficiální návštěvě Srbska potěšit své hostitele.

Oduznání Kosova, tedy zrušení toho, že Česká republika uznává Republiku Kosovo jako samostatný stát, se setkalo s jasným odmítnutím premiéra Andreje Babiše i ministra zahraničí Tomáše Petříčka. Protože podle české ústavy je tvůrcem zahraniční politiky vláda, nikoli prezident, zdálo se to být vyřízené.

Čtěte také

Jenže vedle ústavy tu máme jiný, ústavou nekodifikovaný stav, kdy se premiér Andrej Babiš chová spíše jako by byl lenním pánem krále lánského zámku, než v mnoha ohledech prezidentovi nadřazeným suverénem. Po pondělním večerním jednání v Lánech premiér Babiš prohlásil, že vláda se k Zemanově v uvozovkách nápadu vrátí a bude o něm jednat.

Je to po všech stránkách nápad špatný. Hlavním českým zájmem by měla být stabilizace západního Balkánu a jeho postupné přijetí jak do Severoatlantické aliance, tak do Evropské unie. K tomu je třeba postupně zahladit stopy a důvody tamních etnických konfliktů, jež se přehnaly celou bývalou Jugoslávií.

Ve všech balkánských válkách jsem v minulých desetiletích postupně byl. A přestože nikdo na nich nebyl zcela bez viny, byli to Srbové, kdo rozpoutal dvě z nich, dopustil se nesčíslného množství válečných zločinů. A to, že se na konci ocitli Srbové poraženi, byla především vina tehdejšího vedení Srbska v čele se Slobodanem Miloševičem.

Integrace do EU a NATO

Posledním dějstvím srbských válek byl pak pokus o etnické vyčištění převážně albánského Kosova, které zastavilo v roce 1998 až bombardování NATO. Bombardování, k němuž dala souhlas i tehdejší vláda premiéra Miloše Zemana.

Čtěte také

Po dalších deseti letech vyhlásilo Kosovo, v němž byly a dodnes jsou rozmístěny mírové síly OSN, nezávislost a stalo se samostatným státem. Ten do dnešního dne uznala stovka zemí.

Pravda, našly se i takové, které uznání na nátlak Srbska odvolaly, ale když se podíváme na jejich seznam, najdeme tam státy typu Lesotha, Burundi, nebo Šalamounových ostrovů. A nebylo by věru lichotivou vizitkou, kdybychom se na takový seznam zařadili.

Na druhou stranu tu ale máme i státy Evropské unie a NATO, které Kosovo uznat odmítly. Státy jako Slovensko, Řecko, nebo Španělsko k tomu ale mají své důvody, s nimiž sice nemusíme souhlasit, ale které lze pochopit. Jsou to především obavy z možných, či dokonce reálných separatistických snah na území daných států.

Luboš Palata

Česko takové důvody nemá. Proto by si s chladnou hlavou mělo říci, že oduznání Kosova by vedlo jen ke zvýšení napětí mezi Bělehradem a Prištinou, a tím i na celém západním Balkáně. Jediným řešením tamních etnických sporů přitom je vyzkoušený model vstupu celého regionu do Evropské unie a NATO. A to včetně státu jménem Kosovská republika.

Autor je redaktorem Deníku

autor: Luboš Palata
Spustit audio