Po vítězství nacionalistické levice čekají Kosovo turbulentní změny

Vítěz parlamentních voleb v Kosovu Albin Kurti

Vítěz parlamentních voleb v Kosovu Albin Kurti slibuje radikální proměnu země. Zůstává ale otázkou, jestli to povede k lepšímu životu tamních obyvatel. Pro celý západní Balkán i Evropskou unii je nicméně důležité, že ze scény v Kosovu odcházejí zkorumpované a autokratické síly, myslí si německý magazín Der Spiegel.

Jak připomíná, poslední dvě dekády dominovali politické scéně v Kosovu lidé dříve zapojení do aktivit povstalecké Kosovské osvobozené armády (UÇK). Der Spiegel ale poukazuje na jejich zkorumpovanost, kdy se starali především o zájmy svých rodin a přátel, a v neposlední řadě také mnohdy čelí podezření ze spáchání válečných zločinů. V době jejich vlády v zemi kvetl nepotismus, kriminalita a mnoho obyvatel kvůli bídě a malé naději na změnu raději odešlo do zahraničí.

V parlamentních volbách o minulém víkendu ale zvítězilo nacionalistické levicové opoziční hnutí Sebeurčení (VV) někdejšího studentského aktivisty Albina Kurtiho. Čtyřiačtyřicetiletý politik, kterého v minulosti z politických důvodů věznilo Srbsko, už dlouho ostře kritizuje politický establishment v Kosovu. Teď slibuje zásadní obrat země směrem k právnímu státu a zlepšení životních podmínek.

Politologové a novináři nezávislých kosovských médií proto Kurtiho vítězství označují za politické zemětřesení. Sám politik na svém facebookovém profilu napsal, že občané zabránili „tragickému konci kosovského dramatu“.

Bývalý radikál?

Der Spiegel upozorňuje, že, hnutí Sebeurčení je nejsilnější politickou silou v zemi už delší dobu, nicméně mu nebylo umožněno podílet se na politické moci.

Reformním programem partaje se necítil ohrožený pouze dosavadní kosovský establishment, ale Kurtiho bojkotovali také zástupci mezinárodního společenství v Kosovu z obav, že by mohl vyvolat nepokoje. Kurti a jeho spolustraníci totiž v minulosti podnikali násilné demonstrace a podporovali připojení země k Albánii.

Někdejší rebel si ale v posledních letech na veřejnosti vytváří svůj nový obraz a zaměřil se na budování komplexního stranického programu. A mezinárodnímu společenství už zřejmě také došlo, že vláda exponentů z Kosovské osvobozenecké armády zemi dovedla do slepé uličky a že už nemůže Kurtiho partaj nadále ignorovat.

Na pravděpodobného budoucího premiéra teď ale čekají zdlouhavá vyjednávání o nové koalici s druhou nejsilnější stranou – konzervativním Demokratickým svazem Kosova (LDK). Předsedkyni svazu Vjosu Osmaniovou je sice také možné považovat za respektovanou političku, nicméně někteří členové její strany se řadí k dosavadnímu establishmentu.

Srbské otazníky

Podle Der Spiegelu čekají Kosovo s Kurtim v čele turbulentní časy. Bude například velmi zajímavé sledovat, jak se vypořádá s korupcí a chudobou. A také jak se postaví k zahraničním spojencům, jež podle Kurtiho intrikují s kosovskou zkorumpovanou elitou. Ještě bouřlivěji než dosud by se pak mohl vyvíjet vztah Prištiny se Srbskem.

Kurti chce, aby se ještě před jakýmkoliv bilaterálním jednáním s Bělehradem rozhodlo o kosovském postoji v celonárodním dialogu. Zároveň odmítá jakoukoliv vládní spolupráci s formací Srbská kandidátka, která zastupuje Srby v kosovském parlamentu. Kurti místo toho upřednostňuje spolupráci s jednotlivými srbskými politiky. Otázkou také zůstává, jestli se nový lídr země vymezí proti útokům na Srby v Kosovu a proti jejich vyčleňování ze společnosti.

Kurtiho úspěch je spolu s takzvanou barevnou revolucí v Makedonii z roku 2016 každopádně silným signálem pro celý západní Balkán a také Evropskou unii. Je totiž jasné, že obyvatelé regionu jsou už unavení ze zkorumpovaných politiků, které Brusel dlouhá léta považuje za dobré partnery.

Na začátku letošního roku vyšli Albánci, Srbové, Černohorci a Bosňané do ulic, aby proti těmto politikům protestovali. Jejich snahy nebyly příliš úspěšné, Kosované teď ale starý politický establishment jednoduše odstranili ve volbách, konstatuje německý Der Spiegel.

Spustit audio

Související