Kosovo má ekonomiku loutkového státu. Produkuje drogovou narkomafii, myslí si Foldyna (ČSSD)

Jaroslav Foldyna
Audio svět na jednom místě Audio svět na jednom místě Jaroslav Foldyna

Český prezident se svou skupinou s asi 50 podnikateli odlétá do Srbska. O co srdečnější panují naše vztahy s tímto jihoevropským státem, o to chladněji se Miloš Zeman (i čeští politici) stavějí ke Kosovu. 

Zatímco Srbsko stále považuje Kosovo za součást svého území, česká vláda už v roce 2008 uznala jeho nezávislost. Měl by prezident udělat další kroky v uznání Kosova?

„V žádném případě. Kosovo je stát který vznikl na základě porušení všech mezinárodních zákonů a práv... Není možné, abychom to posvětili,“ odpovídá v pořadu Pro a proti poslanec a člen prezidentské delegace Jaroslav Foldyna (ČSSD).

Předpokládá, že návštěva bude mít diplomaticko-ekonomický charakter. „Setkání je ale i symbolické. Prezident (Tomáš Garrigue) Masaryk budoval naši samostatnost se srbským pasem v kapse. Vazby, které máme, jsou významné... Žádný další jiný stát s námi takto nesouzněl, takže slušnost a politická korektnost prezidenta Zemana je na místě.“

Ekonomika Kosova je ekonomikou loutkového státu. Je tam 41% nezaměstnanost. To, co produkuje Kosovo, je především drogová narkomafie, teď se přeorientovali na převádění muslimských migrantů do Evropy... Kosovo není standardním státem... Politický důvod je ten, že země vznikla na základě bombardování v rozporu s mezinárodním právem a dalších podobných úkonů. Nevidím důvod, proč s ní v tuto chvíli obchodovat.
Jaroslav Foldyna

Poslanec se prý sám pro cestu do Srbska nabídl. „Vezu materiály z Ústeckého kraje, konkrétně agendu vyřizování víz pro studenty zdravotních škol a některé lékaře... Mé kořeny jsou v Srbsku, moje matka se tam narodila... Má to tedy svou symboliku, byl jsem v zemi s prezidentem hned po skončení války v roce 2001.“

„Je potřeba řešit situaci kolem Kosova, ale řešení mají zřejmě asi rozdílný charakter. Je třeba to řešit jinak, než že jednou bylo uznáno Kosovo... a 150 tisíc Srbů z něj bylo vyhnáno,“ vysvětluje Jaroslav Foldyna (ČSSD).

V rozporu se zahraniční politikou vlády?

„Česko existenci Kosova v roce 2008 plně uznalo... Jde o kroky v zahraničí politice, kdy se zbytečně střílíme do nohy místo toho, abychom s Kosovem dělali rozumnou politiku,“ soudí místopředseda zahraničního výboru za Českou pirátskou stranu Jan Lipavský. 

Souhlasí, že české vazby na Srbsko jsou silné. „Jsme také členem Evropské unie, což je pro Srbsko velmi atraktivní záležitost.“

Do Kosova vyvážíme uhelnou elektrárnu nebo autobusy, takže nevím, o čem pan Foldyna mluví… Problém Evropy obecně na Balkáně je, že se tam zároveň tlačí Rusko, Čína, Saúdská Arábie. A my bychom se měli snažit posílat takové delegace, které najdou nejlepší cesty pro prosazení českého vlivu.

Jan Lipavský

Jednoznačně jde o krok v rozporu se zahraniční politikou vlády, myslí si opoziční poslanec. „Kabinet usiluje o integraci prostoru západního Balkánu směrem k Evropě. Podobná vyjádření o Kosovu nepopisují realitu. Země má celou řadu problémů… a celá problematika západního Balkánu je neskutečně složitá.“

„Nechceme věci lakovat na růžovo, ale pokud budeme o jednom státu tvrdit, že je úžasný a o druhém, že je naprosto příšerný, tak se nikam nedostaneme… Vede se s Kosovem dialog. Je problematický, to neznamená, že ho musíme odpískat,“ upozorňuje Jan Lipavský (Česká pirátská strana).

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Pro a Proti. Ptal se Tomáš Pavlíček.

Spustit audio

Související