Evropské unii šlo na Balkáně o stabilitu i na úkor demokracie. Její nezájem využily Rusko a Čína, tvrdí odborníci

30. květen 2021
Evropa Plus

Srbský prezident Aleksandar Vučić přiletěl minulý týden do Česka. Byl prvním prezidentem, který Prahu navštívil od počátku pandemie. „Pro Srbsko je Česko příkladem úspěšně integrované země do Evropské unie,“ vysvětluje intenzivní vztahy Prahy a Bělehradu analytik z Mendelovy univerzity v Brně Vladimir Đorđević.

„Zároveň poměrně dost srbských politiků vnímá, že Česko je sice v EU, ale je k ní také i poměrně kritické. Prezident Vučić balancuje mezi Západem, Čínou a Ruskem. Evropská unie dlouho udržovala k Balkánu velice stabilitokratickou politiku. To znamená, že pro EU bylo dlouho podstatné to, že Balkán je stabilní, a už nebylo tak podstatné, aby byl demokratický,” dodává.

Političtí lídři v balkánských zemích na tento přístup podle Đorđeviče přistoupili, vytvořili autoritářské režimy a teď žádají, aby je EU akceptovala.

Evropa neměla o Balkán zájem, tak to místo obratem zaplnila Čína a Rusko.

Unie přitom podle něj státům v regionu v poslední době vysílá poměrně špatné signály ohledně jejich možného budoucího vstupu. Ty mu tak přestávají věřit, což potvrzuje i zvláštní zmocněnkyně českého ministra zahraničí a expertka na region západního Balkánu Janina Hřebíčková.

Důvěra mizí

„My víme, že kredibilita a building trust, tedy budování důvěry, vůči EU v zemích západního Balkánu trochu mizí,” říká několikanásobná velvyslankyně v balkánských státech. Unie podle ní musí najít nový způsob, jak všechny země regionu přesvědčit, že o ně stále stojí.

Čtěte také

„To, že jsme na ně trochu pozapomněli, vedlo k zaplnění vakua dalšími zeměmi, které se naopak snaží oslabit jednotu Unie i NATO. Naopak chtějí něco, co je neslučitelné se zájmy a hodnotami evropských a euroatlantických zemí,” upozorňuje Hřebíčková.

Na mysli měla Rusko a především Čínu, které se v posledních letech v oblasti výrazně angažují. „Politické klima na západním Balkáně je pro Čínu teď velmi pozitivní. Jsou schopni ovlivnit politické elity tak, aby to vyhovovalo jejich investicím. To je podle mého názoru velký problém,” varuje Đorđević.

Jak tuto situaci posiluje vnitropolitické nastavení západního Balkánu a jaká je vlastně zahraniční politika Srbska pod vedením Aleksandra Vučiče? I na tyto otázky odpoví odborníci v pořadu Evropa Plus.

Spustit audio

Související