Rusové mají vůči Evropě obrovský vydírající potenciál v ropě a plynu, uvažuje ekonom Lacina

25. červen 2021

Šéfové států a vlád zemí Evropské unie se neshodli na uspořádání vrcholné schůzky s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Nedokážeme Rusko zasáhnout na tom nejcitlivějším místě. Oni si jsou samozřejmě vědomi naší závislosti na ruském plynu a ropě, což nejde změnit během měsíce, roku, ani několika let,“ říká Lubor Lacina z Ústavu financí Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity s tím, že Kreml tak nemá důvod na svém chování nic měnit.

Návrh Německa a Francie na společný summit tak po čtvrtečním tříhodinovém nočním jednání v Bruselu odmítly některé země, které chtějí, aby Moskva před rozhovory na nejvyšší úrovni začala plnit některé unijní požadavky.

Čtěte také

Podle Laciny jsou to hlavně ekonomické zájmy, které brání uspořádat podobné setkání, jaké před nedávnem Putin absolvoval s americkým prezidentem Joem Bidenem.

„EU prostě nemá pořád na výběr, přitom by Rusko nejvíc zasáhlo, kdybychom řekli, že od nich už zemní plyn ani ropu brát nebudeme. To si ale Evropská unie pořád nemůže dovolit.“

Ale je to i naopak, protože Rusko je de facto finančně závislé na Evropě. „Velmi rychle by finančně zkolabovalo, pokud by za ropu a plny dodávaný do EU nedostalo zaplaceno,“ myslí si Lacina.

EU prostě nemá pořád na výběr, přitom by Rusko nejvíc zasáhlo, kdybychom řekli, že od nich už zemní plyn ani ropu brát nebudeme.
Lubor Lacina

Připomíná, že jakákoli politická opatření, sankce či pokusy o jednání s Putinem nic nepřinesou, pokud se něco nezmění na vzájemných ekonomických vztazích. „Rusové mají vůči Evropě obrovský vydírající potenciál,“ tvrdí s tím, že prostě pořád Kreml tahá za delší konec provazu.

Česko-ruský dialog až za pár let

Premiér Andrej Babiš (ANO) ještě před summitem zopakoval, že české vztahy s Ruskem jsou kvůli vrbětické kauze na bodě mrazu, přesto by ale nebylo správné přestat komunikovat úplně. Ruská strana reagovala, že je to Česko, které musí změnit chování, aby bylo možné obnovit dialog.

Čtěte také

Podle náměstka ministra zahraničí pro řízení evropské sekce Aleše Chmelaře (ČSSD) je důležité s Ruskem mluvit, ale přímo na česko-ruský dialog ještě čas nenastal.

„Určitě ani dnes, ani zítra. Myslím, že nás čeká ještě několik let, než budeme moci říct, že se naše vztahy vrátily do nějaké neutrální úrovně.“

Hosté: 
Aleš Chmelař (ČSSD), náměstek ministra zahraničí pro řízení evropské sekce
Lubor Lacina,  Ústav financí provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity
Vladimír Bartovic, ředitel, Institut pro evropskou politiku Europeum
Viktor Daněk, zpravodaj Českého rozhlasu

„Právě proto je zásadní ta komunikace přes EU. Tedy abychom zdůrazňovali jako všechny členské státy, že činy, které spáchali agenti ruské služby na území České republiky, jsou nepřijatelné a že jsme jako Unie připraveni reagovat,“ dodává náměstek Chmelař.

Celý Speciál Lukáše Matošky si poslechněte v audiu.

autoři: Lukáš Matoška , lup
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.