Rusové mají vůči Evropě obrovský vydírající potenciál v ropě a plynu, uvažuje ekonom Lacina
Šéfové států a vlád zemí Evropské unie se neshodli na uspořádání vrcholné schůzky s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Nedokážeme Rusko zasáhnout na tom nejcitlivějším místě. Oni si jsou samozřejmě vědomi naší závislosti na ruském plynu a ropě, což nejde změnit během měsíce, roku, ani několika let,“ říká Lubor Lacina z Ústavu financí Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity s tím, že Kreml tak nemá důvod na svém chování nic měnit.
Návrh Německa a Francie na společný summit tak po čtvrtečním tříhodinovém nočním jednání v Bruselu odmítly některé země, které chtějí, aby Moskva před rozhovory na nejvyšší úrovni začala plnit některé unijní požadavky.
Čtěte také
Podle Laciny jsou to hlavně ekonomické zájmy, které brání uspořádat podobné setkání, jaké před nedávnem Putin absolvoval s americkým prezidentem Joem Bidenem.
„EU prostě nemá pořád na výběr, přitom by Rusko nejvíc zasáhlo, kdybychom řekli, že od nich už zemní plyn ani ropu brát nebudeme. To si ale Evropská unie pořád nemůže dovolit.“
Ale je to i naopak, protože Rusko je de facto finančně závislé na Evropě. „Velmi rychle by finančně zkolabovalo, pokud by za ropu a plny dodávaný do EU nedostalo zaplaceno,“ myslí si Lacina.
EU prostě nemá pořád na výběr, přitom by Rusko nejvíc zasáhlo, kdybychom řekli, že od nich už zemní plyn ani ropu brát nebudeme.
Lubor Lacina
Připomíná, že jakákoli politická opatření, sankce či pokusy o jednání s Putinem nic nepřinesou, pokud se něco nezmění na vzájemných ekonomických vztazích. „Rusové mají vůči Evropě obrovský vydírající potenciál,“ tvrdí s tím, že prostě pořád Kreml tahá za delší konec provazu.
Česko-ruský dialog až za pár let
Premiér Andrej Babiš (ANO) ještě před summitem zopakoval, že české vztahy s Ruskem jsou kvůli vrbětické kauze na bodě mrazu, přesto by ale nebylo správné přestat komunikovat úplně. Ruská strana reagovala, že je to Česko, které musí změnit chování, aby bylo možné obnovit dialog.
Čtěte také
Podle náměstka ministra zahraničí pro řízení evropské sekce Aleše Chmelaře (ČSSD) je důležité s Ruskem mluvit, ale přímo na česko-ruský dialog ještě čas nenastal.
„Určitě ani dnes, ani zítra. Myslím, že nás čeká ještě několik let, než budeme moci říct, že se naše vztahy vrátily do nějaké neutrální úrovně.“
Aleš Chmelař (ČSSD), náměstek ministra zahraničí pro řízení evropské sekce
Lubor Lacina, Ústav financí provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity
Vladimír Bartovic, ředitel, Institut pro evropskou politiku Europeum
Viktor Daněk, zpravodaj Českého rozhlasu
„Právě proto je zásadní ta komunikace přes EU. Tedy abychom zdůrazňovali jako všechny členské státy, že činy, které spáchali agenti ruské služby na území České republiky, jsou nepřijatelné a že jsme jako Unie připraveni reagovat,“ dodává náměstek Chmelař.
Celý Speciál Lukáše Matošky si poslechněte v audiu.
Související
-
Pandemie, vztah k Rusku nebo vlna populismu. Jaké globální dění ovlivňuje podzimní české volby?
Lenka Kabrhelová mluví se zahraničněpolitickým analytikem Českého rozhlasu Filipem Neradem.
-
My přátelé Ruska na Západě doufáme, že se Rusko otevře a bude se chovat rozumně, věří profesor Lukeš
Podle historika Igora Lukeše na sebe dnes Rusko upozorňuje hlavně aktivitami svých agentů. Doufá ale, že se nakonec přikloní k Západu jako v dobách cara Petra Velikého.
-
Čistky a profesionálové. Ruský režim se změnil, s opozicí jedná jako se zločinci, tvrdí politoložka
Ruský režim za poslední dva roky prošel zásadní transformací. Důsledky těchto změn analyzuje na stránkách moskevského Carnegieho střediska ruská politoložka Stanovaja.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
