Čistky a profesionálové. Ruský režim se změnil, s opozicí jedná jako se zločinci, tvrdí politoložka

13. červen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ruský prezident Vladimir Putin

Ruský režim za poslední dva roky prošel zásadní transformací. Důsledky těchto změn analyzuje na stránkách moskevského Carnegieho střediska ruská politoložka Taťjana Stanovaja.

Anulace dosavadních funkčních období ruského prezidenta Vladimira Putina, pokus o zavraždění opozičního politika Alexeje Navalného a tsunami nových zákazů a represí. To všechno podle Stanové ukazuje, že se podstatně změnil mechanismus fungování ruského politického systému.

Čtěte také

Zatím nejviditelnějším výsledkem je posílení represí a likvidace nesystémové opozice. K důležitým změnám ale dochází i uvnitř mocenského systému.

Konzervativní trend sílí, slábne ale politická kontrola shora. Rozhodovací procesy se rozkládají. Starý systém dohledu nad vnitřní politikou zahrnoval množství problémů a aktérů, což umožňovalo utvářet takový politický prostor, jaký si Kreml právě přál mít.  

Tento systém se podle ruské analytičky začal rozpadat už v roce 2016, kdy se jakýmsi „kurátorem“ vnitřní politiky stal Putinův vicekancléř Sergej Kirijenko. Do roku 2020 se definitivně vytvořila hranice mezi systémovým polem, za které odpovídali kurátoři z prezidentské administrativy, a nesystémovým – to si vzali na starosti představitelé bezpečnostních složek. Důsledkem byla kriminalizace nesystémové opozice.

Dřív byly politické represe v Rusku přesně mířené a koordinované, teď probíhají živelně a chaoticky.

Ruské úřady začaly k politickým problémům, třeba k odhalování případů zneužití pravomocí nebo něčí kandidatuře ve volbách, přistupovat tak, jako se obvykle přistupuje k boji se zločinem. Dřív byly politické represe v Rusku přesně mířené a koordinované, teď probíhají živelně a chaoticky, myslí si Stanovaja.

Soutěž o co největší nesmiřitelnost

Nové a ještě přísnější zákony se teď v Rusku přijímají jako na běžícím pásu, protože je to nejjednodušší způsob, jak získat politický kapitál. Ruští politici spolu soupeří, kdo prokáže větší nesmiřitelnost.

Čtěte také

Dá se čekat, že ruská politická třída se zbaví všech váhajících a bude stále konzervativnější a antiliberálnější, domnívá se ruská expertka. To, že represe získaly masové měřítko, má za následek, že se jim věnují tisíce činovníků. Nejsou tedy už spojeny s politickou odpovědností.

S tím souvisí další vlastnost nového ruského režimu – demonstrativní opovrhování zákonem a právními postupy. Dřív se úřady snažily zachovávat aspoň vnější zdání, že rozhodují legitimně. Loňské týdenní hlasování v referendu o změnách ústavy, při kterém voliči vyplňovali volební lístky v parku na lavičkách, narychlo svolaný soud s Navalným v Chimkách nebo retroaktivita nových zákonů, které domnělé extremisty zbavují práva být volen – to všechno ale ukazuje, že úřadům už na nějaké zákonnosti nezáleží.

Po anulaci svých funkčních období se ruský prezident Vladimir Putin, který se rutinním záležitostem sám už dávno nevěnuje, stal pro ruskou elitu věčným. Současně to ale znamená, že je statický – berou na něj ohled a snaží se mu vyhovět, systém však Putin nerozvíjí. Analytička Stanovaja má za to, že ho naopak konzervuje.

Putin si vybírá apolitické technokraty

Další podstatné změny se týkají osob, které v Rusku zastávají nejvyšší funkce. Putin je zpravidla svěřuje lidem, o kterých se domnívá, že jsou „maximálně profesionální“. Vybírá si apolitické technokraty, kteří nemají sklony k populismu a nezodpovědným rozhodnutím.

Čtěte také

To je i případ současného ruského premiéra Michaila Mišustina, typického technokrata s pověstí efektivního manažera. Touha zbavit se rutinních povinností vede prezidenta k tomu, aby problémy přenechával „těm nejlepším“, jejichž profesionalitě plně důvěřuje.

Na tom by samozřejmě nebylo nic špatného, politika ale vyžaduje pružnost a schopnost zohledňovat různé zájmy. Čistě profesionální odborný přístup proto může být riskantní.

Rozhodovací proces je omezen na úzký okruh „profesionálů“, kterým Putin bezvýhradně důvěřuje. To v důsledku vede k tomu, že rozhodnutí jedné složky ruské vlády je v rozporu se zájmy těch ostatních. Když prezidentská administrativa upozornila Putina na problém růstu cen, vláda musela reagovat a zavedla nepříliš efektivní cenovou regulaci.

Když úředníci, kteří mají na starosti média, až moc zvýší úroveň agresivity propagandy, musí jiní úředníci vymyslet co s vyděšenými občany.

Jiným příkladem, který Stanovaja uvádí, je konflikt s Českou republikou. Ten probíhal plně v gesci ruské civilní rozvědky SVR. Následky diplomatické války rozvědku příliš netrápily, což mělo nepříjemné následky pro ruská velvyslanectví v Evropě. 

Když úředníci, kteří mají na starosti média, až moc zvýší úroveň agresivity státní propagandy, musí jiní úředníci vymyslet, co si počít s vyděšenými občany. Když se Kreml chce vyhnout hysterii kolem nového koronaviru, gubernátoři nevědí, kam s nemocnými.

A tak by se dalo pokračovat dlouho. Problémem úzce odborného přístupu je to, že vylučuje širokou diskusi, která by umožnila zohlednit všechny faktory. Přijímaná rozhodnutí jsou proto často jednostranná a vyvolávají konflikty. Pro společnost jako subjekt politického života tu už není místo.

Přerod ruského režimu 

Změny, ke kterým v Rusku došlo minulý rok a letos, byly tak zásadní, že můžeme mluvit o přerodu ruského režimu, je přesvědčena ruská analytička. Otázky o Putinových nástupcích nebo hypotetické změně kurzu ztratily význam. Systém se chystá k dlouhému období konzervace a zavedení přísné regulace politického jednání. Odteď se všechno dělí na prorežimní a protirežimní. To druhé je přitom totožné s kriminálním.

Čtěte také

Tlak na média bude sílit, přísnější bude i kontrola internetu. Jakákoliv veřejná činnost se nevyhne maximální regulaci. Nový roztříštěný rozhodovací proces povede k tomu, že vláda bude čím dál tím častěji chybovat. Protesty budou potlačovány a reálná opozice se stáhne na regionální úroveň. 

Putinova zranitelnost přitom poroste, domnívá se analytička. Z prezidenta se totiž postupně stává symbolem. Jeho institucionální význam roste, kdežto reálný osobní vliv klesá.

Není to už ani tak Putinův režim, jako spíš režim, který vznikl za jeho vlády. Nadchází doba, kdy se prezident změní v objekt manipulací, uzavírá politoložka Taťjana Stanovaja svou analýzu na stránkách moskevského Carnegieho střediska.

Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách, témata vybral Miroslav Tomek. 

Uslyšíte o francouzské misi proti islamistům v Mali, volbách v Mongolsku a v Peru a také o tom, co znamená, že Bělorusko vyhlásilo státní svátek na den výročí sovětského útoku na Polsko z roku 1939.

Spustit audio

Související