Radko Kubičko: Vyhrála ve volbách vláda, nebo jen premiér Babiš osobně?

27. květen 2019

Volby do Evropského parlamentu jsou ve všech zemích osmadvacítky volbami druhého až třetího řádu a účast není valná, zpravidla o mnoho menší než ve volbách do parlamentů národních.

Pravomoci evropských poslanců jsou malé a málokdo vůbec chápe, k čemu tu vlastně jsou. Přesto jejich volba je určitým průzkumem nálad voličů a často je to průzkum nepříliš lichotivý pro úřadující vlády. Potvrzují to už výsledky například z Francie, Velké Británie, Řecka i Slovenska.

HLASUJTE: Jste spokojeni s výsledky voleb?

Evropský parlament

Evropané rozhodli o novém složení svého parlamentu. 

Česká republika z toho poněkud vyčnívá. V čele její vlády je hnutí ANO ostentativně nepolitického politika a podnikatele Andreje Babiše, který už svým hřmotným stylem válcuje šest let politickou scénu. Je unikátně prvním trestně stíhaným premiérem v české historii, podezřelý z dotačního podvodu. Odstoupit zjevně nehodlá, ani když bude obžalován, k čemuž se schyluje.

I když jsou jeho firmy nyní ve svěřenských fondech, jako přední politik je skoro při každém svém kroku v kolosálním konfliktu zájmů. Své hnutí ovládá železnou rukou, vládní posty obsazuje zcela podle svého uvážení, bez konzultace se stranickým vedením.

Výprask se nekoná

Své spolupracovníky mění libovolně, politický mandát ho nezajímá. Naposledy vytáhl bývalou poslankyni konkurenční ČSSD Marii Benešovou a udělal ji ministryní spravedlnosti.

Ondřej Konrád: Na václavským Václaváku bylo plno člověků

Demonstrace za demisi ministryně spravedlnosti Marie Benešové a proti vládě Andreje Babiše

„Už jsem si na to zvykl, to ke svobodě a demokracii patří. Ze začátku to byla iniciativa občanů, nyní se z toho stala volební kampaň do Evropského parlamentu.“

Nevzbudil tím ve vlastní straně žádný protest, ani podiv, naopak přivedl tím na pražská náměstní Staroměstské a Václavské desetitisíce protestujících, žádajících garanci nezávislosti justice i jeho vlastní demisi. Připomínáno je také jeho dřívější členství v totalitní KSČ a velmi pravděpodobná spolupráce s tajnou policií StB.

Kdyby se tato situace vylíčila v kterékoliv evropské zemi, politologové i komentátoři by museli říci: Takový politik musí dostat v nejbližších volbách výprask, dokonce snad i v těch do Evropského parlamentu, které zajímají často jen velmi zainteresované proevropské i ostře protievropské voliče.

Stalo se ale něco jiného, ANO volby vyhrálo, i když do čela své kandidátky postavilo sice pracovitou, ale nepříliš charismatickou a skoro neznámou dosavadní poslankyni Evropského parlamentu Ditu Charanzovou.

Jediný vítěz

Znamená to snad, že přes to všechno je většina aktivních voličů s vládou spokojena? Ale jak to, že pak propadla spoluvládní ČSSD a také podporovatelka vlády KSČM? A provokativně řečeno – je vůbec ANO vládní stranou? Vládní posty přece neobsazuje ono, ale Babiš osobně.

Je možné proto jednoznačně říci, že vítězem voleb do Evropského parlamentu je opět – Andrej Babiš sám. Pětina hlasů z třiceti procent volební účasti není zase takový úspěch, ale přesto na vítězství jednookého mezi slepými to stále stačí.

Petr Hartman: ČSSD jde jinou cestou než ODS, proto skončila mimo Evropský parlament

Zprava místopředseda vlády a předseda strany Jan Hamáček, volební lídr Pavel Poc a ministryně práce a sociálních věci Jana Maláčová hovoří s novináři ve volebním štábu ČSSD v Praze, poté co byly  vyhlášeny výsledky voleb do Evropského parlamentu. ČSSD nez

Na sjezdu sociální demokracie prohlásil prezident Miloš Zeman, že ve volbách do Evropského parlamentu dá svůj hlas ČSSD. Pokud svůj slib splnil, neměl zrovna šťastnou ruku. 

Alexandr Mitrofanov: Evropské volby bez vzrušení, jen ČSSD sklouzla hlouběji

Jan Hamáček

Byly to sice volby do Evropského parlamentu, ale každé celostátní volby jsou do velké míry ukazatelem spokojenosti s národní politikou. Viděno pod tímto zorným úhlem nedošlo po těchto volbách k žádným velkým posunům na české vnitropolitické scéně. Nuance ale rozpoznatelné jsou.

Platí proto dříve už mnohokrát vyslovené, premiér Andrej Babiš stále vyjadřuje mínění nezanedbatelné části veřejnosti, z něhož největší podíl je ostrá rétorika proti tradičním stranám, které se v minulých obdobích zdiskreditovaly. Dokonce tak, že tolerance Babišových jasných poklesků proti demokratickým standardům je stále u nich velmi vysoká. Stejně jako vůle přijít k volbám. 

Opoziční role standardních stran je naopak stále klopotná, druhé místo sice potvrdila ODS, ale jak pravil její lídr Jan Zahradil, strana pomalu roste. Ale tak pomalu, že to na porážku Babiše zatím stále nestačí.

Ostatní strany se dále potácejí kolem minimálních zisků, ze kterých mají ale upřímnou radost, natolik upřímnou, že jim to znemožňuje integraci proevropských sil.

Zvýšená volební účast a mobilizace voličů se starostí o osud Evropské unie svědčí o tom, že by spojení mohlo být oceněno. O to více zaráží rozdrobenost. Rostoucí trend zaznamenávají stále Piráti, ovšem se zcela nejasným oposičním politickým profilem, který v evropském prostředí posílí bůhví koho.

Doma vše při starém

K urnám nedostal protievropské voliče ale ani český vlastenec Tomio Okamura a jeho SPD postavená přes referendovou rétoriku na prvcích starého dobrého demokratického centralismu.

Petr Holub: Populistická revoluce neproběhla. Co se tedy stalo?

Matteo Salvini

Steve Bannon asi dobře věděl, proč se stáhl do soukromí s dostatečným předstihem před kampaní do evropských voleb. Konzervativní či populistická revoluce podle receptu slavného Trumpova poradce byly tím, čeho se před volbami obávaly dokonce finanční trhy, podle očekávání samotného Bannona z toho ale nakonec nic nebylo.

Na rozdíl od svých evropských radikálních vzorů se zdráhal kandidovat sám, aby nepřišel o domácí poslanecký mandát. A kromě sebe nepřivedl do strany nikoho podobně charismatického, koho by se mohlo brát alespoň trochu vážně. Jeho potenciální protievropští voliči, vyděšení uprchlickou vlnou, která zemi nezasáhla, tak zůstali doma nebo hodili hlas raději také Andreji Babišovi, kovář lepší kovaříčka.

Tyto volby do Evropského parlamentu bezesporu přinesou do Evropskou unie jistou změnu. Už jen tím, že se bude zřejmě obtížně hledat nová koalice pro zformování Evropské komise. V České republice se naopak o prodlouženém volebním víkendu nic moc nového neodehrálo.

Vládne tu dále Andrej Babiš a politické strany stále marně hledají recept, jak ho porazit. On sám možná čekal dokonce lepší výsledek, jak by mohlo být patrno z jeho rozladěných reakcí na tiskové konferenci. Jeho výhra je v evropském kontextu ale spíše takový malý zázrak, jakkoliv si opoziční strany myslí, že snad už poslední. Další volby nicméně budou za půldruhého roku.

Autor je komentátor Českého rozhlasu.

Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.