Jiří Pehe: Místo pohřbu Evropy nová energie
Ještě před dvěma roky se zdálo, že Evropská unie by za jistých okolností mohla směřovat k rozpadu nebo značnému oslabení.
Nacionalistické strany, povzbuzené uprchlickou krizí, se zdály být na nezadržitelném vzestupu, proevropské síly přešlapovaly.
David Klimeš: Samé dobré zprávy z europarlamentu
Po volbách se většinou v Česku žehrá, co dopadlo špatně a co ohrožuje politiku v příštích letech. Tak to po skončených volbách do Evropského parlamentu jednou otočme a udělejme z toho přehlídku dobrých zpráv. Protože jich není opravdu málo, ať už jste volili úspěšné či méně úspěšné strany... Poslechněte si celý komentář Davida Klimeše.
Ve střední Evropě unijní projekt rozhlodávaly neliberální režimy v Maďarsku a Polsku, s přispěním českých a slovenských populistů i euroskeptiků. Nebylo také jisté, zda brexit nebude inspirací pro další země.
Právě proběhlé volby do Evropského parlamentu, i to, co se začíná odehrávat po nich, ale ke skepsi nedávají mnoho důvodů. Pravda, celkově posílily v EU nacionalistické strany, ale jejich zisky byly nakonec o mnoho nižší, než se čekalo.
A bez silného vítězství italské Ligy severu a nacionalisticko-populistických vládních stran v Polsku a Maďarsku, by výsledky nacionalistů v evropském měřítku zůstaly daleko za očekáváními. Dokonce i ve Francii vítězní lepenovci dosáhli horšího výsledku než před pěti lety. Brexit se ukázal být spíše strašákem než inspirací.
Země Visegrádu
Daniel Kroupa: Je po evropských volbách
Před volbami vládne politický marketing, po volbách politické umění.
To nejpodstatnější, co se v Evropské unii v souvislosti s eurovolbami odehrálo, je tak výrazná politizace evropského projektu. Nacionalisti k tomuto pozitivnímu vývoji paradoxně dost přispěli, protože jejich nástup aktivizoval proevropské síly.
Možná vůbec poprvé v historii sjednocující se Evropy nebyly evropské volby nudné. O dění v EU se začali, zdá se, zajímat i lidé, kteří v minulosti eurovolby ignorovali. Výsledkem je historicky nejvyšší volební účast nejen napříč kontinentem, ale dokonce i u nás.
Ačkoliv si můžeme vyslechnout či přečíst i komentáře, které se poněkud zlomyslně radují ze ztráty většiny, kterou v Evropském parlamentu utrpěla dosavadní neformální velká koalice evropských lidovců a socialistů, podstatné je, že z jejich ztrát nevytěžily jen nacionalistické strany, ale i evropští liberálové a zelení. Proevropské síly budou mít tudíž nadále pohodlnou většinu, jen se budou muset na zásadních krocích shodnout nikoliv jen dvě, ale tři nebo čtyři frakce.
Petr Holub: Proč Evropu neovládli populisté
Jedna okolnost ve výsledcích evropských voleb nehraje. Protievropští skeptici a populisté prý prohráli, podle některých na celé čáře, protože nemají ani čtvrtinu mandátů v evropském parlamentu.
Ani to není na škodu. Znamená to, že se v europarlamentu, a potažmo na úrovni Evropské rady, bude více dělat politika. Dřívější poněkud nudné zákulisní dohody evropských lidovců a socialistů vystřídá politické dohadování přímo na jevišti před evropskou veřejností.
Pokud jde o země Visegrádu, mají mnohem méně důvodů k optimismu, než se mohlo zdát z výroků jejich představitelů ještě pár měsíců před volbami. Ačkoliv tvrdí, že chtějí změnit EU tak, aby oslabila Evropská komise a více se rozhodovalo jednomyslně v Evropské radě, nemají, i ve světle celkových výsledků eurovoleb, k takové změně, která by vyžadovala zásah do základních smluv unie, dostatek sil ani sami o sobě, ani ve spojení s nacionalistickými stranami.
Posílení evropských zelených a liberálů, jejichž řady nově rozšíří i hnutí francouzského prezidenta Macrona, navíc znamená, že kritika některých nedemokratických tendencí ve visegrádských zemích může ještě zesílit, protože jak zelení, tak liberálové na dodržování pravidel hry dbají ještě více než lidovci a socialisté. Obě tyto euroskupiny dříve opatrně našlapovaly okolo některých středoevropských zemí, protože jejich vládní strany byly jejich členy.
V tomto kontextu bude zajímavým testem, jak se evropští liberálové postaví k případnému členství českého hnutí ANO v jejich skupině. Macron dal před časem najevo, že s ANO nepočítá, zájem by měl naopak o české Piráty. Dění v evropské politice tak může získat pikantní politický rozměr i pro dosud vlažnou českou veřejnost.
Autor působí na New York University Prague
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
