Daniel Kroupa: Je po evropských volbách
Před volbami vládne politický marketing, po volbách politické umění.
V kampani je rozhodující, jak se kandidát umí veřejně prezentovat, jak jej dokáží voličům představit reklamní odborníci a zda má dostatek peněz na to, aby se jeho pozitivní obraz dostal ke všem cílovým skupinám.
David Klimeš: Samé dobré zprávy z europarlamentu
Po volbách se většinou v Česku žehrá, co dopadlo špatně a co ohrožuje politiku v příštích letech. Tak to po skončených volbách do Evropského parlamentu jednou otočme a udělejme z toho přehlídku dobrých zpráv. Protože jich není opravdu málo, ať už jste volili úspěšné či méně úspěšné strany... Poslechněte si celý komentář Davida Klimeše.
Zásada, že dobré zboží se chválí samo, platí jen v omezené míře. Co je někomu platné, že má pověst bez poskvrny a že v předchozím období odvedl velký kus práce, když se o tom dozví jen málokdo. Přeskočí je lajdák, který se po dobu mandátu místo plnění povinností staral jen o to, aby byl na obrazovce a místo aby říkal pravdu, hlásá to, co chtějí voliči právě slyšet.
Jistě, politika je věcí veřejnou a k jejímu umění proto nepochybně patří schopnost upoutat na sebe a na svou práci pozornost veřejnosti. Jenže politika není jen stínovým divadlem, které, když se odehraje, skončí a jde se domů.
Vždyť se v ní rozhoduje o podmínkách, v jakých budeme žít a o pravidlech, jimiž se při tom budeme muset řídit! Podstatou umění politiky proto je především schopnost prosadit cíle a programy, které se uchazeči o funkce ve volbách zavázali plnit.
Hájení českých zájmů
Petr Holub: Proč Evropu neovládli populisté
Jedna okolnost ve výsledcích evropských voleb nehraje. Protievropští skeptici a populisté prý prohráli, podle některých na celé čáře, protože nemají ani čtvrtinu mandátů v evropském parlamentu.
Vítězství se může snadno promrhat po volbách tím, že je politici v následném jednání nedokáží proměnit ve vlivné pozice. Čerstvě zvolení poslanci do Evropského parlamentu musí umět vyhodnotit, do které frakce vstoupí, které výbory a komise jsou důležité pro jejich politické priority, které funkce jsou dosažitelné a o které nemá smysl usilovat, s kým se spojit a proti komu. Zde už nerozhoduje image, ale spíše síla osobnosti, kompetence a umění vyjednávat.
V kampani převažuje komunikace na dálku – billboardy, plakáty, televizní a rozhlasové klipy, a to může zařídit reklamní agentura; v parlamentu jednáte nablízko, a musíte ukázat sami, zda dovedete přesvědčit většinu ostatních poslanců, aby hlasovali pro váš návrh.
Alexandr Mitrofanov: Evropské volby bez vzrušení, jen ČSSD sklouzla hlouběji
Byly to sice volby do Evropského parlamentu, ale každé celostátní volby jsou do velké míry ukazatelem spokojenosti s národní politikou.
Respektovaná osobnost se širokým myšlenkovým rozhledem, která ví, co chce a která ví, proč to chce, může ve vhodné funkci věcnou argumentací prosadit víc než početná stranická smečka s omezeným ideologickým horizontem, navyklá přesvědčovat pouze přesvědčené.
A jak je tedy možné získat vliv v Evropském parlamentu? Prvním předpokladem je stát se součástí jedné z frakcí, které budou tvořit většinu. Zdá se, že nyní to budou opět lidovci, sociální demokraté, liberálové a zelení.
Z našich 21 zvolených poslanců k nim nebude patřit sedm členů parlamentu za komunisty, SPD a ODS. Kam se zařadí tři Piráti, zatím nevíme. Zda poslanci za hnutí ANO zůstanou u liberálů, také ještě není zcela jisté. Zbývá pět našich zástupců za TOP 09, STAN a KDU-ČSL, kteří jasně deklarovali své členství v lidovecké frakci.
Budeme-li optimisté, můžeme snad očekávat čtrnáct členů parlamentní většiny. Kolik z nich je tak silnými osobnostmi, aby si ve svých frakcích získaly respekt, netroufám soudit. Obávám se však, že s tím hájením českých zájmů v Evropském parlamentu, kterým se všichni zaříkávali, to nebudou mít snadné.
Autor je publicista
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
