Petr Holub: Populistická revoluce neproběhla. Co se tedy stalo?
Steve Bannon asi dobře věděl, proč se stáhl do soukromí s dostatečným předstihem před kampaní do evropských voleb. Konzervativní či populistická revoluce podle receptu slavného Trumpova poradce byly tím, čeho se před volbami obávaly dokonce finanční trhy, podle očekávání samotného Bannona z toho ale nakonec nic nebylo.
Populisté svou roli nezvládli, a i když jejich lídři, italský vicepremiér Matteo Salvini a legenda francouzských nacionalistů Marine Le Penová volby ve svých zemích vyhráli, přesto dodali jen necelých padesát hlasů do Europarlamentu, který má 751 členů.
Kamila Pešeková: Slovensko přeskupuje politickou scénu
Volby do Evropského parlamentu na Slovensku přinesly důležité poselství pro zemi samotnou i pro další partnery v EU. Slováci svými hlasy potvrdili trend, který naznačují už několikáté volby za sebou, a to sice pokles podpory dlouholeté dominantní strany Smer. Stejně tak i velkou vůli po změně mezi občany.
Možná by to byl dobrý základ pro opravdu silnou frakci, vždyť jenom německé spojenectví CDU/CSU nemluvě o britské Brexit Party byly po volbách silnější než Le Penová či Salvini. Ovšem právě v tom bylo zklamání z populistů, že nedokázali na svou stranu strhnout takřka nikoho dalšího. Ostatní tzv. populistické strany včetně Poláků, Dánů nebo Švédů dávají přednost umírněným euroskeptikům z konzervativní frakce, kterou do voleb vedl Čech Jan Zahradil.
Marná snaha
Předběžné výsledky evropských voleb ukazují, že nemá velký smysl, aby se euroskeptické strany doud sdružené do tří nevelkých frakcí spojovaly. I kdyby chtěly vytvořit pravicově populistický blok s nejsilnější Evropskou lidovou stranou, stejně by nedosáhly v Europarlamentu většiny. Opět tedy budeme spoléhat na tandem lidovců a sociálních demokratů, který sice oslabil, může se však doplnit o stejně proevropské liberály a zelené.
Alexandr Mitrofanov: Evropské volby bez vzrušení, jen ČSSD sklouzla hlouběji
Byly to sice volby do Evropského parlamentu, ale každé celostátní volby jsou do velké míry ukazatelem spokojenosti s národní politikou. Viděno pod tímto zorným úhlem nedošlo po těchto volbách k žádným velkým posunům na české vnitropolitické scéně. Nuance ale rozpoznatelné jsou.
Evropské volby hlavně překvapily tím, co se nestalo. Tím vzniká otázka, co vlastně evropské volby přinesly pozitivního. Odpověď je zřetelná na první pohled. Ukázaly, jak se do stále menších fragmentů rozpadá politická scéna jednotlivých členských zemí a spolu s ní i Europarlament.
Posílili populisté, stejně však vyrostli liberálové a o něco méně zelení. Bude proto Evropa lepší, a pokud se má změnit, pak jakým směrem? Taková otázka je hlavním výsledkem evropských voleb a je možné, že ji vlády národních států začnou brát vážně. Protože roztříštěnost na evropské úrovni není ničím jiným, než zrcadlem, kde se odráží jejich tvář.
Autor je komentátor Echa24.
Související
-
Eurovolby u nás vyhrálo hnutí ANO, ČSSD z Evropského parlamentu vypadla
Volby do Evropského parlamentu skončily, v neděli ve 23 hodin se uzavřela poslední volební místnost v Itálii. Co přinesly a jak to vidí komentátoři?
-
David Klimeš: Samé dobré zprávy z europarlamentu
Po volbách se většinou v Česku žehrá, co dopadlo špatně a co ohrožuje politiku v příštích letech. Tak to po volbách do EP otočme a udělejme z toho přehlídku dobrých zpráv.
-
Povolební speciál: Co znamenají výsledky eurovoleb u nás a v Evropě?
Volby do Evropského parlamentu jsou minulostí. Které frakce europarlamentu oslabily a které čeká posílení? Co přinesly výsledky v jednotlivých zemích?
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
