Petr Holub: Populistická revoluce neproběhla. Co se tedy stalo?

Matteo Salvini

Steve Bannon asi dobře věděl, proč se stáhl do soukromí s dostatečným předstihem před kampaní do evropských voleb. Konzervativní či populistická revoluce podle receptu slavného Trumpova poradce byly tím, čeho se před volbami obávaly dokonce finanční trhy, podle očekávání samotného Bannona z toho ale nakonec nic nebylo.

Populisté svou roli nezvládli, a i když jejich lídři, italský vicepremiér Matteo Salvini a legenda francouzských nacionalistů Marine Le Penová volby ve svých zemích vyhráli, přesto dodali jen necelých padesát hlasů do Europarlamentu, který má 751 členů.

Kamila Pešeková: Slovensko přeskupuje politickou scénu

Nastupující slovenská prezidentka Zuzana Čaputová odevzdala 25. května 2019 v Pezinku svůj hlas ve volbách do Evropského parlamentu

Volby do Evropského parlamentu na Slovensku přinesly důležité poselství pro zemi samotnou i pro další partnery v EU. Slováci svými hlasy potvrdili trend, který naznačují už několikáté volby za sebou, a to sice pokles podpory dlouholeté dominantní strany Smer. Stejně tak i velkou vůli po změně mezi občany.

Možná by to byl dobrý základ pro opravdu silnou frakci, vždyť jenom německé spojenectví CDU/CSU nemluvě o britské Brexit Party byly po volbách silnější než Le Penová či Salvini. Ovšem právě v tom bylo zklamání z populistů, že nedokázali na svou stranu strhnout takřka nikoho dalšího. Ostatní tzv. populistické strany včetně Poláků, Dánů nebo Švédů dávají přednost umírněným euroskeptikům z konzervativní frakce, kterou do voleb vedl Čech Jan Zahradil.

Marná snaha

Předběžné výsledky evropských voleb ukazují, že nemá velký smysl, aby se euroskeptické strany doud sdružené do tří nevelkých frakcí spojovaly. I kdyby chtěly vytvořit pravicově populistický blok s nejsilnější Evropskou lidovou stranou, stejně by nedosáhly v Europarlamentu většiny. Opět tedy budeme spoléhat na tandem lidovců a sociálních demokratů, který sice oslabil, může se však doplnit o stejně proevropské liberály a zelené.

Alexandr Mitrofanov: Evropské volby bez vzrušení, jen ČSSD sklouzla hlouběji

Jan Hamáček

Byly to sice volby do Evropského parlamentu, ale každé celostátní volby jsou do velké míry ukazatelem spokojenosti s národní politikou. Viděno pod tímto zorným úhlem nedošlo po těchto volbách k žádným velkým posunům na české vnitropolitické scéně. Nuance ale rozpoznatelné jsou.

Evropské volby hlavně překvapily tím, co se nestalo. Tím vzniká otázka, co vlastně evropské volby přinesly pozitivního. Odpověď je zřetelná na první pohled. Ukázaly, jak se do stále menších fragmentů rozpadá politická scéna jednotlivých členských zemí a spolu s ní i Europarlament.

Posílili populisté, stejně však vyrostli liberálové a o něco méně zelení. Bude proto Evropa lepší, a pokud se má změnit, pak jakým směrem? Taková otázka je hlavním výsledkem evropských voleb a je možné, že ji vlády národních států začnou brát vážně. Protože roztříštěnost na evropské úrovni není ničím jiným, než zrcadlem, kde se odráží jejich tvář.

Autor je komentátor Echa24.  

Spustit audio
autor: Petr Holub

Související