Putina ukrajinská protiofenziva evidentně děsí, myslí si britský plukovník ve výslužbě
Vladimir Putin má panickou hrůzu z ukrajinské protiofenzivy. Nic o ní neví, ale je mu jasné, že jestli bude úspěšná, jsou jeho dny sečteny. Protože v Kremlu se už mezi jeho nejdůležitějšími spolupracovníky začíná objevovat rozkol. Prořídlé ruské jednotky chystají po celé frontové linii bytelné obranné pozice k odražení útoků a plánují vlastní ničivé operace.
K úspěchu Ukrajiny je však kromě rovnováhy sil nejdůležitější morálka, píše v deníku Telegraph britský plukovník ve výslužbě Richard Kemp, který působil v Bosně, Iráku a Afghánistánu.
Putin ví, že postoj jeho vojáků není odhodlaný. Mnozí z nich ani netuší, proč bojovat.
Čtěte také
Putin ví, že postoj jeho vojáků není odhodlaný a řada z nich netuší, proč mají bojovat ve válce, které smysl ještě nepochopili.
Ruský prezident také ví, že musí zlomit morálku Ukrajinců na bojových liniích i vlastních civilistů na domácí frontě. Proto v poslední době zesílil letecké útoky na ukrajinská města. Jejich cílem je zabíjet civilisty, ničit infrastrukturu, narušovat válečné hospodářství a ztrpčovat Ukrajincům život.
Ukrajince už jen tak něco nepřekvapí
Minulou sobotu v noci Rusko provedlo největší útok pomocí dronů od začátku invaze. Ukrajinci ale zničili 52 z 54 íránských Šahídů. Čtyřicet z nich mířilo na Kyjev, což byla vůbec nejintenzivnější baráž na město od začátku války.
Ukrajina ale hned druhý den oslavila výročí založení Kyjeva, jako by nic. Nezavládla panika a útoky život ve městě ani nijak závažně nenarušily. Putinova snaha zastrašit Ukrajince a jejich vůdce prostě nefunguje, soudí Kemp.
Čtěte také
Ukrajinští vojáci na frontě vědí, jakých zvěrstev se ruská armáda na okupovaných územích dopouští, což pak posiluje jejich odhodlání vytlačit nepřítele za hranice.
„Jednou z nejčastějších žádostí velitelů a vojáků, kterou jsem na Ukrajině slyšel, je, aby západní země na ukrajinskou vládu nenaléhaly, ať se s Ruskem nějak dohodne,“ zdůrazňuje plukovník Kemp.
Mírová jednání nechce ani ruský prezident – jenže ze zcela jiných důvodů. Jak by mohl souhlasit se zastavením války, která toho dosáhla tak málo a za tak obrovskou cenu v podobě lidských životů i peněz? Chce však udržovat falešnou naději na příměří; je to součást strategie „hodného a zlého policajta“.
Neobratně ji formuloval i ruský velvyslanec v Londýně Andrej Kelin, který pohrozil eskalací „nových rozměrů, kterou nepotřebujeme a nechceme“, a dodal, že Rusko „může klidně uzavřít mír třeba hned zítra“.
Putin chce přimět západní vlády, aby kvůli naději na mír a ze strachu z rozšíření konfliktu přestaly Kyjev vojensky podporovat. Možná i proto vyzval čínský zvláštní zmocněnec pro eurasijské záležitosti Li Chuej evropské diplomaty k ukončení konfliktu dřív, než bude ještě víc eskalovat.
Čtěte také
Navzdory ruské diplomatické ofenzivě se ale zdá, že západní politici si už na Putinovy výhrůžky zvykli a jsou odhodláni vytrvat, alespoň prozatím. Nesmí ale přerušit vojenskou a hospodářskou podporu Ukrajině.
Západ musí vzdorovat nepravdivým řečem o mírových jednáních, pomáhat Kyjevu ještě agresivněji. A tvrdě zasáhnout i proti ruskému spojenci Íránu, který hraje v Putinově agresi významnou roli dodávkami dronů, rozmisťováním vojáků, přísliby balistických raket i tím, že Moskvě pomáhá obcházet sankce.
Západ by také měl vyvinout větší úsilí na zřízení tribunálu, který bude soudit napomáhání ruským válečným zločinům, zdůrazňuje plukovník Richard Kemp závěrem.
Celý Svět ve 20 minutách najdete v audiozáznamu, připravily Gita Zbavitelová a Tea Veseláková.
Související
-
Útok v ruské Bělgorodské oblasti mohl být „průzkumem terénu“, ale i začátek budoucí operace
Proč Rusko nedokázalo odpovědět na útok proukrajinských vojenských jednotek v Bělgorodské oblasti? Na stránkách ruského portálu Važnyje istoriji snaží odpovědět analytici.
-
Medveděv a Patrušev ztrácejí pozice ve prospěch rozhněvaného Prigožina. A Putin mlčí
Šéf ruské polovojenské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin varoval před chaosem a revolucí v Rusku, která by se vyrovnala roku 1917.
-
Ruská ekonomika plynule přechází z „dedolarizace“ v „jüanizaci“, myslí si novinářka Moscow Times
Rusko v poslední době láme spoustu nelichotivých rekordů. Premiantem je i mezi zeměmi, na které byly uvaleny sankce, protože se potýká s více než 13 tisíci omezeními.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.