Putina ukrajinská protiofenziva evidentně děsí, myslí si britský plukovník ve výslužbě

K úspěchu Ukrajiny je však kromě rovnováhy sil nejdůležitější morálka, píše v deníku Telegraph britský plukovník ve výslužbě Richard Kemp, který působil v Bosně, Iráku a Afghánistánu.

Putin ví, že postoj jeho vojáků není odhodlaný. Mnozí z nich ani netuší, proč bojovat.

Čtěte také

Jan Fingerland: Erdogan a Putin se milují. Anebo se možná jen potřebují

Putin ví, že postoj jeho vojáků není odhodlaný a řada z nich netuší, proč mají bojovat ve válce, které smysl ještě nepochopili.

Ruský prezident také ví, že musí zlomit morálku Ukrajinců na bojových liniích i vlastních civilistů na domácí frontě. Proto v poslední době zesílil letecké útoky na ukrajinská města. Jejich cílem je zabíjet civilisty, ničit infrastrukturu, narušovat válečné hospodářství a ztrpčovat Ukrajincům život.

Ukrajince už jen tak něco nepřekvapí

Minulou sobotu v noci Rusko provedlo největší útok pomocí dronů od začátku invaze. Ukrajinci ale zničili 52 z 54 íránských Šahídů. Čtyřicet z nich mířilo na Kyjev, což byla vůbec nejintenzivnější baráž na město od začátku války.

Ukrajina ale hned druhý den oslavila výročí založení Kyjeva, jako by nic. Nezavládla panika a útoky život ve městě ani nijak závažně nenarušily. Putinova snaha zastrašit Ukrajince a jejich vůdce prostě nefunguje, soudí Kemp.

Čtěte také

Běžní Rusové vědí, že nemůžou nic změnit. Proto má Putin stále 80procentní podporu, říká spisovatel Jandourek

Ukrajinští vojáci na frontě vědí, jakých zvěrstev se ruská armáda na okupovaných územích dopouští, což pak posiluje jejich odhodlání vytlačit nepřítele za hranice.

„Jednou z nejčastějších žádostí velitelů a vojáků, kterou jsem na Ukrajině slyšel, je, aby západní země na ukrajinskou vládu nenaléhaly, ať se s Ruskem nějak dohodne,“ zdůrazňuje plukovník Kemp.

Mírová jednání nechce ani ruský prezident – jenže ze zcela jiných důvodů. Jak by mohl souhlasit se zastavením války, která toho dosáhla tak málo a za tak obrovskou cenu v podobě lidských životů i peněz? Chce však udržovat falešnou naději na příměří; je to součást strategie „hodného a zlého policajta“.

Neobratně ji formuloval i ruský velvyslanec v Londýně Andrej Kelin, který pohrozil eskalací „nových rozměrů, kterou nepotřebujeme a nechceme“, a dodal, že Rusko „může klidně uzavřít mír třeba hned zítra“.

Putin chce přimět západní vlády, aby kvůli naději na mír a ze strachu z rozšíření konfliktu přestaly Kyjev vojensky podporovat. Možná i proto vyzval čínský zvláštní zmocněnec pro eurasijské záležitosti Li Chuej evropské diplomaty k ukončení konfliktu dřív, než bude ještě víc eskalovat.

Čtěte také

Americký novinář za ruské nelegály. Putin asi chystá další výměnu vězňů

Navzdory ruské diplomatické ofenzivě se ale zdá, že západní politici si už na Putinovy výhrůžky zvykli a jsou odhodláni vytrvat, alespoň prozatím. Nesmí ale přerušit vojenskou a hospodářskou podporu Ukrajině.

Západ musí vzdorovat nepravdivým řečem o mírových jednáních, pomáhat Kyjevu ještě agresivněji. A tvrdě zasáhnout i proti ruskému spojenci Íránu, který hraje v Putinově agresi významnou roli dodávkami dronů, rozmisťováním vojáků, přísliby balistických raket i tím, že Moskvě pomáhá obcházet sankce.

Západ by také měl vyvinout větší úsilí na zřízení tribunálu, který bude soudit napomáhání ruským válečným zločinům, zdůrazňuje plukovník Richard Kemp závěrem.

Celý Svět ve 20 minutách najdete v audiozáznamu, připravily Gita Zbavitelová a Tea Veseláková.