Běžní Rusové vědí, že nemůžou nic změnit. Proto má Putin stále 80procentní podporu, říká spisovatel Jandourek
„Knižní trh a zvlášť beletrie nebyly za celou dobu vlády Vladimira Putina vyloženým cílem ideologického tlaku a potírání. Protože spisovatele nepovažovali za významné, tedy že by měli vliv. Ovládli totiž všechny televizní stanice a naprostá většina Rusů nebude brouzdat po knihkupectvích v Petěrburgu a hledat knihy George Orwella, Vladimira Sorokina nebo nevím koho,“ vysvětluje Jan Jandourek, spisovatel, starokatolický kněz a editor internetového deníku Forum24.cz.
Něco jiného jsou knihy už jen zmiňující LGBTQ+ komunitu. „Rusko dnes ústy svých představitelů tvrdí, že tam cenzura není, nemají zakázané knihy ani autory. Ale mají zákon proti extremismu.“
Čtěte také
„Existuje seznam, který má přes 5 tisíc položek, kde jsou vyjmenované nějaké články, ale například i hudební skupiny atd., které jsou jakoby extremistické. Respektive z hlediska LGBTQ+ nějakým způsobem propagují podle ruské oficiální doktríny nezdravé nebo snad nenormální, nepřirozené sexuální praktiky, vztahy atd. Ale tohle se na Orwella nehodí, nešlo to na něj ,napasovat‘ a vychází tam desítky let,“ popisuje Jandourek.
Proto Kreml našel jinou cestu, kterou je interpretace jeho slov. „Ona je trochu jiná a nasazuje se na to, že Orwell ve skutečnosti popisuje, jak skončí liberální společnost na Západě. A pak proč ho nevydávat? Navíc román 1984 napsal už v roce 1949, tak přece nemůže mít nic proti Putinovu Rusku, které ještě neexistovalo,“ doplňuje novinář a spisovatel.
A to, že sami Rusové vlastně v orwellovské nehumánní totalitní společnosti žijí, si podle Jandourka vykládají správně.
Čtěte také
„Ale protože kniha není zakázaná, tak někdo, třeba překladatelka, to vysvětlí podle zadání. Koneckonců takto se už pokoušeli Orwella vysvětlovat za perestrojky. V tom to není nic nového.“
„Toto literární dílo, které kombinuje kritiku fašismu, nacismu i stalinského systému, může nabízet skutečně hodně výkladů.“
Nedávno jsme se také dozvěděli, že si ruská historička všimla, že teď je v Rusku zvýšený zájem nejen o Orwella, ale i o všechny dystopické romány – i ty o 2. světové válce.
Čtěte také
„Ano, pro statistiky oni popisují, že stejné knihy knihkupci umisťují na čelná místa a lidé o ně mají zájem. Zřejmě tam někde rezonuje nálada doby. Bude to ale asi tím – alespoň podle interpretace průzkumů –, že je 15, maximálně 20 procent lidí, kteří se cítí poněkud reálně stísněně tím putinovským režimem,“ vysvětluje s tím, že ale zvýšený prodej může znamenat náklady nějakých 5 tisíc kusů.
„Navíc je řada autorů označena za zahraniční agenty, takže si můžete koupit knihy překryté v balicím papíru s označením zahraniční agent. Nebo se říká, ale orgány to popírají, že přišly seznamy, jaké knihy vyřadit z knihoven.“
Nový typ autoritářského režimu
Jandourek zároveň říká, že dnešní Rusko není stejný typ autoritářského režimu, jako byl Sovětský svaz (SSSR). „Je tam jiný přístup k ideologii. To znamená, že Rusko ani moc nikoho nepřesvědčuje, že má pravdu. Je to vidět i na propagandě, která vychrlí několik zcela odlišných verzí najednou. Kremlu tak zřejmě stačí základní moc, kterou už má.“
Čtěte také
Za války se to podle Jandourka zhoršilo, ale donedávna existovaly různé rozhlasové stanice, které si vysílaly, co chtěly. „Ale to nehrálo velkou roli, protože Putin tu 80procentní podporu u lidí měl a má.“
„A Rusové pak jdou a volí ho, ale protože tam žádné reálné a skutečné volby nejsou, tak doopravdy nevíme, kolik hlasů to Jednotné Rusko dostalo. Sami komunisté si v Moskvě stěžovali, že se jim najednou a přes noc ztratily hlasy v elektronickém hlasování, ale to Kreml umlčel.“
Rusové pak podle Jandourka vědí, že nemají žádnou možnost cokoliv změnit.
Čtěte také
„To, co my víme, je jen od nějaké úzké vrstvy intelektuálů ve městech. V zásadě se odhaduje, že Rusko je rozdělené na 50, 25 a 25 procent lidí. To znamená, že je 25 procent proti válce, dalších 25 procent podporuje válku až fanaticky.“
„A těch 50 procent lidí, když Putin řekne: ,Bude válka‘, si řekne, že to asi není ten nejlepší nápad, ale zas prostě musíme vyhrát. Kdyby Putin řekl: ,Dosáhli jsme výsledku speciální vojenské operace, uděláme mír, dohodneme se‘, tak ti samí zas budou tvrdit, že má ve všem pravdu a udělejme to,“ uzavírá Jandourek.
Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí poslouchejte v audiozáznamu.
Související
-
Psychiatr Horáček: Abychom ochránili demokracii, potřebujeme zvyšovat svou odolnost vůči nejistotě
Jednou z příčin rychlého šíření dezinformací mezi lidmi je pocit nejistoty, který vede k rigidnímu myšlení. Dá se trénovat odolnost proti nejistotě? (Repríza.)
-
Rusko po válce? To, že by bylo izolováno, je naprostá iluze, říká dramatik Uhde
„Jsem plný naděje, že způsob, který se v Evropě zakořenil od času Versailles, byl statečností Ukrajinců značně narušen,“ říká dramatik a bývalý politik Milan Uhde.
-
Podle Britů vede Ukrajina spravedlivou válku. A je na tom celospolečenská shoda, říká právník Přibáň
Jak britští konzervativci, tak labouristé jednoznačně podporují ve válce s Ruskem Ukrajinu. Jak je na tom britská společnost? A jak je na tom Evropa se svou jednotností?
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
