Putin dobře ví, že když ztratí Krym, tak celá jeho klika končí u moci, říká reportér Boháč
Rusko v posledních dnech provedlo masivní vzdušné útoky na ukrajinská města. Jak z Kyjeva popisuje šéfredaktor serveru Voxpot Vojtěch Boháč, podle místních šlo o nejděsivější útok od loňského dubna, většinu raket se ale podařilo sestřelit, údajně včetně hypersonických střel Kinžál. „Pokaždé, když sem přijedu, tak je tu nějaký nový zdroj hrdosti na ukrajinskou armádu. Sestřelení potvrzené není, ale lidé to berou jako fakt a mají z toho obrovskou radost,“ přibližuje.
Potvrzené není ani ruské tvrzení o zničení systému protivzdušné obrany Patriot. Ten je podle Boháče rozsáhlý a baterie se skládá z více jednotek, takže jedna střela by ji zničit nedokázala.
Čtěte také
„Jako reportér si musíte ten obrázek skládat z mnoha různých informací, vést rozhovory s lidmi mimo záznam. A pak když jste nejlépe přímo na těch místech, kde se něco děje, a vidíte to na vlastní oči. Tím to můžete potvrdit, nebo vyvrátit, ale nejsem tu pro to, abych jen přebíral informace z ukrajinských zdrojů,“ konstatuje.
Sami Ukrajinci prý v sobě mají od prvního dne války hluboce zakódováno, že nemají naskakovat na spekulace a že je třeba si držet chladnou hlavu. Týká se to i plánované ukrajinské protiofenzivy, kterou napjatě očekávají Západ i Rusko.
„Panuje obrovská důvěra v generální štáb a generála Zalužného, že to dobře naplánují. Nálada mezi lidmi je spíš taková, že nechme se překvapit, nemusíme všechno vědět, protože kdyby to všichni věděli, tak to ví i Rusové,“ popisuje Boháč.
Kam povede útok
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v minulých dnech podnikl cestu po evropských spojencích a zdá se, že Ukrajina má nakročeno k získání stíhaček F-16, o které dlouho usilovala. Právě ve vzduchu totiž Rusové stále mají převahu.
„Od samého začátku války Ukrajina přesvědčovala spojence o tom, že ji mohou podporovat úplně čímkoli, aniž by Rusko použilo jaderné zbraně. Tento přístup pomalu nese ovoce a Ukrajině se daří přesvědčovat západní země k poskytnutí podpory, která se zdála nereálná ještě před nějakou dobou,“ poznamenává Boháč.
Čtěte také
Rusko stále má převahu ve vzduchu, a právě západní stíhačky by byly pro úspěch ofenzivy důležité: „Slyšel jsem z docela vysokých míst, že jedním ze směrů protiofenzivy by mohlo být přímo město Doněck. To mě překvapilo, protože obrana je tam doopravdy hluboká a bylo by potřeba precizní raketové dělostřelectvo a silná letecká podpora, aby se na to vůbec mohlo pomýšlet,“ zdůrazňuje.
Ukrajinská ofenziva by také mohla směřovat na jih a pevninský most mezi Ruskem a okupovaným Krymem. „Ten je naprosto nejzásadnější, s tím žije a padá současný ruský režim. Ztratit Doněck by byla velká rána, ale ztrátu Krymu už by nešlo vykomunikovat. Režim si to uvědomuje, proto naznačoval, že boj o Krym znamená riziko jaderné eskalace. Putin dobře ví, že když ztratí Krym, tak celá jeho klika končí u moci,“ uzavírá novinář.
Převažovaly na Krymu proruské nálady už před anexí? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Související
-
Rusko znamená Putin, ale Ukrajina a Zelenskyj to samé není, říká ukrajinistka Víchová
„S časem se každá tvář okouká. Proto už od začátku války s nelibostí pozoruji tu hysterii a zamilování se do Volodymyra Zelenského,“ říká ukrajinistka Lenka Víchová.
-
Ukrajina už vyhrála. Teď ještě musí získat zpět území včetně Krymu, soudí britský novinář
„Kdyby Ukrajina o Krym přišla, stal by se základnou pro další ruské výboje podrývající bezpečnost Ukrajiny. Ta potřebuje Krym, aby se stala plnoprávným evropským státem.“
-
Lída Rakušanová: Ukrajina nesmí prohrát! Smí ale vyhrát?
Bude to rok, co Rusko přepadlo Ukrajinu. Nikoli proto, že by ho sousední země ohrožovala. Nýbrž proto, že Vladimir Putin je hluboce přesvědčen, že mu Ukrajina patří.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.