Protektorátní ministr Ježek. Vzepřel se Heydrichovi, nařčení z kolaborace se ale stejně nevyhnul

6. červen 2024

I v těžkých válečných letech měly naše země svá ministerstva a v jejich čele ministry. Byla to nevděčná práce: na jedné straně zájmy českého národa, na druhé straně tlak ze strany nacistických okupantů, okolo válka. Obstát se ctí bylo téměř nemožné, pokud výsledkem neměla být smrt.

Příznačná je zkušenost muže, který od července 1939 do září 1941 řídil ministerstvo vnitra. Byl jím generál četnictva Josef Ježek (1884-1969).

O místo ministra neusiloval

Absolvent vídeňské kadetky působil v rakouské armádě na Bukovině (dnešní Ukrajina), v roce 1909 přešel k četnictvu a v letech první světové války byl převelen do Dolního Rakouska a později na ministerstvo vnitra ve Vídni.

Čtěte také

Po vzniku Československa začal jako velitel četníků v Jindřichově Hradci a postupně se vypracoval na generálního velitele četnictva. V této funkci ho zastihlo vyhlášení protektorátu a prosba premiéra Aloise Eliáše, aby převzal ministerstvo vnitra.

„Otec o jmenování ministrem neusiloval. Eliáš ho přesvědčoval, že nosí uniformu, umí dobře německy, dokáže jednat s německými vojáky a má za sebou české četníky. Otec nakonec přijal Eliášovu prosbu jako rozkaz,“ napsala po válce Ježkova dcera Olga.

Odporoval Heydrichovi

Ježkovo vládní působení odpovídalo realitě protektorátu: denní úřední styk s nacistickými představiteli, především Karlem Hermannem Frankem, zároveň ale všemožná snaha zachraňovat nemožné.

Čtěte také

Ježek podle svědectví odmítal splnit některá nařízení okupantů, intervenoval za zatčené, podporoval židovské rodiny, varoval před chystanými zatčeními. A měl hranici, za kterou nechtěl jít: po jmenování Reinharda Heydricha zastupujícím říšským protektorem odmítl složit slib loajality a ve vládě i četnictvu musel skončit.

„Byl jsem povolán k Heydrichovi. Když se mne tázal, jsem-li ochoten zastávat úřad ministra vnitra s větší energií než dosud, jak to zájem Říše vyžaduje, odpověděl jsem, že jsem ochoten plnit povinnosti, pokud to bude slučitelné s mou ctí jako důstojníka a Čecha. To Heydricha podráždilo a rozmluva pokračovala v prudkém tónu.

Vytýkal mi moje stanoviska k nařízením úřadu říšského protektora a k jeho orgánům. Poukazoval na moje neustále protesty a dělání potíží a upozorňoval, že přání říšského protektora jsou pro mne rozkazy. V odpověď jsem namítal, že právě Němci porušují neustále českou autonomii a bezohledně také platné zákony a nařízení, aniž by to vůbec brali v úvahu, čímž vzniká ve veřejném právu anarchie. Heydrich vybuchl, takže po několika málo slovech jsem vstal, uklonil se a odešel,“ vzpomínal později Ježek.

Dvojí souzení

Nastoupil na úřednické místo; po válce jej i tak čekala vazba a vyšetřování před Národním soudem, který ovšem pro Ježkovy zásluhy o odboj upustil od potrestání.

Čtěte také

To nebylo vše. Justice pod vedením komunistů se na Ježka zaměřila znovu v roce 1954. Za údajnou špionáž byl odsouzen na doživotí, z vězení se dostal v rámci amnestie v roce 1960. Z dochovaných protokolů vyplývá, že před vyšetřovateli toho moc nenamluvil a především kryl své blízké.

Ve vězení se svěřil kamarádovi, že ze sedmnácti lidí, kteří byli před soudem vydáváni za organizovanou špionážní skupinu, znal pouze dva; zbylé viděl v soudní síni poprvé.

Složitému životnímu příběhu Josefa Ježka se věnuje v pořadu Portréty historik Michal Pehr, vysíláme v repríze.

autor: David Hertl
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.