Zatýkání, mučení i zneužití propagandou, tak vypadal „vděk“ režimu našim hrdinům-parašutistům, uvažuje historik

Jozef Gabčík. Hrdina, kterému selhal samopal

Otázka jak do televizní soutěže: největší čin domácího protinacistického odboje v Evropě v letech 2. světové války? Pokud odpovíte atentát na Reinharda Heydricha v květnu 1942, tipujete správně.

V roce 1940 vznikly v Londýně, z popudu Churchilla, podmínky pro vznik jednotek československé armády. Podléhaly našemu exilovému vedení, ale výzbroj a vše další patřilo Britům.

Právě tam probíhal výcvik parašutistů, mezi které patřili i ti, kterým se podařilo zabít nenáviděného zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Zpočátku se zdálo, že všechny složky odboje mají stejný cíl. Tím bylo porazit nacisty a obnovit Československo.

„Během války se žádné rozpory neprojevovaly, náš exil byl ukázkově jednotný, ale postupem doby bylo zřejmé, že to tak nebude do budoucna,“ konstatuje host pořadu Jak to bylo doopravdy, historik Jiří Plachý z Vojenského historického ústavu. 

A tak se už před koncem války do budoucího uspořádání více promítaly politické preference, především z řad komunistů navázaných na bojové jednotky Rudé armády. Tyto rozpory se stále více prohlubovaly a zásadním zlomem byl únor 1948. Komunisté ovládli celý stát, včetně armády. 

Generál mučený v „domečku“

Nastupují poúnorové čistky v armádě, společenská nivelizace hrdinů. Řada z nich odchází do exilu, někteří jsou perzekuovaní, byly jim odejmuty jejich vojenské hodnosti. Někteří končí ve vězeních, jiní v táborech nucených prací.

Logo|foto:Český rozhlas

„Jako první byl do vězení poslán voják a kněz Pojar. Pocházel z prostředí vídeňských Čechů, působil v odboji a po válce organizoval repatriaci vídeňských Čechů do republiky. Několik dní po komunistickém převratu byl zatčen a po údajném pokusu o přechod hranice – ve skutečnosti byl ale agentem provokatérem zneužit – byl zatčen a odsouzen,“ říká Plachý. 

Mezi ty, kteří byli odsouzeni do vězení, patřil i generál Paleček, který zažil kruté mučení v podivné stavbě nedaleko Pražského hradu, eufemisticky nazývané „domeček“.  „Tento proces byl procesem s velením výsadního vojska a cílem bylo zlikvidovat jejich vedení a na jejich místa dosadit ty, kteří budou podléhat sovětským požadavkům,“ dodává historik.

Horší než za války

Jména hrdinů, kteří měli to štěstí, že přežili válečné období a mohli se vrátit do vlasti, se tak dostávají do soukolí politických změn. Jedním z takových příběhů byl kapitán Václav Knotek, který „ byl jedním ze spolupracovníků generála Moravce v londýnském exilu, po válce pak byl vysokým úředníkem na ministerstvu,“ uvádí Plachý a dodává:

Vladimír Brabec v televizním seriálu Třicet případů majora Zemana|foto:Archiv České televize

„Stal se předobrazem postavy nadporučíka Bláhy v jednom z dílů neblaze proslulého seriálů Třicet případů majora Zemana.“ Zobrazen byl Radoslavem Brzobohatým jako chladný, tvrdý, s nepopiratelným šarmem a především s minulostí západního letce.

Na otázku, zda se po válce dočkali parašutisté našeho vděku, Jiří Plachý konstatuje:  „Odpověď je nasnadě, nedočkali. Jen nemnozí, kteří se dožili listopadu 1989, mohli prožít alespoň nějakou satisfakci. Jeden z nich po výslechu na státní bezpečnosti uvedl: ‚Tato doba je horší než doba války.‘“

Pořad Parašutisté se po válce dočkali našeho vděku?! z cyklu Jak to bylo doopravdy připravila a moderovala Ivana Chmel Denčevová. Reprízu najdete v audiu.