Vysloužilý četník Otto Bláha chtěl poslat Čechy na východní frontu
Před 75 lety se v osvobozeném Československu rozbíhaly procesy s pronacistickými kolaboranty. Jako první byl souzen představitel takzvaného Českého svazu válečníků Otto Bláha. Čím se provinil a jak za své chyby zaplatil?
Spolupráce Čechů s nacisty v letech 2. světové války má mnoho podob. Jednou z nich je působení Českého svazu válečníků. I když se deklaroval jako nepolitický, v tíživé protektorátní atmosféře měla i jemná symbolika význam – třeba to, jak intenzivně se představitel svazu Otto Bláha stýkal s představiteli okupačního režimu nebo jak i v českém prostředí zdravil zdvižením pravice.
Otto Bláha (1881–1946) pocházel z rodiny poděbradského statkáře, život spojil s četnictvem a je neuvěřitelné, jak se mu hodila jeho náhodná setkání.
Coby velitel četnické stanice v Náchodě (1911–1914) dohlížel na bezpečnost majitelů zámku v Ratibořicích. Přijížděl tam i příslušník württemberské šlechty Konstantin von Neurath, později první protektor v Praze. V letech první světové války byl Bláha ve štábu německé jižní armády, kde se seznámil s Johannesem Blaskowitzem, pozdějším velitelem okupačních vojsk v Protektorátu.
S Hitlerem se potkal za první války
V roce 1917 absolvoval Bláha výcvik u letectva, kde poznal mladého Hermanna Göringa. A pomyslná třešnička: na západní frontě se Bláha poznal s Fritzem Wiedemannem z pluku, ve kterém sloužil Adolf Hitler; později se Wiedemann stal Hitlerovým pobočníkem.
Všechny známosti Bláha využil, když se po březnu 1939 dral do veřejného života. To už byl plukovníkem četnictva ve výslužbě, kam jej v roce 1935 předčasně odeslali jako věčného „potížistu“. Měl časté problémy s nadřízenými a v mnoha působištích pletky se ženami.
Bláhu hnala do politiky touha po společenském uznání. Vezl se i na vlně popularity vysloužilců z první světové války, kterým byla v nacistickém režimu prokazována úcta.
Dokud byl v Praze protektorem von Neurath, Bláhovi se dařilo: navrhoval povinnou výchovu české mládeže v německém duchu, kterou měli vést členové jeho svazu válečníků, prosazoval českou variantu arizace židovského majetku – a ke zděšení premiéra Eliáše i prezidenta Háchy přišel s nápadem, aby se bojů na východní frontě účastnily i české jednotky.
Směšný spolek?
Po příchodu Heydricha do Prahy Bláhův význam upadá a v létě 1943 rezignoval na vedení svazu válečníků. Když byl Bláha po válce souzen, jeho obhájce řekl: „Jeho směšný společek neměl a nemohl mít vedoucí postavení v politickém životě.“
Bláha se hájil, že u nacistů intervenoval za tisíce vězněných Čechů. Uváděl konkrétní případy, téměř nikdo ale nebyl ochoten v jeho prospěch svědčit; případně byl přistižen, že lže. Byl popraven 21. ledna 1946 na Pankráci.
Detaily z jeho protektorátního působení připomene v pořadu Portréty historik Michal Pehr.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
