Prostředky bezbřehé demokracie. Jak dočasné zdání svobody přelepit normalizačním plakátem
Období tzv. pražského jara netrvalo dlouho, oficiálně vlastně jen od ledna do srpna 1968, ale jeho intenzita ve všech oblastech života československé společnosti zanechala tak silnou stopu, že nová garnitura, nastupující k moci po srpnové okupaci „spřátelených“ vojsk, musela hodně přemýšlet, jak vzpomínku na dočasné zdání svobody „přelepit“ novým, normalizačním plakátem.
V Československé televizi se to relativně podařilo dramatickým seriálem k 30. výročí bezpečnostních složek 30 případů majora Zemana. Hrdinný Honza Zeman bojující proti diverzantům, zločinným farářům, pravicovým radikálům a agentům Západu dokázal do hlav svých diváků zapsat některé lži a dezinformace skutečně hluboko, více než dobová publicistika, dehonestující „pravicové proponenty“.
Čtěte také
Podobnou snahu měl samozřejmě i Československý rozhlas. I on zásoboval své posluchače publicistickými pořady typu Kdo je Václav Havel, i on se pokusil vytvořit umělecké dramatické pořady, které by „přepsaly“ historii. Vedle primitivní nápodoby 30 případů v podobě série detektivek s Vladimírem Šmeralem v roli vzpomínajícího vyšetřovatele to byl především seriál Petra Bednáře Poslední šance (1980).
Rozhlasový seriál popisuje poslední zuřivou snahu západní rozvědky zvrátit posrpnový vývoj v Československu, tedy zastavit tzv. normalizaci a vrátit na vedoucí místa představitele pražského jara. Akci Red Sox mají za úkol vykonat dva agenti Sharp a Elbot v podání Ladislava Potměšila a Jiřího Krampola.
Poctivý doktor Vácha
Čtěte také
Je to skutečně akce velkého stylu: rukama takzvaného komanda smrti (ve skutečnosti agenta CIA) během čtyř rozhlasových půlhodinek odejdou ze světa násilnou smrtí nejrůznější figurky reformního hnutí. Neznámí muži na Spořilově ztlučou a později autem srazí Václava Kokeše, zakladatele Spolku pro lidská práva. Dalšího z reformistů, doktora Chvátala, což má být asi nepodařená kopie profesora Jana Patočky, dokonce zabijí otrávenou cigaretou.
Agenti CIA však v Bednářově seriálu jednají téměř na hranici komična: na vlastní pěst likvidují, koho se jim zachce, ignorují rozkazy přímých nadřízených a po vzoru Jamese Bonda je nezastihnete bez sklenky tvrdého alkoholu. Není divu, že alkoholuprostí agenti československé rozvědky v čele s Josefem Vinklářem nakonec uspějí a cestě k normalizaci již nic nebrání.
Politickému ovzduší osmašedesátého se věnovala i rozhlasová hra Jiřího Součka Obroditelé (1978), která vznikla podle románu Jiřího Hájka Území nikoho. Tak to aspoň bylo napsáno v rozhlasovém týdeníku, podle všeho je však Hájek a Souček tatáž osoba.
Čtěte také
Popisuje – jak by řekla dobová anotace – hysterickou atmosféru krizového období roku 1968. Setkáváme se tu s poctivým doktorem Váchou, který v 50. letech sloužil u Státní bezpečnosti – a se schopným vyšetřovatelem Zemanem, kterého však obrodný proces roku 1968 odsunul na vedlejší kolej – do třídírny dopisů, které na ministerstvo přijdou.
Doktor Vácha je ve hře falešně obviňován z mučení vyslýchaných i vězňů a právě u vyšetřovatele Zemana (v podání Josefa Mixy) hledá zastání. Redaktor, který do novin napsal ostrou obžalobu Váchy, je však neoblomný a má k tomu osobní důvody; obviňuje jej ze smrti svého otce, zadrženého při pokusu o emigraci... Později je doktor Vácha nalezen mrtev a představitelům obrodného procesu – titulním „obroditelům“ – nestačí odstavit Zemana na vedlejší kolej, je třeba zničit jej úplně...
Ani jeden z těchto titulů se jistě do vysílání Českého rozhlasu nevrátí, ale pokud se chcete pobavit nad sérií ukázek, poslechněte si toto vydání Archivu Plus.
Související
-
Hitparáda mezi pavoukem a Cimrmanem
Přelom let 1969 a 1970 v naší realitě humoru nepřál, a to ani ve vysílání Československého rozhlasu. V září 1969 skončil slavný cyklus Nealkoholická vinárna U Pavouka.
-
Redaktoři rozhlasové Pionýrské jitřenky se občas snažili o zajímavosti pro děti i bez ideologie
V archivu Českého rozhlasu najdete tisíce nahrávek; mezi nimi i více než 40 let starý záznam pořadu Pionýrská jitřenka z ledna 1979.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka