Jakešův projev na Červeném Hrádku je nezapomenutelný. V roce 1989 toho ale řekl víc
Jedním z klíčových hráčů politické scény byl v prvních dnech po 17. listopadu 1989 tehdejší šéf komunistů Miloš Jakeš. Veřejnost se v té době ještě stále bavila záznamem jeho vystoupení na Červeném Hrádku. Jaké ale opravdu byly Jakešovy projevy?
Vnímat Jakeše jen prostřednictvím jeho vystoupení v létě 1989 na Červeném Hrádku není úplně fér. Nešlo o připravený projev, ale o okamžité odpovědi na dotazy přítomných funkcionářů KSČ ze západních Čech.
Ukázalo se, že Jakeš prostě mistrem improvizace není: jeho odpovědi o zpěvačce Haně Zagorové, o kůlu v plotě, o nepřiměřené stabilitě kádrů a o tom, že „žádnej z nás nebere takový prachy“, vešly do dějin a minimálně v první polovině 90. let byly tím, co dnes označujeme za „hlášky“.
Že projevy spatra dělaly Jakešovi problém, dokazuje i jiná nahrávka, která se podobá té z Červeného Hrádku, ale nedosáhla její slávy. Podobně jako v létě 1989 na Červeném Hrádku, hovořil Jakeš už v dubnu 1989 ke stranickým funkcionářům z východního Slovenska v Košicích. A bylo to neméně vtipné:
„Nám by vyhovovalo pracovat v Československu a dostávat peníze v Západním Německu! A taky stravu bychom nakupovali v Československu, ale průmyslové zboží, které je u nás vysoce zdaněné, bychom chtěli nakupovat v Západním Německu,“ zlobil se Jakeš, když přišla řeč na nízkou produktivitu práce a nedostatečnou modernizaci průmyslového zboží v socialistickém Československu.
Rozhádaná strana
Projevy Miloše Jakeše v roce 1989 výstižně charakterizují situaci Komunistické strany Československa: soudruhům v Praze bylo jasné, že ekonomickými, politickými a národnostními problémy zmítaná Moskva se o své bývalé kolonie nebude zajímat a půjde jí pouze o udržení hospodářské spolupráce a obecného vlivu v bývalých satelitech, ať už se tyto země rozhodnou pro jakoukoliv cestu. V Praze se proto museli „zařídit sami“.
Čtěte také
Z Jakešových projevů je patrné, že by mu tehdy vyhovovala situace, která se nejvíc blíží dnešní Číně: celou zemí prostupující a vše (včetně médií) ovládající komunistická strana, které obyvatelé vzdávají oficiálně pocty, zatímco v soukromí si klidně podnikají, hromadí kapitál a cestují, kam je jim libo. Jenže KSČ v roce 1989 nemohla nic takového lidem nabídnout: žila sjezdem plánovaným na rok 1990 a očekávanou změnou vedení.
Na čelná místa se draly různé zájmové skupiny, které zároveň sledovaly, kdo z potenciálních soupeřů udělá chybu. Jakešovy projevy tomu odpovídají: povzbuzuje v nich k větší aktivitě a samostatnosti (například v létě 1989 dělníky plzeňské škodovky), ale zároveň se neustále snaží držet pomyslné opratě pevně v rukách. Na tvrdý náraz v podobě masových demonstrací po 17. listopadu 1989 nebyla rozhádaná strana připravena jednotně reagovat.
Jakešovy projevy z roku 1989 si poslechl, to nejlepší vybral a v pořadu Archiv Plus komentuje historik Michal Macháček, vysíláme v repríze.
V další části pořadu se Terezie Jirásková a Čestmír Klos zamýšlejí nad demonstracemi za čistý vzduch v severních Čechách na počátku listopadu roku 1989. Poslechněte si.
Související
-
Naštvanost na stupiditu režimu byla tehdy obrovská, vzpomíná na listopad 1989 Žáček (ODS)
Významný český politolog Jiří Pehe napsal, že v listopadu 1989 netoužila dosavadní mlčící většina ani tak po svobodě, jako po materiálně lepším životě.
-
Listopad 1989: Děvčata, já vás chápu. Studentky u Ladislava Adamce
V České kronice se tentokrát ocitneme v době těsně po zásahu proti demonstrantům na Národní třídě.
-
Rok 1989 jsme si vykládali špatně, mezi dědici revolucí probíhá občanská válka, říká politolog Mounk
Řada lidí ve střední Evropě prý chtěla nacionalistickou revoluci proti ruskému vlivu, nelíbil se jim sekulární komunistický stát a požadovali návrat k náboženským hodnotám.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.