Rok 1989 jsme si vykládali špatně, mezi dědici revolucí probíhá občanská válka, domnívá se politolog Mounk

Účastníci diskuse Tomáš Sedláček, Alina Mungiu-Pippidi, Julia Ioffe a Yascha Mounk

V 90. letech se mohlo zdát, že liberální demokracie zvítězila a nastal konec dějin, jak těsně po pádu Sovětského svazu napsal Francis Fukuyama. Dnes to ale vypadá, že pravdu má spíše americký politolog Yascha Mounk, který tvrdí, že liberální demokracie je v ohrožení.

„Revoluce z roku 1989 jsme si vykládali špatně. Spousta lidí jistě byla odhodlána hájit západní hodnoty a ideály, ale revoluce je vždy ve své podstatě negativní – je snazší vystoupit proti existujícímu řádu než se shodnout na tom, čím ho nahradit,“ podotýká Mounk.

Řada lidí ve střední Evropě prý chtěla nacionalistickou revoluci proti ruskému vlivu, nelíbil se jim sekulární komunistický stát a požadovali návrat k náboženským hodnotám. „To, čeho jsme svědky ve střední Evropě, není, že někteří zůstávají věrni ideálům revoluce, zatímco jiní je zradili. Jde o občanskou válku mezi různými dědici revoluce,“ dodává politolog z Johns Hopkins University.

Populisté říkají, že zastupují lidi a chtějí jim navrátit jejich moc. Lidé jsou zklamáni demokratickými institucemi, a tak si myslí, že by měli populistům dát šanci. Populisté ale pak dělají přesný opak, začnou útočit na práva menšin a kritiku označují za nelegitimní.
Yascha Mounk

Podle Tomáše Sedláčka je zastupitelská demokracie v krizi, protože lid chce buďto rozhodovat o všem – včetně například referenda o zavedení trestu smrti nebo vystoupení z Evropské unie – anebo volí populisty, kteří vše rozhodnou za lid a dále ho neobtěžují.

„Demokracií rozmazlený lid se vrací k volbě autoritářských vůdců, kteří za něj budou rozhodovat,“ míní ekonom.

Zároveň upozorňuje na paradox spočívající v tom, že vládci nikdy v historii tolik nenaslouchali přáním obyvatel jako dnes, přesto ale mají lidé pocit, že je nikdy neslyší.

Demokracie není přirozená

Rumunská politoložka Alina Mungiu-Pippidi se nedomnívá, že by střední Evropa promarnila příležitost, která se jí naskytla po roce 1989: „Není to tak, že by jen náš region měl problémy a zbytek světa si vede dobře.“

Země Visegrádské skupiny podle ní ale měly dojem, že zmiňovaný konec dějin nastane jejich vstupem do Evropské unie – ten ovšem není zárukou úspěchu a politický vývoj se může kdykoli obrátit.

„Ve Spojených státech jsme žili v představě, že demokracie je přirozená – stačí se zbavit represivního režimu a lidé se jako mávnutím kouzelného proutku změní a začnou budovat demokracii amerického typu. Ale nyní za prezidenta Trumpa i my vidíme, že udržování demokracie vyžaduje hodně práce,“ připojuje americká novinářka Julia Ioffe.

Podle ní bylo třeba východoevropským společnostem více pomoci – například prostřednictvím jakéhosi dalšího Marshallova plánu. „Nevím, zda by to fungovalo, ale mělo se dělat víc,“ zdůrazňuje rodačka z Moskvy.

Hosty debatního bloku byli:

Yascha Mounk, politolog z Johns Hopkins University
Julia Ioffe, novinářka časopisu GQ a mluvčí Lavin Agency
Alina Mungiu-Pippidi, politoložka z Hertie School of Governance
Tomáš Sedláček, ekonom a filozof

V závěrečné části videa se můžete podívat i na závěrečný projev předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského.

Související