Polsko vyrazilo zuby sovětskému medvědovi, takže nemohl kousat, tvrdí exprezident Wałęsa

11. listopad 2019

Co stálo na počátku revolučních hnutí ve střední Evropě, které vyvrcholilao pádem železné opony? A jak se můžeme dívat na tehdejší a dnešní Rusko nebo Evropu? Nejen o tom hovoří hosté mezinárodní konference věnované 30. výročí sametové revoluce.

„Pokud by Maďaři, Češi, Poláci a další neprojevili odvahu, tak by se Sovětský svaz nezhroutil. Ale pokud by situace v Sovětském svazu nebyla taková, jaká byla, byly by následky mnohem tragičtější,“ upozorňuje ruský historik a religionista Andrej Zubov.

Čtěte také

Jednotný názor na změny, kterými před 30 lety prošla střední Evropa, v ruské společnosti neexistuje. „Ta je rozdělena ohledně Krymu, Ukrajiny a rozděluje ji Putin. Mnoho lidí také vzpomíná na imperiální historii Ruska. Mladí lidé ale tak nepřemýšlejí..., ti touží především po tom, aby se Rusko opět stalo součástí Evropy.“

Úkolem Rusů je proto vrátit Rusko do Evropy. „A udělat to tak, jak to udělalo Polsko nebo Československo: Musely proběhnout důležité systémové reformy... týkající se soukromého vlastnictví a lustrací... Ty umožnily, aby proces změn byl nevratný.“

„U nás k těmto změnám nedošlo, a proto se vše vrátilo... Doufáme, že země střední Evropy nám pomohou dostat se z postkomunistické minulosti, která u nás trvá. V Rusku nemáme ex-komunismus, ale reálný komunismus,“ konstatuje historik Andrej Zubov.

Gorbačov neměl jinou možnost

Bývalý polský prezident a laureát Nobelovy ceny míru Lech Wałęsa považuje po třech dekádách hledání demokracie za největší výzvu proměnu struktur. „Naši předkové vymysleli státy, ty vydržely do konce 20. století,“ vysvětluje. „A my jsme přišli s novými technologiemi a stávající struktury už nestačí, aby tyto státy udržely.“

Lech Walesa a Magda Vášáryová na konferenci ke 30 letům svobody.

A protože každý stát má vlastní dějiny, kulturu a náboženství, tak vyžaduje nové a vlastní struktury. „Ty musíme přenastavit. Nevím, jestli se to podaří. Je hodně těch, kteří o tom pochybují, ale já ne.“

Gorbačov prý tehdy neměl jinou možnost. „Musel by zabít přes 10 milionů lidí, aby situaci dostal pod kontrolu. Kdyby to udělal, nebylo by Rusko... Ale Polsko bylo tím, kdo vyrazil zuby sovětskému medvědovi. A když mu tyto zuby chyběly a nebyl schopen kousat, zbytek národů si to vybojoval po vlastní ose,“ říká Lech Wałęsa.

I dnes se může vše změnit

„Nedívejme se na tyto změny jen růžovými brýlemi,“ vybízí bývalá politička a diplomatka Magda Vašáryová.

Ještě v červnu 1990 udělala rakouská vláda v pohraničních vesnicích referendum, jestli si přejí obnovit cesty a železniční přejezdy do Československa. A 98 % procent se vyslovilo, že nechce. Říkali mi: to bylo tak krásné, když jste tu nebyli... Těch 40 let je strašně dlouhá doba... a oni zapomněli, že existujeme.“

Připomíná, že Slovensko nebylo ještě v roce 1997 přizváno do NATO. „Počítalo se, že zůstaneme v ruském vlivu... Až mladá generace ve slovenských volbách v roce 1998 umožnila postavit proevropskou vládu, která je také pro NATO.“

Evropa si své sousedy nevybírá

„Nechci nikoho urazit, ale nevěřte, že existují reformní komunisté. Jsou jen komunisté a anti-komunisté,“ dodává spoluzakladatel strany Fidesz a maďarský europoslanec Tamás Deutsch.

Tamás Deutsch, spoluzakladatel  hnutí Fidesz na konferenci ke 30 letům svobody.

Za jeden z největších problémů Evropské unie považuje dvojí metr. „Ten se uplatňuje mnoha způsoby... Třeba Francie, Itálie a Německo v tomto smyslu udržují specifické vztahy vůči putinovskému Rusku.“

Také pro Maďarsko je prý normální mít dobré hospodářské vztahy se západními zeměmi. „Ale jakmile se o totéž snažíme vůči Rusku, jsme obviňováni z nepřístojné náklonnosti k Putinovi.“

„Evropa bude jednat správně tehdy, když si uvědomí, že si nemůže vybrat místo na mapě a své sousedy. Jsme sousedem Ruska, a to nese možnosti spolupráce, které je třeba hledat,“ věří Tamás Deutsch.

Poslechněte si celou debatu, nebo se podívejte na videopřenos, na kterém po diskuzi následuje projev historika Michala Macháčka, který v Moskvě zjistil, že kandidátem Michaila Gorbačova na československého prezidenta byl bývalý reformní komunista Zdeněk Mlynář.

Hosty debatního bloku byli:

Lech Wałęsa, bývalý polský prezident, laureát Nobelovy ceny míru
Magda Vášáryová, bývalá politička a diplomatka
Tamás Deutsch, spoluzakladatel Fidesz, europoslanec
Andrej Zubov, historik

 

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.