Jak Ferdinand Peroutka v 70. letech zhodnotil bolševismus? Poslechněte si jeho dobový rozhovor
Jako mladý muž se chtěl Ferdinand Peroutka stát literárním kritikem. Tehdy mu učarovala ruská literatura. Jak ale sám později zjistil, realita Sovětského svazu a bolševismu byla jiná, než si mohl kdy představovat na základě četby. Se svými postřehy o bolševismu se svěřil v 70. letech redaktorovi Svobodné Evropy Jiřímu Kárnetovi. V pořadu Archiv Plus si můžete tento rozhovor poslechnout. Pořadem provází publicista Ivan Štern.
Důkladně poznat Rusko nelze skrze jeho vynikající ruskou literaturu. To pochopil Ferdinand Peroutka teprve díky dráze politického publicisty v čele týdeníku Přítomnost, což si potvrdil po nuceném odchodu do exilu v roce 1948 v postavení ředitele Rádia Svobodná Evropa.
K poznání toho, co říše na východě pověstná tím, že prakticky nemá hranice, respektive hranice si vytváří novými a novými zábory, hnaná svým imperialistickým pudem, opravdu obnáší, mu výrazně pomohlo až studium ruského bolševismu.
Čtěte také
Bolševismu, respektive komunismu přisuzoval jednoznačně ruský copyright. Odmítal, ač se bolševici oháněli, seč mohli, duchovním dědictvím Karla Marxe, s Marxem neměli nic společného.
Zejména pak, jak v rozhovoru pro Svobodnou Evropu s redaktorem Jiřím Kárnetem uvedl, s Marxem pozdějším, který se přiklonil k soudu západoevropských sociálních demokratů (včetně těch českých), že revoluce se provádí nekrvavou cestou, „cestou hlasovacího lístku“.
Komunismus, který se podle něho naopak vyznačoval setrvalou a krvavou občanskou válkou, mu pomohl obnažit samu dřeň Ruska, země, která se, ať tu vládne kdokoli, neobejde se od vlády, jak řekl, „zlých mužů“.
Čtěte také
To vše a ještě mnoho dalších myšlenek obsahují rozhovory redaktora Kárneta s Ferdinandem Peroutkou na počátku 70. let minulého století, natáčené pro české vysílání Svobodné Evropy.
I když pořad Archiv Plus umožňuje svým rozsahem skromný výběr z nepřeberného myšlenkového dědictví Peroutkova, i tak dnešní posluchač nabude neodbytného dojmu, že Ferdinand Peroutka je jeho velmi dobře poučený současník.
Související
-
Sto let Peroutkovy Přítomnosti. Masaryk časopis podpořil půl milionem korun
Nedá se říci, že je běžné narazit na novinové články staré sto let, které by se navzdory času daly číst i dnes. Dokonce, aby byly s to k nám promlouvat po výtce aktuálně.
-
Peroutka: Jak jsem psal Budování státu
Publicista, spisovatel a dramatik Ferdinand Peroutka (1895–1978) sepsal mimo jiné rozsáhlé dílo Budování státu, které popisuje vznik a první roky Československa.
-
Večery s Klementem Gottwaldem a jiné zážitky Ferdinanda Peroutky
Na konci 60. let se redaktor Svobodné Evropy Jiří Kárnet vydal do newyorského bytu Ferdinanda Peroutky a natočil s ním několik hodin záznamů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.