Proč vědci nemluví jednotně? „Navrhovali jsme vznik centra, kde by si to vyříkali,“ tvrdí šéfka Akademie věd Zažímalová

Zažímalová tvrdí, že akademici navrhovali ustanovení vědecké skupiny, která by si spolu postoje k pandemii nejprve „vyříkala“. 

Čtěte také

Sociolog Buchtík: Jediné, co pomůže, je centrální zákaz. Bez toho bude pokles epidemie jen pozvolný

„A pak dala vládě už prodiskutované rozhodnutí. Ale k tomu bohužel nikdy nedošlo. I třeba možná kvůli vnitřním rozporům ve vládě. Mám rozpačitý pocit,“ říká.

Šéfka Akademie věd tvrdí, že z okolních zemí se asi nejlépe chovala v době krize německá spolková vláda, která naslouchala expertům Institutu Roberta Kocha. „Na půdě institutu si odborníci spolu problém prodiskutovali a pak dávali víceméně jednotné stanovisko.“

To v Česku chybělo, konstatuje Zažímalová. „My jsme takový koncept do budoucna nabízeli. Na Akademii věd máme virology, máme tam lidi, kteří rozumějí vakcínám, ale nemáme klinickou medicínu. A to je něco, co musíte diskutovat také s kliniky. Nemáme epidemiology, protože máme ústavy, ale nemáme nemocnice,“ vysvětluje, proč čeští vědci nemluvili jednotně.

My jsme téměř od začátku navrhovali vládě založení něčeho, čemu jsme nejdřív říkali Virologický ústav, pak Národní virologické centrum.
Eva Zažímalová

Pandemie je podle ní věc komplexní a vedle lékařů by měli sedět také sociologové, matematici, právníci či informatici.

Čtěte také

Konvalinka: Rizikovou skupinou jsou v této fázi i lidé nad padesát let. A všichni nad šedesát

„My jsme téměř od začátku navrhovali vládě založení něčeho, čemu jsme nejdřív říkali Virologický ústav, pak Národní virologické centrum, ale na tom názvu nezáleží. Mělo to pokrývat i výzkum, protože je potřeba uvažovat mezinárodně. A i ta instituce musí mít mezinárodní renomé a mezinárodní vazby a spolupráce. Bez toho to nejde.“

Vědci doufali, že by šlo centrum založit v rámci národního plánu obnovy. „Že by to přesně zapadalo do intencí, jak byla výzva ze strany Evropské komise formulována. Bohužel, z nejrůznějších důvodů k tomu nedošlo,“ popisuje Zažímalová.

Vakcíny a srážlivost krve

Zhruba v květnu 2020, kdy se ještě nebylo čím očkovat, se podařilo vybrat v přepočtu kolem 200 miliard korun na vývoj společné evropské vakcíny. „Kam šly ty vybrané peníze, netuším, to není otázka na mě,“ přiznává Zažímalová a vysvětluje: 

Čtěte také

Migrény a silnější krvácení. Vakcína od Pfizeru možná přeci jen ovlivňuje menstruaci

„Co ale vím, že Evropská komise přispěla na vývoj takzvané oxfordské vakcíny – to je ta, co byla vyrobena ve spolupráci s firmou AstraZeneca. Co zase ale nevím, je to, do jaké míry to byly cílené dezinformace proti této vakcíně. Bylo jich obrovské množství. Byl proti ní velmi silný odpor, protože se tam objevovaly problémy se srážlivostí krve a podobně.“

„Když jsem se podívala na statistiky, tak jsem si říkala, že to je trošku úsměvné.  Protože problém se srážlivostí měly všechny vakcíny. Možná že tato o malinko víc. Ale pořád to nijak nevybočovalo z rámce průměrné populace,“ upozorňuje. 

Sama ale neví, do jaké míry byla kritika vakcíny od AstraZenecy součástí obchodní války: „Pandemie nepandemie, tady hrají roli i obchodní zájmy velkých společností a farmaceutický byznys je velmi tvrdý byznys.“

Takovým ne úplně férovým způsobem si Britové nakoupili vakcínu dřív, než jsme my měli k dispozici cokoliv.
Eva Zažímalová

Velké množství vakcín od AstraZenecy zůstalo právě v Británii. „Takovým ne úplně férovým způsobem si nakoupili vakcínu dřív, než jsme my měli k dispozici cokoliv. To bylo s několikatýdenním, ne-li měsíčním předstihem. A začali očkovat mnohem dřív,“ připomíná Zažímalová rok staré kroky britské vlády.

Čtěte také

Ani vyhláška, ani zákon o povinném očkování už tuto vlnu nákazy neovlivní, tvrdí právník Dostál

„Čím dřív máte proočkované velké množství populace, tím dřív můžete být liberálnější. To jsou spojité nádoby. A naše vláda, když měla možnost dostat vakcínu, tak se o to také snažila,“ připomíná.

O co se ale česká vláda nesnažila, je proočkovat lidi i třetí, posilujídí dávkou. „Myslím, že naše vláda to nedělá dobře. Měla lidi daleko dříve a daleko detailněji a systematičtěji informovat.“

Kauza Hrubec

Vedení Filozofického ústavu Akademie věd odvolalo Marka Hrubce z funkce šéfa podřízeného Centra globálních studií, které zastřešuje mimo jiné nezávislé bádání o Číně a Rusku. Hrubec vyplácel z veřejných peněz Ladislava Zemánka odsouzeného v roce 2016 za podněcování nenávisti vůči Židům a společně s ním pod hlavičkou prestižní státní instituce pořádal konference o Číně či Rusku, napsal server Aktuálně.cz.

Čtěte také

iROZHLAS

Ústav Akademie věd odvolal manažera Hrubce. Působí v čínském institutu podezřelém ze špionáže

„Když to hodně zlehčím, tak já si ráno k snídani nečtu China Daily, kde byly krom jiného také články, které Hrubec uveřejnil. Věda je prostředí, nebo dosud bylo prostředí velmi svobodné a svoboda vědeckého bádání je nepřekročitelná. Samozřejmě je to v přímém střetu s tím, když začne konkrétní člověk svobodu zneužívat. A tady je hranice velmi tenká, velmi špatně se postihuje.“

„Nemyslím, že je na místě slovo špionáž. Tento člověk prostě pomáhal pro nás neakceptovatelné propagandě,“ uzavírá Zažímalová s tím, že Akademie věd i proto začala vytvářet bezpečnostní systém.

Celý rozhovor Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.