Amerika se stala spojencem Moskvy, zbavme se iluzí. Tato válka je existenciální, míní ukrajinista

„Je to potřebné gesto pro danou chvíli, které naznačuje, že Evropa se nehodlá vzdát iniciativy, že ráda převezme iniciativu po tom, co jsme viděli v Oválné pracovně,“ hodnotí ukrajinista závěry londýnského summitu na úvod pořadu Osobnost Plus.

Čtěte také

Procházková: Putin umí rozeštvávat. Teď se Rusko cítí jako vítěz, z Ameriky si dělá bezmála spojence

Ten se konal po páteční roztržce mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jeho viceprezidentem J. D. Vancem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, kterého Američané slovně napadli.

Svoboda by ale geopolitické naděje ze setkání evropských lídrů nevyvozoval. Velmocenští evropští aktéři jsou navíc země, které Ruskem bezprostředně ohroženy nejsou, připomíná.

Americké opovržení Evropou je podle ukrajinisty patrné už několik týdnů, a to od nástupu Donalda Trumpa do prezidentského úřadu. V tomto kontextu posuzuje i jeho poslední jednání s ukrajinským prezidentem.

„Bylo to vyústění určitého trendu, který činí z Volodymyra Zelenského v očích Trumpovy administrativy úplně stejného nicotného červa, jako mnohé další evropské partnery,“ míní.

Výměna Zelenského?

Trumpovo zpochybňování prezidentské kariéry Zelenského je „obrovským přešlapem,“ míní ukrajinista. Případné prezidentské volby, ke kterým vyzývá jak Trump, tak Rusko, by se na Ukrajině mohly konat jen za trvalého utichnutí bojů, ukrajinský prezident se navíc navzdory spekulacím ve své zemi těší značné podpoře.

Čtěte také

Ukrajinci mohou Zelenského milovat, nebo nenávidět. Za války ale volit nechtějí, říká zpravodaj BBC

„Představa, že se zbavíme Zelenského, je samozřejmě otřesný ústupek. Je to dávno patrné – Amerika se stala spojencem Moskvy, zcela se zbavme iluzí,“ vyzývá Svoboda.

Podobné spekulace navíc podle něj odvádějí pozornost od toho, čím jediným bych se Evropa měla zabývat: „Nemá cenu mluvit o míru, pokud nebude jedna z obou stran fatálně poražena. To znamená Ukrajina zničena, nebo zničeno Rusko.“

Pokud by Moskva přistoupila na klid zbraní, bylo by to jen součástí válečné strategie, je přesvědčený expert. „Putin by ho využil k nadechnutí a příštímu, už finálnímu, úderu. Možná i po vypršení Trumpova prezidentského období,“ usuzuje.

Čtěte také

Když se dva perou, Kreml se směje. Zahraniční politika USA dosáhla svého dna, tvrdí analytik

Tempo evropského jednání by ale příměří naopak zpomalilo, obává se. Rusko totiž stále vnímáme jako zemi, která v obou světových válkách stála po boku demokratického Západu.

„My jsme si pořád neuvědomili – a pokud si to neuvědomila i Evropa, tak všechny ty chlebíčky a kafíčka na londýnském summitu byly projedeny nadarmo – že jsme svědky existenciálního konfliktu,“ soudí ukrajinista a dodává:

„Dějiny se často odehrávají v rámci ideologického zaujetí. A tohle není válka zájmů, ale válka vášní. Máme tu co do činění s člověkem, který sice ještě nevyzval na souboj celý Západ, ale má maximalistické cíle. A to brutální přestavbu dosavadního světového řádu a zneplatnění systému zničení mezinárodního práva.“

Můžeme po pátku ještě považovat Spojené státy v čele s Trumpem za spolehlivého partnera? Dokázala by Evropa sama poskytnout Ukrajině dostatečné bezpečnostní záruky? Poslechněte si celý pořad v audiu na začátku článku.