Rusové na frontě nepostupují, o to víc se věnují terorizování civilistů, popisuje zpravodaj Dorazín
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se na pohřbu papeže Františka poprvé od dramatické schůzky v Bílém domě setkal s šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. „Osobně si asi leccos vysvětlili, ale trvalo to 15 minut, takže do detailů asi příliš nešli. Hlavním cílem bylo zahladit nepříjemný dojem ze setkání v Oválné pracovně. V příštích dnech uvidíme, jak se to promítne do jednání delegací,“ uvádí zpravodaj Českého rozhlasu na Ukrajině Martin Dorazín.
Ukrajinci se s nástupem Donalda Trumpa do funkce prezidenta ocitli pod silným americkým tlakem, s nímž se těžce vyrovnávají. Ožehavá je otázka případných územních ústupků, které v ojedinělém vystoupení na dočasnou dobu připustil kyjevský starosta Vitalij Kličko.
Čtěte také
„Politická garnitura se nehodlá vzdát území de iure, ale může akceptovat současný stav jako dočasně okupovaná území. I signály ze strany Vladimira Putina jsou takové, že by se s tím možná spokojil. Není to žádné dobré řešení, ale Trumpovým cílem je zastavit zabíjení a bez americké podpory Ukrajině stejně nezbyde nic jiného než se s tím smířit,“ soudí Dorazín.
Američané ve svém návrhu mírového uspořádání nabídli uznání Krymu za ruský a pro Rusko má poloostrov velký strategický význam.
„Od anexe v roce 2014 ho přeměnili v obrovskou vojenskou základnu a rozhodně se nemíní vzdát vlivu v Černém moři, mají tam svou jedinou velkou základnu. Emocionální důvody jsou důležité, ale převažují ty vojenské,“ zdůrazňuje.
Teror jako cíl
Na Donbasu se mezitím ruský postup prakticky zastavil a Ukrajincům se podařilo dobýt zpět menší území, k rozsáhlejšímu protiútoku jim ovšem chybí zbraně.
„O to víc se Rusko věnuje vzdušným úderům, drony i balistickými raketami a terorizování civilního obyvatelstva ve městech, jako je Cherson, Nikopol nebo Marhanec,“ popisuje zpravodaj.
Čtěte také
Putina kvůli tomu kritizoval i Trump, podle něj nemá důvod odpalovat rakety na civilní cíle. Ruský prezident podle Dorazína testuje, jak se bude americká strana chovat. A reakce ho, zdá se, uspokojuje.
„Teror proti civilistům je od začátku součástí invaze, jsou to cílené útoky tam, kde žádné vojenské objekty ani být nemohou. Rusko se přitom pyšní tím, že jeho rakety jsou stále přesnější, a když na stejné místo přiletí druhá, tak nejde o omyl,“ dodává.
USA hrozí, že pokud se válečné strany nedohodnou, přestanou se v konfliktu angažovat.
„To by byla svízelná situace v diplomatické i vojenské rovině, protože Ukrajinci by neměli dost munice do systémů HIMARS a Patriot. Ke zhroucení fronty by dojít nemuselo díky dodávkám zbraní a munice z partnerských zemí, ale miliony lidí by byly v daleko větším ohrožení,“ uzavírá Dorazín.
Vzdal by se ruský prezident Vladimir Putin raději Donbasu, nebo Krymu? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
