Problém státních financí se dá vyřešit z týdne na týden. Jde o diskusi politickou, nikoli ekonomickou, míní ekonom Marek

4. květen 2023

Státní rozpočet přišel kvůli daňovým změnám od roku 2020 až o 150 miliard korun. Česko se tak stále víc zadlužuje a daňové příjmy státu klesají. Podle studie think-thanku IDEA při CERGE-EI ve spolupráci s organizací PAQ Research se bez reformy daní strukturální deficit státu nevyřeší. Jak lépe vybrat daně, aby nebyly ohroženy nízkopříjmové skupiny obyvatel? A proč je tak složité prosadit některé daňové změny?

Přestože množství měsíců se táhnoucí krize veřejných financí může zdát jako složitá, podle poradce prezidenta a hlavního ekonoma společnosti Deloitte Davida Marka se problém státních financí dá vyřešit z týdne na týden.

Mrzí mě, že debata sklouzává čím dál více k příjmové straně, k daním. To politikům usnadňuje práci.
David Marek

„Jde jen o to sebrat politickou odvahu a vůli. Mrzí mě, že debata sklouzává čím dál více k příjmové straně, k daním. To politikům usnadňuje práci a snižuje ochotu sahat na výdaje. Pojďme se ale bavit o výdajích. Je potřeba maximálně seškrtat možné úspory, které se dají najít, a až když to bude ekonomicky, sociálně a politicky neúnosné, můžeme začít hledat na příjmové straně,“ míní Marek.

Podle bývalého ministra financí Miroslava Kalouska by bylo možné seškrtat více než 100 miliard korun.

Čtěte také

„Zcela jistě bych škrtl desítky miliard na dotačních titulech zejména podnikatelským subjektům, a to nenávratně a navždy. Ta posledních 10 let nabobtnal stát personálně o 20 procent. Dnes ze státního rozpočtu platíme více osob, než jsme platili před 10 lety. Máte pocit, že konzumujeme o 20 procent lepší veřejné služby? Já ne. Chápu, že musí být o něco víc učitelů, než bylo tenkrát, protože je více dětí. A chápu, že musí být o něco více vojáků, protože je jiná bezpečnostní situace. Všechno ostatní bych nemilosrdně seškrtal,“ říká Kalousek.

Podle Marka by však bylo možné v rozpočtu seškrtat dokonce 200 miliard korun.

„Jenom v neinvestičních dotacích ušetříme desítky miliard korun. Na provozu státu můžeme ušetřit další desítky miliard korun. To není problém ekonomický, je to problém politický,“ myslí si.

Řešení vidí zejména v rychlejší digitalizaci a schopnosti státu nalézt úspory ve svém provozu.

Daňové změny jako ideologický problém

Podle zmíněné studie ekonomů z CERGE-EI ze 150 miliard, které za poslední roky vypadly z příjmů státního rozpočtu, jich 122 odpovídá zrušení superhrubé mzdy. Bývalý předseda vlády Vladimír Špidla i proto argumentuje, že konsolidace veřejných financí se neobejde bez zajištění nových příjmů.

Daň z kapitálových příjmů je u nás nula, což je zvláštnost. Ve většině zemí je tato daň relativně vysoká.
Vladimír Špidla

„Nezvedal bych DPH z důvodů inflačního působení. Výhoda, která se tím v uvozovkách získá, je inflací okamžitě eliminovaná. Sáhl bych naopak do právnických osob, kde je naše sazba opravdu nízká v porovnání s mezinárodními poměry. Daň z kapitálových příjmů je u nás nula, což je zvláštnost. Ve většině zemí je tato daň relativně vysoká,“ říká Špidla.

Čtěte také

Dodává, že dalším zdrojem by mohlo být i zavedení progresivní daně z příjmů s tím, že je potřeba brát v úvahu protiinflační působení daňových změn. S tím souhlasí i Miroslav Kalousek, který by právě z protiinflačních daní rád viděl změny u daně z příjmu fyzických osob.

Marek dodává, že zvyšování či nezvyšování celkového zatížení fyzických osob daněmi a zavádění daňové progrese je především politické rozhodnutí. Podle něj se však u diskuse nad navyšováním příjmů nabízí i změny například spotřební daně z nafty nebo opětovné zavedení zdanění při převodu nemovitosti.

Poslechněte si celé Řečí peněz v audiozáznamu. Moderuje Naďa Bělovská.

autoři: Naďa Bělovská , arych
Spustit audio

Související