Petr Holub: Rozpočet v dubnu – zatím dobrý

Stále znovu tak přichází zpráva, že deficit dosahuje rekordní úrovně. Stále znovu však ministr financí Zbyněk Stanjura opakuje, že vše probíhá podle plánu a že se plán 295 miliard na konci roku dodrží.

Čtěte také

Lukáš Jelínek: Pravolevý spor o progresivní zdanění pronikl do vládní koalice

Stále je také možné opakovat, že některé položky příjmů se naplní později a že se naopak některé výdaje realizovaly předem. Až se příjmy a výdaje znovu synchronizují, pak bude vše v pořádku a deficit se dostane tam, kde má být, tedy výrazně pod úrovní posledních tří let. Odpovídá to vyhlídce, že se pod panelový dům, ze kterého padá nájemník, na poslední chvíli dostaví hasiči, roztáhnou plachtu a nehodě zabrání.

V případě rozpočtu prý roli hasičů sehrají plátci windfall tax, tedy daně z neočekávaných zisků, která by měla v červnu vynést pár desítek miliard, státní společnost ČEZ, která vyplatí stejně kulatou sumu na dividendách, Brusel pošle dotace a obecně by měl pomoci rychlejší růst ekonomiky, který zajistí vyšší výnosy na daních. Na druhé straně se sníží výdaje, třeba náklady na energetické stropy nebo sociální dávky.

Doplatky za plyn a elektřinu

Čtěte také

Petr Holub: Státní rozpočet in flagranti

V metafoře lze pokračovat. Hasičům se třeba porouchá auto, zastaví je dopravní kolaps – pak už nešťastného nájemníka nic nezachrání.

Do stejných potíží se mohou dostat správci rozpočtu. Jak upozornil bývalý náměstek ministra financí Ladislav Minčič, jedním ze základních pravidel správců rozpočtu je vědomí, že spolehlivou položkou jsou pouze výdaje. Naopak příjmy rozpočtu se pouze odhadují a nikdo se nemůže zlobit, když jejich předpovědi nevyjdou.

To se může stát s evropskými dotacemi, ze kterých se třeba loni proti plánu nepodařilo vybrat ani dvě třetiny. U windfall tax bude úspěchem, když se podaří inkasovat aspoň polovinu. Ke všemu zpomaluje výběr daně z přidané hodnoty. Jakkoli inflace přesahuje 15 procent, výběr roste jen polovičním tempem. Lidé šetří, ještě v dubnu se to nezlepšilo, a jak je přemluvit k utrácení, to je úkol pro mistry ekonomického řemesla.  

Čtěte také

Fialova vláda musí zvýšit daně, to jsem si jist. Je jen otázka, jak to lidem řekne, tvrdí novinář Jindřich Šídlo

Existuje hodně neznámých, u kterých musíme rozpočtovým technokratům věřit, že jejich očekávání vyjdou. Jenom nevíme, jestli to už bude v červnu, anebo někdy později. Při běžných ekonomických záležitostech, které řeší každá domácnost, by člověk obdobným příslibům, že peníze přijdou, už dávno nevěřil.

Může být ještě hůř, jak s požitkem říkal démonický Woland v klasické knize Mistr a Markétka. Stejně nejistými se stávají i výdaje rozpočtu, jak svědčí, že ještě v dubnu doplácel stát energetickým firmám přes tři miliardy za dodávky elektřiny a plynu do domácností, které přesahovaly vládou stanovené stropy.

Petr Holub|foto:Věra Luptáková, Český rozhlas

Elektřina na trzích přitom stojí stejně jako před vpádem Rusů na Ukrajinu a plyn jako v létě 2021, a tak logicky vzniká obava, že požadavky energetiků na státní rozpočet s cenou energií na trzích nesouvisejí a nemusí skončit ještě delší dobu.

Nutno ovšem připomenout, že škodolibá radost z toho, jak se správcům rozpočtu nedaří, skončí nejpozději v okamžiku, když se daňový poplatník jednoho dne probudí a zjistí, že peníze chybějí v jeho peněžence.      

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy