Petr Holub: Rozpočet v dubnu – zatím dobrý
Nájemník padá z desátého patra a kamarád z pátého patra se ho během letu ptá, jak mu je. „Zatím dobrý,“ odpovídá soused. Mimořádně otřepaná metafora by se snad měla zakázat, nic jiného se však na státní rozpočet nehodí. V dubnu, tedy za třetinu roku, už jeho deficit dosáhl 200 miliard korun, více než dvou třetin částky, kterou povolila Sněmovna pro celý rok 2023.
Stále znovu tak přichází zpráva, že deficit dosahuje rekordní úrovně. Stále znovu však ministr financí Zbyněk Stanjura opakuje, že vše probíhá podle plánu a že se plán 295 miliard na konci roku dodrží.
Čtěte také
Stále je také možné opakovat, že některé položky příjmů se naplní později a že se naopak některé výdaje realizovaly předem. Až se příjmy a výdaje znovu synchronizují, pak bude vše v pořádku a deficit se dostane tam, kde má být, tedy výrazně pod úrovní posledních tří let. Odpovídá to vyhlídce, že se pod panelový dům, ze kterého padá nájemník, na poslední chvíli dostaví hasiči, roztáhnou plachtu a nehodě zabrání.
V případě rozpočtu prý roli hasičů sehrají plátci windfall tax, tedy daně z neočekávaných zisků, která by měla v červnu vynést pár desítek miliard, státní společnost ČEZ, která vyplatí stejně kulatou sumu na dividendách, Brusel pošle dotace a obecně by měl pomoci rychlejší růst ekonomiky, který zajistí vyšší výnosy na daních. Na druhé straně se sníží výdaje, třeba náklady na energetické stropy nebo sociální dávky.
Doplatky za plyn a elektřinu
Čtěte také
V metafoře lze pokračovat. Hasičům se třeba porouchá auto, zastaví je dopravní kolaps – pak už nešťastného nájemníka nic nezachrání.
Do stejných potíží se mohou dostat správci rozpočtu. Jak upozornil bývalý náměstek ministra financí Ladislav Minčič, jedním ze základních pravidel správců rozpočtu je vědomí, že spolehlivou položkou jsou pouze výdaje. Naopak příjmy rozpočtu se pouze odhadují a nikdo se nemůže zlobit, když jejich předpovědi nevyjdou.
To se může stát s evropskými dotacemi, ze kterých se třeba loni proti plánu nepodařilo vybrat ani dvě třetiny. U windfall tax bude úspěchem, když se podaří inkasovat aspoň polovinu. Ke všemu zpomaluje výběr daně z přidané hodnoty. Jakkoli inflace přesahuje 15 procent, výběr roste jen polovičním tempem. Lidé šetří, ještě v dubnu se to nezlepšilo, a jak je přemluvit k utrácení, to je úkol pro mistry ekonomického řemesla.
Čtěte také
Existuje hodně neznámých, u kterých musíme rozpočtovým technokratům věřit, že jejich očekávání vyjdou. Jenom nevíme, jestli to už bude v červnu, anebo někdy později. Při běžných ekonomických záležitostech, které řeší každá domácnost, by člověk obdobným příslibům, že peníze přijdou, už dávno nevěřil.
Může být ještě hůř, jak s požitkem říkal démonický Woland v klasické knize Mistr a Markétka. Stejně nejistými se stávají i výdaje rozpočtu, jak svědčí, že ještě v dubnu doplácel stát energetickým firmám přes tři miliardy za dodávky elektřiny a plynu do domácností, které přesahovaly vládou stanovené stropy.
Elektřina na trzích přitom stojí stejně jako před vpádem Rusů na Ukrajinu a plyn jako v létě 2021, a tak logicky vzniká obava, že požadavky energetiků na státní rozpočet s cenou energií na trzích nesouvisejí a nemusí skončit ještě delší dobu.
Nutno ovšem připomenout, že škodolibá radost z toho, jak se správcům rozpočtu nedaří, skončí nejpozději v okamžiku, když se daňový poplatník jednoho dne probudí a zjistí, že peníze chybějí v jeho peněžence.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
