Pro Turky je nesmírně důležité členství v NATO, Erdogan se totiž bojí Putina, myslí si politoložka

Čtěte také

HLASUJTE: Může Turecko od útoků na Kurdy odradit omezení vývozu zbraní z EU, nebo ne?

Americké delegaci se v Ankaře sice podařilo dojednat dočasné příměří, ale Kurdové, kteří stojí proti tureckým zbraním, se cítí zrazeni Spojenými státy. Spojenecké armádě v čele s USA totiž pomáhali bojovat proti teroristům z tzv. Islámského státu. Co vlastně pětidenní příměří znamená?

Podle politoložky Lucie Tungul z Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci je celé příměří velmi problematické.

„Protože tam chyběla kurdská strana a Rusko, které hraje zásadní roli při podpoře režimu (syrského prezidenta) Bašára Asáda. Vypadá to, že si USA ani Turecko nepřejí nějakou velkou eskalaci… Myslím, že nikdo z aktérů neočekával tak obrovský tlak světového veřejného mínění. Dřívějších operací, které Turecko na syrském území proti Kurdům podniklo, si totiž nikdo ani nevšiml,“ říká v Interview Plus.

Syřané, Kurdové vs. teroristé

Incidenty ze strany Turků totiž provázely celou válku v Sýrii. „Nebylo jednoduché uhlídat celou hranici, která je dlouhá 900 km. Navíc, když Turecko na začátku přijímalo všechny syrské uprchlíky,“ dodává. Kdo je teď ten hlavní protivník turecké armády?

Čtěte také

Turecko jedná vojensky, ale kurdský problém má jen politické řešení, tvrdí syrský Kurd Chalíl

Podle politoložky jsou to samozřejmě syrské kurdské milice YPG. „Když se podíváte na média v Turecku, tak se tam pořád dokola objevují informace, že nejde o boj proti Kurdům nebo Syřanům, ale proti teroristům Kurdské strany pracujících PKK, která je ale stále na seznamu teroristů. Není tam jediný hlas, který by to zpochybnil, taky proto, že média jsou velmi silně kontrolovaná vládou,“ odpovídá Tungul.

Stejně jako se veřejnost rozhodně nedozví, kdo vlastně na hranicích doopravdy umírá. Taky se už ale objevují hlasy z některých evropských zemí NATO, že Turci mají právo na sebeobranu.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan tak chce na syrské straně hranice vytvořit 32 kilometrů hlubokou bezpečnou zónu, kam by rád přemístil jeden až dva miliony syrských uprchlíků, kteří dnes žijí v Turecku.

Přesun uprchlíků

„To je taky jedna ze zásadních, možná nejzásadnějších věcí, které jsou obsaženy ve smlouvě s USA… Situace v zemi se stává nesnesitelnou. V tuto chvíli začíná stěhování syrských uprchlíků z velkých tureckých měst do provincií, kde by měli být i zaregistrováni. Za poslední tři roky ale Istanbul nezaregistroval ani jediného migranta, protože tvrdí, že kapacita byla dosažena.“

Čtěte také

Evropa se musí chovat k Turecku také agresivně, jinak neobstojí, věří Hokovský z bezpečnostního centra Evropské hodnoty

Přitom je v Turecku celkově 3,5 % Syřanů, ale jsou města hlavně na jihu země, kde syrská populace tvoří až 21, někde i 23 % obyvatelstva. „Není možné, aby se splnilo to, co syrská vláda deklaruje, a to přesun až 3 milionů uprchlíků (do autonomní oblasti). To není v jejich silách, ale několik stovek tisíc, to možné je.“

Země, ve které Erdogan vládne tvrdou rukou, je navíc už několik let v ekonomické krizi, kterou se snaží kompenzovat jak uměle nízkými úrokovými sazbami, tak investicemi do infrastruktury. „Protože už ale není moc kam dál investovat, tak jistě vidí příležitost pro turecké firmy právě v prostoru na hranicích Sýrie. Tam bude potřeba postavit zcela novou infrastrukturu, silnice, školy, nemocnice apod.,“ vypočítává.

Erdogan vs. EU + NATO

V Evropě se už dlouho vede debata, jestli by měli Turci být součástí EU, nebo ne. „Turecká opozice říká, že EU pokračuje v jednání navzdory tomu, že Turecko už reálnou demokracií není. To samozřejmě neuslyšíte z vládních kruhů, které tvrdí, že je víc demokratické než celá Evropa.“

Čtěte také

Robert Schuster: Německé problémy s tureckým zásahem v Sýrii

A Erdogan se do Evropy rád strefuje i kvůli migrační vlně. „Říká, že moralizuje a ukazuje, co by Turci měli a neměli dělat, ale nebyla ochotna si k sobě vzít ani část uprchlíků… Ostatně, celá dohoda o uprchlících byla Erdoganem prezentovaná tak, že Evropa je slabá a po odchodu Velké Británie potřebuje novou silnou ekonomiku, jakou je Turecko.“

Kdo je tak dnes spojencem Erdogana? Rusko, nebo USA? „Sice už Erdogan dlouho jede na antiamerické vlně,… po nezdařeném vojenském puči se objevilo plno spekulací, dokonce že i PKK je přes CIA řízena USA. Ale pro bezpečnost Turecka je nesmírně důležité členství v NATO.“

Celý region je totiž velmi nestabilní, „zároveň se ale bojí Rusů, kteří pro něj nejsou spojencem, ale musí s nimi počítat. Rusko je totiž nesmírně důležité i pro tureckou ekonomiku,“ dodává Lucie Tungul z Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.  

Proč je tak těžké uchopit Kurdy jako národ? Proč jsou tak nejednotní? Kdo je to PKK a co vlastně chce? Poslechněte si v audiozáznamu Interview Plus. Ptal se Jan Bumba.