Evropa se musí chovat k Turecku také agresivně, jinak neobstojí, věří Hokovský z bezpečnostního centra Evropské hodnoty
Spojené státy stojí za průlomem v turecké ofenzivě na severovýchodě Sýrie poté, co viceprezident Mike Pence dohodl s tureckým prezidentem Recep Tayyip Erdogan stažení tureckých milicí. Kvůli této invazi a agresi vůči Kurdům čelí Turecko mezinárodní kritice. Je na místě uvažovat o vyloučení země z NATO?
„Turecko není loajální člen, často se chová jako oponent, ne-li nepřítel, protože sleduje jiné zájmy. To je důvod, proč bychom měli zásadně přehodnotit vztahy mezi NATO i Evropskou unií a Tureckem,“ doporučuje v pořadu Pro a proti předseda správní rady bezpečnostního centra Evropské hodnoty Radko Hokovský.
To, jestli je Turecko členem NATO, prý není rozhodující. „I když dnes formálně je členem, tak spolupráce je minimální, omezená a nebrání Turecku v tom, aby už dnes rozvíjelo... spolupráci s Ruskem, vyzbrojování vlastní armády ruskými vojenskými prostředky a sledování taktických cílů v regionu.“
Je potřeba zahájit strategickou debatu o tom, co s Tureckem jako Západ můžeme dělat. Do toho má hodně co mluvit Evropská unie, která je ale velmi pasivní... Můžeme používat sankce v oblasti obchodu, které budou Turecko bolet. Je závislé na Evropě a ta toho nevyužívá... Turecko se chová agresivně, de facto vydírá Evropu, která by měla hrát stejnou hru, jinak neobstojí.
Radko Hokovský
On sám by se zaměřil na sankce v ekonomické oblasti a členství v celní unii. „Tam má Evropská unie všechny trumfy v ruce a může vyvíjet efektivní tlak na Turecko.“
„I když Turecko zůstane členem NATO, budeme k němu muset přistupovat jako k nepříteli... Dokud nebudeme vést debatu o Turecku jako o nepříteli, tak bude mít Erdogan možnost nás vydírat myšlenkou, že by země nebyla členem,“ odhaduje Radko Hokovský.
Kritiku si zaslouží nejen Turecko
„Turecko se z NATO nemá vylučovat, ale je čas začít přemýšlet o tom, že se může stát, že jednou z Aliance odejde. Ale není to v dané chvíli na pořadu dne,“ věří bezpečnostní analytik z CEVRO Institutu Tomáš Pojar.
Přínosem NATO podle něho je, že členské země spolu neválčí. „Není ale pravda, že by všechny členské státy Aliance byly vždy perfektními demokraciemi... Vždy se vše týká důvěryhodnosti konkrétního režimu nebo konkrétních lidí, kteří stojí v čele jednotlivých států.“
Americký viceprezident Mike Pence nepochybně tlačil na Turecko takto: zavedli jsme symbolické sankce, cla na tureckou ocel, ale pokud chcete sankce, které zdecimují tureckou ekonomiku, pokračujte dál. A to bylo to, co přimělo aspoň dočasně prezidenta Erdogana k nějakému kompromisu. Nic jiného tam nebylo, ani Spojené státy nemají příliš mnoho pák.
Tomáš Pojar
Pokud by EU byla skutečně důvěryhodná v zavádění sankcí, tak by je nemusela nikdy zavést a Turecko by se chovalo jinak. „Ale Unie takhle neuvažuje. Zavedli jsem sankce na vývoz zbraní do Turecka, čímž jsme potrestali jen sami sebe... a podpořili jsme turecký obchod s Ruskem.“
„Podívejme se na jiné evropské státy, jakou politiku vedou vůči Číně nebo Rusku. Kdo je tím, kdo umožnil firmě Huawei dostat se do zdejších sítí? Není to Turecko, ale Německo. Nepranýřujme tedy jen Turecko, které si kritiku zaslouží..., ale podívejme se, jak solidními partnery jsou ostatní státy,“ radí Tomáš Pojar.
Související
-
Turecko jedná vojensky, ale kurdský problém má jen politické řešení, tvrdí syrský Kurd Chalíl
Turecká armáda pokračuje ve vojenském tažení na severovýchodě Sýrie. Po dohodě s Kurdy do oblasti míří jednotky syrských vojsk, které mají prý čelit turecké agresi.
-
Turecká ofenziva v Sýrii může vyvolat novou uprchlickou vlnu i nárůst terorismu, varuje Šedivý
Svět podle Šedivého na tureckou ofenzivu reaguje opatrně až odmítavě, použití síly na území jiného státu totiž může vést k destabilizaci celého Blízkého východu.
-
Turecký útok v Sýrii? Věřím, že se EU bude snažit, aby Turecko útok zastavilo, říká ministr Petříček
Turecký útok na severovýchodě Sýrie už odsoudily EU a Austrálie. „Česká republika jednostranný vojenský krok také odsoudila,“ říká ministr Tomáš Petříček.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.