Turecko jedná vojensky, ale kurdský problém má jen politické řešení, tvrdí syrský Kurd Chalíl

Turecko si připravuje půdu pro další útok v severní Sýrii
Turecko si připravuje půdu pro další útok v severní Sýrii

Turecká armáda pokračuje ve vojenském tažení na severovýchodě Sýrie. Po dohodě s Kurdy do oblasti také míří jednotky syrských vojsk, které mají prý čelit turecké agresi. Je turecký útok na sousední stát legitimní?

„Turecká invaze je nesmyslná a uměle vytvořená obavami, že na území syrského Kurdistánu se nacházejí teroristé... Je hanba, když svět sleduje, jak člen NATO vstupuje násilím na území jiného státu,“ říká v pořadu Pro a proti syrský Kurd Rašíd Chalíl.

Připomíná, že když vstoupili bojovníci tzv. Islámského státu do města Kobani, tak turecká armáda jen přihlížela. „A místo toho, aby zasáhla, poskytovala jim přístřeší a umožňovala jejich bojovníkům přechod z Turecka do Sýrie.“

Státní turecký teror, který zasahuje na území syrského Kurdistánu, jedná úplně šíleně a neřízeně, Erdoganovi se nedá věřit. Jde mu o vytvoření bezpečnostního pásma, kam budou přesídleni syrští uprchlíci z Turecka. To je ale nesmysl, protože co by miliony lidí dělaly na poušti? Tito lidé se budou chtít vrátit do svých domovů, ne někam na poušť.
Rašíd Chalíl

Kurd považuje spolupráci mezi politickými stranami za běžnou. „A i kdyby probíhala nějaká vojenská spolupráce, tak řešením není obsadit syrský Kurdistán, což problém jen eskaluje. Správná cesta jsou mírové rozhovory nebo mírový plán, jak vyřešit kurdskou otázku v Turecku.“

„Turecká vláda postupuje vojenským způsobem, ale kurdská otázka má jen politické řešení. Těch 25 milionů Kurdů nejde nikam schovat, musejí mít nějaká práva, aby mohli žít v rovnocenném státě s Turky... Proč turecké vládě nevadí radikální organizace napojené na Al-Káidu nebo nezakročí proti Islámskému státu?“ ptá se Rašíd Chalíl.

Erdoganovy domácí problémy

„Turecko argumentuje tím, že administrativa v severovýchodní Sýrii je propojena s Kurdskou stranou pracujících (PKK), kterou nejen Turecko, ale i třeba USA považují za teroristickou skupinu,“ vysvětluje ředitel Centra blízkovýchodních vztahů CEVRO Institutu Tomáš Kaválek.

Podle něj je pro Turecko, ale i pro Írán, Irák a Sýrii jakákoliv kurdská entita potenciální bezpečnostní problém. „Samo Turecko má až 25 milionů Kurdů, kteří mají aspirace na autonomii nebo vlastní stát... Samozřejmě, že přesun milionů lidí do tohoto pásma by vedl k obrovskému problému, protože tam máme původní obyvatelstvo nejen kurdské, ale i arabské.“

V širším kontextu Erdogan mluvil o tom, že jeho vláda chce přesídlit lidi do oblasti na území Sýrie na severovýchod od řeky Eufrat... Načasování zahraničněpolitických kroků Turecka je dost poplatné domácí politice. Erdogan čelil Pyrrhovu vítězství v místních volbách, frakcionalizaci vlastní vládní strany a ekonomickým problémům. Veřejnost volá po vyřešení problémů se syrskými uprchlíky a ptá se, proč se nevracejí domů.
Tomáš Kaválek

Expert upozornil, že kurdské kádry se poměrně často přesouvají. „Takže klidně můžeme najít iráckého Kurda, který bude bojovat za YPG nebo v Sýrii můžeme najít tureckého Kurda bojujícího v severoiráckém Sindžáru.“

„Turecko experimentovalo s odlišným přístupem, jak vyřešit kurdskou otázku a politicky marginalizovat PKK. To nakonec nevyšlo a  jednání v roce 2015 ztroskotala. Můžeme se bavit, do jaké míry byl upřímný záměr ukončit konflikt mírovou cestou, jak ze strany tureckého státu, tak ze strany PKK,“ upozorňuje Tomáš Kaválek.

Spustit audio

Související