Prezidentské duely II.: Johnson versus Goldwater aneb Atomová paranoia

Úspěšný atentát na prezidenta Kennedyho z 22. listopadu 1963 posunul podle amerického politického systému na jeho místo poměrně málo oblíbeného viceprezidenta Lyndona Johnsona. Do dalších prezidentských voleb tehdy zbýval necelý rok.

Doba horkých krizí studené války

Připomeňme si historicko-politický kontext tohoto období. V roce 1961 došlo – už za Kennedyho prezidentství – k neúspěšné a Američany podporované invazi exilových Kubánců na „ostrov svobody“. Ve stejném roce dochází také ke stavbě berlínské zdi a rovněž k prvnímu letu člověka do vesmíru – je jím občan SSSR Jurij Gagarin.

Čtěte také

Zlatá šedesátá? Jak pro koho

Na podzim 1962 pak propuká karibská krize, kdy se svět nacházel opravdu blízko vypuknutí třetí světové války. Sověti chtěli tehdy umístit na Kubě jaderné střely a Američané tomu chtěli stůj co stůj zabránit, což se jim za cenu jistých kompromisů i podařilo.

V roce 1963 je spáchán atentát na prezidenta Kennedyho, zatímco v roce 1964, těsně před americkými prezidentskými volbami, dochází k bezprecedentní události – sovětský vůdce Nikita Chruščov byl zbaven všech funkcí a odklizen do důchodu. V sovětské historii jde o zcela jedinečný krok, protože sovětští vůdci fungovali doživotně. V téže době došlo také k první čínské jaderné zkoušce. Svět byl tehdy prostě zasažen dosti reálnou atomovou paranoiou.

Johnson jako dovršitel Kennedyho odkazu

V roce 1964 bylo postavení Lyndona Johnsona jako demokratického prezidentského kandidáta prakticky neotřesitelné – jako následovník a dovršitel Kennedyho odkazu začal být dokonce dosti populární, zmiňme alespoň jeho zásluhy o smlouvu o zákazu zkoušek jaderných zbraní a desegregační proces.

Čtěte také

Pražské jaro, invaze a Američané v roce 1968. Na otočení kormidla nebyl čas

Mimochodem, Johnson byl poslední americký viceprezident, který se stal prezidentem po smrti „svého“ prezidenta.

V republikánském táboře byla situace o dost složitější. Výrazně konzervativní Barry Goldwater získal svou nominaci v republikánských primárkách dosti obtížně a svého hlavního protikandidáta, liberála Nelsona Rockefellera – pozdějšího viceprezidenta Geralda Forda, porazil jen velmi těsně.

Navíc byl dost „prostořeký“ a několik jeho více či méně šťastných výroků převážně z oblasti jaderných zbraní a diplomacie mu u americké veřejnosti značně uškodilo.

Slavný spot Demokratické strany

Klíčovým však byl jeden z volebních televizních spotů demokratické strany, který Goldwatera velmi obratně identifikoval s jadernou hrozbou. Tento z reklamního hlediska enormně úspěšný spot potvrdil vzrůstající roli televize v americké společnosti. Výrazným vítězem voleb se tedy stal Lyndon Johnson.

Mírotvorce Johnson a vietnamská válka

Pointa prezidentských voleb z roku 1964 byla ovšem paradoxní: jejich vítěz, mírotvorce Lyndon Johnson, eskaloval válku ve Vietnamu, a to velmi nešťastným způsobem, který prakticky neumožňoval válku vyhrát, ale vlastně ani se ctí ukončit.

Čtěte také

Co americký prezident Lyndon Johnson udělal v srpnu 1968 po okupaci Československa?

Část americké levice se pak výrazně radikalizovala a další prezidentské volby vyhrál republikánský kandidát Richard Nixon, viceprezident z let 1953 až 1961 a neúspěšný prezidentský kandidát z roku 1960.

V Republikánské straně došlo totiž v důsledku Goldwaterovy kandidatury k dlouhodobému transformačnímu procesu, jehož důsledkem byla volba republikánských prezidentů Nixona, Reagana a Bushe staršího.

Víc najdete v audiozáznamu reprízy pořadu Historie Plus z roku 2023.