Návštěva Richarda Nixona v Praze v říjnu 1989 je stále zahalena tajemstvím

Během jediného dne stihl Nixon přijetí na americkém velvyslanectví, prohlídku Starého Města a pak odpolední koktejl a večeři v rezidenci americké velvyslankyně. Přespal v hotelu Intercontinental a v pátek 13. října 1989 odletěl.

Josef Vavroušek s Václavem Havlem na přípravném výboru Občanského fóra v roce 1989|foto: Nadace Partnerství

Až dodatečně vyšlo najevo, že se v Praze setkal s dosluhujícím komunistickým poslancem Evženem Erbanem. Zvláštní výběr z tehdejší nabídky československých politiků. Neméně zajímavé je, co se dělo dál.

Státní bezpečnost, která Nixonův pobyt v Československu monitorovala (ovšem nikoliv detailně, jak se ukázalo později), zjistila, že Erban po setkání s Nixonem zatelefonoval dramatikovi a přednímu představiteli československého disentu Václavu Havlovi – a pozval ho na návštěvu.

Telefonát do zahraničí

Státní bezpečnost by se o setkání Nixona s Erbanem a následném setkání Erbana s Havlem možná ani nedozvěděla. Odposlouchávala ale telefon Václava Havla. Ten po příchodu od Erbana zatelefonoval do zahraničí dvěma lidem, s nimiž se podělil o své zážitky ze setkání s Evženem Erbanem a také o informaci, že Erban se sešel s Nixonem.

Čtěte také

Vladimír Škutina: Mrzí mě pár věcí

Havel o tom telefonoval do Švýcarska českému spisovateli Vladimíru Škutinovi a do Spolkové republiky Německo českému historikovi Vilému Prečanovi. Prečan je jediným žijícím pamětníkem této události a všechny telefonáty s „domovem“ si tehdy zapisoval.

Na požádání Českého rozhlasu do svých deníků z října 1989 nahlédl, ale informaci o rozhovoru Nixona s Erbanem, kterou mu měl Havel telefonovat, nenašel.

Neoficiální cesta k informacím

Historikové nemají jasno v tom, co asi Nixon Erbanovi říkal – a proč Erban považoval za důležité informovat o tom Václava Havla. „Američané často postupovali cestou neoficiální diplomacie a je docela možné, že Nixon prostě jen u Erbana sondoval, jaká je situace,“ soudí publicista Karel Pacner, který se dlouhodobě zabývá prací tajných služeb.

Leonid Brežněv a Richard Nixon 19. června 1973 při návštěvě sovětských lídrů ve Spojených státech|foto: Public domain, U.S. federal government, Knudsen, Robert L.

Snahu získat neoficiální cestou informace o aktuální situaci v Československu připisuje Nixonovu rozhovoru i Oldřich Tůma z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd: „Erban stál navíc jednu dobu v čele Československé společnosti pro mezinárodní styky. Možná i tady byl určitý důvod Nixonova zájmu sejít se s ním.“

Tajemství

Přinejmenším zajímavé je, že Václav Havel, který nejspíš věděl, že se Erban s Nixonem sešel, o tom později nikdy nehovořil. Novinářka Irena Gerová v knížce rozhovorů s ním z let 1988 a 1989 zmiňuje setkání Havla s Erbanem, ne však Richarda Nixona.

Havlův dlouholetý osobní tajemník Vladimír Hanzel mi také potvrdil setkání Havla s Erbanem, o návštěvě Nixona v Praze ale nevěděl vůbec. Když Karel Pacner v roce 1996 natáčel s Václavem Havlem rozsáhlý rozhovor (Český rozhlas získal nahrávku díky laskavosti Archivu Kanceláře prezidenta republiky), opět se vrátili k setkání s Evženem Erbanem, o Nixonovi ale Havel nemluvil.

Co přesně se tedy na pomyslné ose Nixon – Erban – Havel odehrálo měsíc před 17. listopadem 1989, zůstane nejspíš navždy zahaleno tajemstvím.