Před devíti lety zemřel Václav Havel. Michael Žantovský před rokem sestavil Havlovu kuchařku Kančí na dančím
Před devíti lety zemřel poslední československý a první český prezident Václav Havel (5. října 1936 – 18. prosince 2011). Přesně před rokem sestavil ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský na jeho počest originální kuchařku Kančí na dančím.
„Celá desetiletí mě zajímaly příběhy Václava Havla, které se týkaly vaření, kuchaření a hostin pro přátele. Občas jsme nějaké jídlo uvařili spolu a přišlo mně, že by z toho byla hezká knížka příběhů, vzpomínek, receptů a fotografií,“ říká host Hovorů Naděždy Hávové.
Václav Havel a západní rockové hvězdy
Co mají společného Frank Zappa, Velvet underground, Rolling Stones, Joan Baez nebo třeba Pink Floyd? Kromě toho, že hrají skvělou muziku, tak také to, že všichni tuto skvělou muziku hráli v Praze a přijeli tam především kvůli Václavu Havlovi.
Bývalý diplomat dodává, že se v duchu hodnot Václava Havla i on a jeho ‚knihovnický‘ tým snažili o plnou autenticitu a všechny pokrmy poctivě zkoušeli.
„Trvalo nám půl roku, než jsme ta jídla uvařili. Některá z nich jsou bizarními záležitostmi. Olga Havlová, která si vymýšela v tehdy těžké době nejrůznější nesmysly, aby si ji zpříjemnila, ve svém časopise uveřejnila recept na ledinky na cibulce. Nebyla to strojopisná chyba. Skutečně udělali smaženou cibulku a na ni dali kostky ledu. I tento recept, vhodný pro letní dny, v kuchařce nechybí. Jen si musíte dávat pozor, komu ledinky servírujete, aby se daný člověk nerozzlobil,“ podotýká Žantovský.
Byl polívkový
Žantovský jako Havlův tiskový mluvčí a poradce s prezidentem trávil čas stravování prakticky denně.
„Byl, jak se říká, polívkový. I v tomhle jsme si notovali. Občas to ale přeháněl. Když se blížil prostředek dne, říkal vždy: půjdeme na polívku. Mnozí to nejdříve brali jako signál, že se jde na oběd. Ale šlo se skutečně jen na polévku,“ vzpomíná.
Lukašenkův hněv
Žantovský také podotýká, že se pracovníci knihovny stále setkávají s novými zdroji a získávají cenné informace o osobnosti prvního českého prezidenta a světového dramatika.
Havel viděl Kouř a říkal mi, ať točím pozitivnější filmy, vzpomíná režisér Vorel
Režisér a scenárista Tomáš Vorel je podepsaný pod filmy Kouř, Cesta z města nebo Gympl. V souvislosti s prvním zmíněným vzpomíná na návštěvu prezidenta Václava Havla.
„V posledních letech se objevilo několik jeho rukopisných dokumentů o tom, jak prožíval první týdny po vydání Charty 77. Také se objevil deník, který si Václav Havel vedl během prvního uvěznění. A poté, co jsem se v médiích zmínil, že připravujeme tuto kuchařku, ohlásil se nám pán z Brna, který měl vlastnoručně psaný recept Václava Havla na jeho polévku, která se jmenuje Lukašenkův hněv. Je to trošku takový superboršč,“ uzavírá s nadsázkou.
Poslechněte si reprízu Hovorů s Michaelem Žantovským. Vysvětlí, proč Václav Havel neholdoval banketům a recepcím a raději si dal před státnickými večeřemi v ‚hospůdce‘ utopence nebo tlačenku, nebo proč kuchařka dostala tento název.
Související
-
Blížíme se ne prezidentskému, ale diktátorskému systému, varuje Michael Žantovský
Prezident Miloš Zeman váhá už déle než měsíc s odvoláním ministra kultury Antonína Staňka. Co mohou zákonodárci dělat, pokud mají pocit, že prezident porušuje ústavu?
-
Morální stav společnosti je žalostný, jde o kořen naší deziluze, tvrdí Michael Žantovský
„Daří se nám jako nikdy v minulosti, žijeme uprostřed bezpečného kontinentu a přesto jsou lidé nespokojeni,“ podivuje se ve speciálu k polistopadovému vývoji Žantovský.
-
On byl pořádný a já jsem nepořádná. Pořád se vrtal do mých věcí, vzpomíná Vodňanská na Havla
Jitka Vodňanská loni vydala knihu pamětí. Chtěla tak podat svědectví o svém životě, do kterého patří i Václav Havel. Kniha vzbudila ohlas, který prý nečekala.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.