Co americký prezident Lyndon Johnson udělal v srpnu 1968 po okupaci Československa?

20. srpen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Americký prezident Lyndon B. Johnson v Bílém domě (1968)

„Vojenská okupace Československa je důsledkem dohody mezi USA a SSSR. Moskva ztratí zásahem jakékoliv morální právo kritizovat Američany za to, co dělají ve Vietnamu. Za tuto dohodu velmocí zaplatí Čechoslováci daň.“ 

Tuto informaci odvysílal 26. srpna 1968 záhřebský rozhlas a určitě korespondovala s pocity mnoha Čechoslováků, že podobně jako v roce 1938 je Západ „nechal opět ve štychu“.

Ponechme stranou úvahy, nakolik si Československo mohlo za podobné dějinné zvraty samo. Samotný postoj USA k srpnové okupaci je ale námětem k přemýšlení.

Čtěte také

Teorii o dohodě supervelmocí ještě v roce 2002 přiživil tehdy 84letý Vasil Biľak, když na obvinění z vlastizrady mimo jiné reagoval: „Brežněv mi 29. července 1968 řekl – provázel jsem ho k vlaku v Čierné nad Tisou –, že se začátkem léta dohodl s americkým prezidentem Johnsonem, že mají právo řešit situaci, jak se jim zlíbí. Američané v podstatě souhlasili se vstupem vojsk.“

Jenže z dokumentů CIA, odtajněných na jaře 2010, nevyplývá, že by Američané dostali od Sovětů s předstihem jakoukoliv informaci o chystané okupaci. Z materiálů vyplývá, že už v květnu 1968 CIA varovala, že československo-sovětské vztahy jsou v krizi.

Nejpozději 2. srpna 1968 americký prezident Lyndon Johnson věděl, že Sověti vytvořili velmi silné vojenské uskupení, které soustředili v blízkosti československých hranic; okupaci CIA v té době označila za „nepravděpodobnou, nelze ji však vyloučit“.

Zvýšení výdajů NATO

Čtěte také

Jasno bylo, když večer 20. srpna kolem osmé přijal Johnson sovětského velvyslance Anatolije Dobrynina. Ten mu přečetl prohlášení, podle kterého došlo k invazi na žádost československé vlády a neměla by poškodit sovětsko-americké vztahy.

Osmá večer washingtonského času odpovídá druhé hodině ráno u nás, tedy okamžiku, kdy Sověti zahájili leteckou výsadkovou operaci.

Americký prezident v reakci na okupaci zrušil plánovanou cestu na summit do Leningradu. Vydal prohlášení odsuzující agresi jako porušení Charty OSN. Na Johnsonovu výzvu ke stažení sovětských vojsk z Československa reagovala druhá strana požadavkem na stažení amerických vojsk z Vietnamu.

Nejdále Spojené státy zašly odvoláním připravovaných rozhovorů o omezení strategických jaderných zbraní. Na začátku září aliance NATO oznámila zvýšení výdajů a další rozvoj obranných prostředků.

Co Američané skutečně věděli o chystané okupaci Československa? A jakou roli měla okupace mezi dalšími překotnými událostmi posledního funkčního roku funkčního období Lyndona Johnsona? Na to se pokusí v pořadu Portréty odpovědět historik Jan Adamec.

autor: David Hertl
Spustit audio

Související